Náš pes Pif má rád ovoce. Když na zahradě dozrávají meruňky a některá zralá spadne na zem, Pif si na ní rád pochutná. Konzumuje ovšem s chutí i některé další druhy ovoce jako jablka, hrušky, třešně, švestky... V létě o dovolené v jižních Čechách jsme vždy chodívali na borůvky do lesa nedaleko tábořiště. Pif samozřejmě chodil s námi a věnoval se důležitým věcem jako očuchávání a značkování stromů či hrabání kráterů v místě nálezu myších děr. Brzy ho to však omrzelo a tak si znuděně lehl pod strom a spal. Jednou jsem mu zkusil nabídnout hrst borůvek. Pif je s chutí slupnul a zřejmě mu zachutnaly, protože za chvíli vyžadoval další. Nechtělo se mi ovšem trhat borůvky jen pro psa a tak jsem mu řekl:"Když ti chutnají, natrhej si sám". Pif ještě chvíli zkoušel žebrat, ale když zjistil, že mu už opravdu nic nedám, zmizel v houští. Popošel jsem o kousek dál a objevil keříčky, hustě obsypané velkými borůvkami. Usedl jsem uprostřed a začal trhat. Po chvíli jsem za sebou uslyšel nějaké zvuky. Otočil jsem se a zahlédl Pifa v borůvčí. Má tam asi nějakou myší díru. Ale proč u toho tolik mlaská? Dotrhal jsem keříček a otočil jsem se. Tam, kde ještě před chvílí byly krásné velké borůvky, zůstaly jen čistě oholené a trochu oslintané keříčky. O pár metrů dál se zvolna pohyboval Pifův vztyčený ocas. Chlupatý kombajn s funěním a mlaskáním pomalu klikatě postupoval vpřed a neomylně si vybíral a sklízel ty největší borůvky. Zbývá jen dodat, že Pif se kromě borůvek časem takhle naučil sklízet i maliny. Jenom do kelímku nechce trhat, potvora, stejně jako děti.