Největším ptákem, který zde na jihu Alabámy celoročně žije, je bezesporu sup krocanovitý - angl. turkey valture. O kus jižněji na Floridě, můžete při troše štěstí zahlédnout i symbol Ameriky – ohromného a nádherného orla bělohlavého, který sem zalétá přes zimu. Orel je ale dravec, kdežto sup, jak jistě všichni víme z westernů, žere mršinu. Sup krocanovitý se neživí jen masem, asi 50 % jeho potravy tvoří traviny, rostliny a různá semena. Jeho poměrně slabé drápy nedokáží živou kořist chytit a jeho zobák není ani dostatečně zahnutý, ani dostatečně silný k tomu, aby roztrhl čerstvé, pevné maso.

Jak už jsem se dříve zmiňovala ve svém povídání o rysu, na zdejších silnicích najde smrt velké množství zvířat a ptáků. Bez supů, kteří zde konají službu jakési hygienické čisticí čety, by tahle mrtvá zvířata tlela, smrděla a byla zdrojem různých nemocí. Indiáni proto právem tomuto ptáku říkají "orel míru". Nejen proto, že není dravec, ale i proto, že zlikviduje mrtvá zvířata a brání tak případnému množení nemocí.

Trávicí trakt supa má totiž zvláštní schopnost zničit jakékoli škodlivé bakterie tak dokonale, že i jeho výkaly a vyvržené nestrávené zbytky chlupů a kostí jsou zcela zdravotně nezávadné. Sup má nesmírně jemný čich a ze své "nebezké výše" ucítí potravu nejen na velikou vzdálenost, ale i směr, odkud její "vůně" přichází. V Americe žijí tři druhy supů. První a také největší je kalifornský kondor, žijící, jak jeho jméno napovídá převážně v jižní Kalifornii, ale i tam je ve volné přírodě velmi vzácný.

Druhý je sup havranovitý, který žije na východě a jihu USA a je o něco menší než sup krocanovitý. Sup havranovitý dokáže být velmi agresivní pták a jako jediný ze tří duhů se živý i čerstvým masem. Je schopnen napadnout a zabít menší zvířata a odváží se zaútočit i na zvířata větší, jako jsou koně, krávy a dokonce i na člověka.

Sup krocanovitý je jedním z nejelegantnějších "plachtařů oblohy". Jejich křídla mají rozpětí 175 cm a v letu tvoří hodně roztažené písmeno V (tzv. dihedral). Často je vidět supa, jak sedí na větvi s roztaženými křídly, která si po koupeli na slunci "provětrává a suší".

Někdy přeci jen z neznámého důvodu některý sup skupinu opustí. Podle kroužkování se zjistilo, že zalétá až 300 km daleko, po týdnu nebo dvou, se ale zase vrací do své původní skupiny. Pouze v době páření se jednotlivé páry oddělí, aby samička snesla dvě vajíčka. Sup si hnízdo nestaví, vajíčka samička "položí" na holou zem, okraj skály nedo do vykotlaného stromu. Jednotlivé skupiny těchto supů mezi sebou žijí v přátelském "sousedském" vztahu. Najde-li jedna skupina dostatek potravy, sdělí to skupině sousední, která se přiletí podělit.