ŽELVY
Než přišla letošní zima
Předchozí vyprávění autorky o želvě Digger, ještě předcházející vyprávění o želvách Slider na zahradě, vyprávění o želvím samečkovi Trouper a o odchodu velkých želv za zahrady.
Samozřejmě jsem byla z odchodu velkých želv smutná, ale na druhé straně jsem jim tu svobodu přála. Nikdy jsem se je nesnažila úplně ochočit, utéci mohly už mnohem dříve. To, že u nás zůstávaly jsem brala jako důkaz toho, že jim zde bylo dobře.
S manželem jsme po jejich odchodu několikrát obešli naše okolí, ale žádnou přejetou želvu jsme naštěstí neviděli. Doufám tedy, že všechny tři šťastně dorazily tam, kam měly namířeno, že Slider někde v lese tentokrát úspěšně snesla vajíčka a to tak hluboko, aby se všechna vylíhla a snad velká část těch malých želviček přežije. Toho zdejšího lesa je tu čím dál tím méně - ale na to už raději nemyslím. Kdo ví, třeba se jim jednou přeci jen zasteskne po těch michaných vejcích a přijdou na návštěvu.
Vice než odchod velkých želv mě ale rmoutila ztráta (skoro ve stejnou dobu) jedné malé želvičky. Byla to prvorozená, ta která předloni stonala a já
jsem ji pracně vyléčila. Nový výběh želviček je pod keři bezinek, takže přes
něj nejde přehodit ochranná síť. Je tedy možné, že se stala obětí nějakého
zvířete. Dodnes je mi záhadou, jak zmizela. Podhrabat se pod cementovými
pražci kolem výběhu se nedá a na přelezení je to pro ně přeci jen dost
vysoké. Želvička je ale pryč, marně jsem jí ve výběhu i po celé zahradě
hledala.
Ze šesti želv máme tedy už jen dvě malé želvičky, kterým jsme
"předali" jména Slieder a Digger. Ty se mají čile k světu. Zase o kus povyrostly, jejich krunýře už jsou 10cm velké a želvičky vypadají zdravě.
Jestliže je pravda, že podle chování zvířat se dá předpovídat počasí, tak
nás zde letos čeká nezvykle studená zima. Každý rok v červnu k nám na
zahradu přiletí spousta mrňavých kolibřiků a jsou zde až do druhé poloviny
října. Letos ale odletěli ze dne na den už v půli září. Také malé želvičky
jsem od začátku září vídala méně a méně. V tu dobu jsou u nás ještě 30ti
stupňová vedra, ale želvy přesto vylézaly jen na krátké procházky. Letošní
říjen byl sice také teplý, ale přeci jen o trochu chladnější, než normálně.
Želvičky jsem ten měsíc viděla snad jen třikrát. Připravila jsem jim tedy
"zimoviště" a ony začaly přezimovat - o celý měsíc dříve než loni.
Přeji jim klidný a nerušený spánek a doufám, že zase na jaře na viděnou !!!
Marie Crossette
P.S. Už několikrát mě známí volali, že našli při silnici nebo na zahradě želvu a zda jí nechci. Vždy jsem odmítla s tím, ať ji zase pustí tam, kde jí našli. Opravdu o založení želví farmy nestojím, ale už nikdy pro mně želva nebude jen tak "obyčejné zvíře".
