P.S.: Alabámou se v sobotu přehnalo několik tornád a ta studená vlna je toho odezvou, protože tornádo veškerý teplý vzduch vždy vycucne. V jarním odbobí tornád (což je vlatně srážka teplého a studeného vzduchu) se naopak zase oteplí. V našem okolí se naštěstí nic nestalo. Nedovedu si představit, jaký to musí být pocit, když tornádo někomu rozmetá dům, on vyvázne jen holým životem, pak se dívá na tu spoušť a má vůbec odvahu začínat znovu. Velice takové lidi obdivuji. Já už jsem se sice dříve několikrát musela schovat do naší šatny (s baterkou, radiem a samozřejmě Dixie), protože polední obloha zcela zčernala a houkala siréna, když ale varovné signály minou, člověk brzy zapomene a život jde dál. V sobotu u nás od rána strašně lilo a už v 8 ráno bylo venku 23 nad nulou - počasí jak zadělané na tornáda. Ta nezvyklá teplota dokonce probudila dvě želvy, které už přezimovaly. Potom kolem poledne už jen poprchávalo i když obloha stále vypadal velice bouřkově.
Přesto jsme se rozjeli do města na hranicích Floridy. Asi v půlce cesty nám najednou samo od sebe začalo hrát rádio, které ale bylo vypnuté. Bylo to doslova strašidelné a říkali jsme si, kolik musí být ve vzduchu elektřiny, že to způsobí kontak - nebo něco takového, my takovýmhle věcem nerozumíme. Jak jsme ale jeli, všimli jsme si, že na žádných křižovatkách nesvítila světla, v domech i obchodech byla tma, benzinové pumpy nefungovaly a před krámy postávali lidé. Na jednom sníženém parkovišti stála všechna auta s koly pod vodou. Někdo nám řekl, že nedaleko uhodilo tornádo a způsobilo rozsáhlý výpad elektřiny. Tak jsme se raději otočili a jeli domů.
V TV jsme potom viděli, jakou spoušť tornádo nadělalo hlavně v Tuscaloose, což je naštěstí dost severně od nás.
Svými hezkými obrázky na několika 
