Nabídka mladých křečků, o nichž byl 30.11. článek v PET. K odběru poslední týden před vánocemi jsou 2 světle rezavé samičky s šedými "křeččími proužky" za hlavou, přírodně hnědě zbarvená samička a dva samci s černými "proužky", růžový samec a šedý samec s bílými kroužky kolem očí. Je to pěkný vánoční dárek pro děti od asi 7 let nebo i pro osamělé staré lidi, kteří mají rádi zvířata a nemají psa nebo kočku. Pro zájemce z Brna a okolí, Prahy, Znojma, Vyškova. Křečci jsou samozřejmě zdarma, ale abychom vyloučili ty, kteří by s nimi měli špatné úmysly, je nutno si k nim podle vlastního výběru přikoupit buď speciální potravu nebo napáječku v ceně aspoň 40 Kč.       Zájemci mohou napsat na adresu zaludova@ibp.cz  nebo do  redakce PET.

Náš Pif je ve svých osmi letech stále ve výborné kondici. Naběhá pravidelně každý den alespoň deset kilometrů (venčíme ho na kole 2x denně) a o víkendu je pak v pohodě schopen absolvovat i cyklistické výlety o délce dvacet až třicet kilometrů - tedy měřeno cyklocomputerem, pes samozřejmě naběhá ještě víc. Loni v létě jsme byli s ženou Janou a Pifem týden na dovolené u známých na chatě u Orlické přehrady. Podnikli jsme několik menších výletů na kolech, maximální denní dávka byla kolem třiceti kilometrů, Pif vesele a ochotně běhal s námi. Poslední výlet jsme absolvovali z Ochozu přes Zvíkov, po pravém břehu Vltavy směrem k Orlíku, přes Žďákovský most a zpět po levém břehu na Ochoz. Celkem to bylo asi čtyřicet kilometrů. Ke konci vedla část naší trasy po silnici a bylo už znát, že toho máme všichni dost. Pif klusal se skloněnou hlavou pomalu vedle kola a v žádném případě nehodlal zrychlit. Když jsem z jednoho kopečka chtěl povolit brzdy, abych setrvačností vyjel do protisvahu, Jana mě okamžitě sprdla. "Podívej se na Pifa, ten pes už nemůže! Jeď pomalu, aby nám stačil!" Pomalu jsme tedy sjeli do dolíku a ještě pomaleji vyšlapávali protější kopec. Kousek před vrcholem stoupání Pif zvedl hlavu a zahlédl na poli zajíce. Jeho unavený klus se rázem změnil ve sprint a pes i zajíc zmizeli za obzorem. Dosupěl jsem na vrchol kopce a povídám Janě: "Viděla jsi, jak ten pes už nemůže?" Jana nechala mou otázku bez komentáře, Pif se za chvilku vrátil a my pak za vsí odbočili na polní cestu. Pes opět ožil a v pohodě jsme dojeli pár zbývajících kilometrů přes pole a les k chatě. On ten syčák Pif měl po tom výletě pořád ještě dost sil, jenom ho nebavilo běžet po silnici.