V rámci péče o ptáčky na naší zahradě jsem letos v zimě vyrobil nové krmítko a má žena Jana také pověsila na meruňky pro sýkorky skořápky od kokosových ořechů plné přetaveného hovězího loje. Také tchán chtěl přispět se svou troškou do mlýna a tak vzal z krámu velký kus syrového loje (asi 1,5 kg) a pověsil ho také na strom - na broskev vzadu u skleníku. Vzhledem k tomu, že stromek je poměrně nízký, brzo tu dobrotu objevil náš pes Pif a téměř okamžitě ji znárodnil čili celou sežral. Poté se s pocitem dobře vykonané krádeže odebral do obýváku a zalehl na zem, aby dobrotu strávil. Jeho žaludek však záhy usoudil, že to na něj bylo přece jen velké sousto a začal protestovat. A tak se lůj octl zase na světle božím - na koberci uprostřed obýváku. Když Jana viděla tu spoušť, nezbylo jí než to všechno nabrat na lopatku a vysypat do záchodové mísy. Po chvíli se vrátila opět do obýváku zjistila, že na stejném místě naše kočka Sally cosi bílého žere. Nejprve se domnívala, že při úklidu asi kousek přehlédla, ale po důkladnějším průzkumu objevila mokré stopy kočičích tlapek vedoucí ze záchodu. Takže lůj původně určený pro sýkorky nejdříve chvíli visel na stromě, poté prošel psím žaludkem tam a zpět, část ho skončila v kanalizaci a malá část i v žaludku kočičím. Je vidět, že ta malá ženská v laciným kožichu se od svého většího chlupatého spolubydlícího velmi rychle přiučila, jak zacházet s poživatinami. Pif se po této příhodě celý den tvářil, jako že mu není zcela dobře, jenom nevím, jestli mu bylo opravdu zle a nebo mu bylo líto, že se mu nepovedlo takovou dobrotu strávit a panička mu ji odebrala a spláchla. I když kousek mu přece jen v žaludku zůstal, protože druhý den ráno z něj odcházel druhou stranou ve stavu velice řídkém.