PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

V Dumce si dnes přečtete: Kočky odjakživa I - Mucín, Lízinka, Matýsek I, Lucina (Vlasta Hübschová)

27.5. PSI
Australský podzim (George Švehla)

23.5. PSI
Psí rozhledna (Pavel Doktor)

Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001 a 2002

PSI
Australský podzim

Letošní rok nám sice začal největšími požáry buše jaké zde bílý muž pamatuje, ale od té doby máme v naší oblasti kde žijeme neobvykle vlhko. Okolí svojí svěží zelní, která vystřídala černou a šedivou vyhořelého buše, spíše připomíná Irsko než zdejší zemi co v toto období bývá obvykle hnědo - žlutá, spálená ostrým letním australským sluníčkem.

Teploty trochu klesly, i když se některé dny ještě vyšplhají nad 35°C. Tak nastal čas podívat se do rozsáhlých borových lesů, které zde kdysi založil český lesní inženýr, jestli už rostou houby a také s touto krajinou seznámit našeho Ferdu, čtyřměsíční štěně kříženého Kelpího.

Borové lesy (pine forests) pokrývají hřebeny kopců na západ, za Modrými horami. Jsou to monokultury obrovských rozloh, pěstované převážně na dřevotřísku. Borovice a nebo lépe pinie tu rostou rychle. Lesy vysázené v roku 1970 se nyní těží. Děje se to moderním a pro oko nevábným způsobem. Vytěží se 100% porostu, terén se přejede buldozerem a vysází se nové stromečky.

Po této akci vypadá krajina velice smutně. Jaksi znásilněná. Jaké to má následky ekologické a pro živočichy v těch lesích žijící se neodvažuju domyslet.

Cestou do lesů, je to od nás kolem 100 km, projíždíme malebnou krajinou za Modrými horami. Zvlněnou krajinou se proplétáme starými osadami a farmami, které se živí pastvinářstvím. Silnice se opět vyšplhá do 1000 metrů, aby v nejvyšším bodě (1275metrů) překročila velký horský předěl (Great Dividing Range) co se táhne skoro 3000 km od jihu na sever východní Austrálie.

Cestou vidíme u silnice přejetého wombata. Je to býložravec velikosti odrostlého selete co vychází na pastvu v noci a tak se často dostane pod kola projíždějícího auta. Ve známé krajině zaznamenáváme změnu. Na hřebeni nad starým a přívětivým zájezdním hostincem ční dva stožáry větrných elektráren. Zcela logicky se zde pastevectví mění ve větrné farmaření (wind farming).

Nová, i v mírném vánku rotující monstra jsme si prohlédli a pak pokračovali v cestě. V okolních kopcích jsou už borové lesy, ve kterých rostou houby. Daří se tu těm druhům, které rostou jaksi symbioticky s borovicemi. A tak z jedlých ponejvíce klouzci či podborováky a nebo másláky a pak ryzci praví. Pak tu pochopitelně roste spousta jiných hub, včetně muchomůrek červených jako z pohádky. Trpajzlíky ani Sněhurku jsme však mezi nimi neviděli.

V lese bylo krásně, vlaze, lehký větřík šuměl v korunách borovic a nevíce se tam líbilo Ferdovi. Proháněl se mezi stromy, kde není podrost jako v buši a dělal důležitého průzkumníka. My s mojí ženou Mílou jsme se vydali sbírat ryzce, kterých rostly čtyři habaděje. Byla to vlastně sklizeň. Od auta jsme neodešli více jak 30 metrů a za necelou hodinu jsme měli krabice a kbelíky plné očištěných ryzců.

Autíčko plné hub, Ferda zmožený pobíháním po lese a řidším vzduchem polehával a jukal na nás za stromy. Ještě jsme se trochu podívali po okolí, aby jsme se vydali domů zpracovat tu úrodu. Pochopitelně jsme zavolali kamarádům, a tak se u nás dveře do večera netrhly a každý si odnesl trochu houbové pochoutky. Ferda spokojeně pochrupával na své postýlce, zmožen novými dojmy a my máme na další rok houby na vaření (vysmažené v sáčcích čekají v mrazáku na použití).

George Švehla, 19/3/2002

Nalezená fenka - ovčačka, drobnějšího vzrůstu, která marně čekala na svého pána nebo asi spíše paničku (má raději ženské) poblíž Starého Vestce, v budce u autobusové zastávky. Je to neagresivní pes, velmi milý, jednoznačně s ní bylo dobře zacházeno, ale nemá ráda kočky (což jí promineme). Pokud by náhodou některý čtenář PET věděl, že někdo ji hledá, bylo by to báječné. Bylo by dobré i kdyby někdo se jí chtěl ujmout a vytvořit ji hezký domov. Zájemci, pište prosím na adresu PET. Blanka

Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky