Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.
Všechny cikády ale mají stejný cyklus zrodu, rozdíl je pouze v počtu let, které tráví pod zemí. Cikády po vylíhnutí žijí jen asi 30 – 40 dní a téměř celá tato doba, kdy vlastně ani moc nejedí, je v duchu páření a následném kladení vajec.
Typické bzučení, který každý Jižan tak dobře zná, vydává pouze sameček, kmitáním membrány na břiše. Tímto zvukem k sobě volá samičku a "přijme" každou, kterou jeho píseň lásky přivábí.
Když sameček páření skončí, umírá.
Samička pak klade vajíčka do zářezů, které si udělala v kůře větví stromů. Tomuto rozřezávání kůry, které může způsobit uschnutí větve se říká anglicky "flagging" a samička tak snese kolem 400 vajec až do 50 různých zářezů.
Potom také umírá.
Ke kladení vajec si nejraději vybírá větve o průměru půl až jeden centimetr, což v praxi většinou znamená mladé větvičky. V době velké invaze sezóních cikád, mohou tyto zářezy být mladým stromkům nebezpečné.
Sadaři a majitelé lesních školek proto sledují výpočty vědců a když hrozí nebezpečí velké populace cikád v jejich oblasti, snaží se své mladé stromy po dobu těch 40 dnů chránit. Dělají to buď krycími sítěmi, postřikem, zábaly nebo prořezáváním větví.
U starších stromů, kde si samičky cikád vybraly nějaké tenčí větvičky, nebezpečí nehrozí, strom případné odumření nějaké té větve přežije.
Vajíčka zůstanou uložená v kůře stromů 6-10 týdnů. Potom se vylíhnou nymfy velikosti maličkého mravence, které téměř okamžitě spadnou na zem. Tam se zavrtají do hlíny, do neuvěřitelné hloubky 15-45 cm.
Pod zemí se živí mízou kořenů a jejich vývoj projde 5 stádii, než se po uplynutí dlouhé řady let znovu vyhrabou ven. Když se blíží doba jejich přerodu, vyvrtávají si směrem nahoru malé tunýlky, tzv. mud turrets, které na povrchu země pak vypadají jako maličké skulinky s hlínou kolem.
Těsně pod povrchem dolíčku pak čekají na ten pravý den, kdy v noci z jamky vylezou ve formě takového velkého chrousta - nymfy a přichytí se na nějbližší větvičku.
Pak brzy ráno této nymfě "prasknou záda", nově zrozená cikáda prudce vyletí ze své slupky (exoskeloton) a usedne někde na větev. Nymfy jsou asi 2,5 cm velké, ale samotné cikády dosahují velikosti až 5 cm.
Do té jejich chroustí schránky musí tedy být v posledním stádiu vývoje pořádně namačknuté. Jakmile vylétnutá cikáda oschne a její křídla i tělo zesílí, začínají námluvy, které po 40 dnech končí jejich smrtí.
Za sebou zanechávají milióny vajíček a celý cyklus jejich prazvláštního vývoje se opakuje.
Marie Crossette, USA
P.S.: Protože my si zde přítomnost cikád začneme uvědomovat právě tak v půli července, myslím, že ty "naše" jsou dog-days cikády. Ale před těmi třemi lety, kdy se jedna cikáda zrodila přímo před mým nosem, nacházela jsem potom při práci na zahradě všude spousty prázdných skořápek nymf. Musel to tehdy být jeden z těch roků, kdy se vylíhla vlna 13. letých cikád.
Teď, když jsem se rozhodla o nich napsat, našla jsem zatím pouze jednu prázdnou nymfu, přichycenou na silné travině v želvím výběhu. Ostatní obrázky cikád jsou převzané z Internetu. Přikládám i adresu Michigenské univerzity, kde si ti, kdo mají zájem mohou o cikádách přečíst více (anglicky) a podívat se na jejich různé druhy včetně záznamů jejich bzučení.
Já jsem si poslechla všechny uvedené ukázky a bzukot, který vydávají ty zdejší cikády odpovídá cikádám až skoro na konci stránky, druhu "Tibicen chloromera" (ukázka Windows WAV format - 298 kB). Jméno Walker, uvedené v závorce patří zřejmě tomu, kdo zvukový záznam udělal.
Nalezená fenka - ovčačka,
drobnějšího vzrůstu, která marně čekala na svého pána nebo asi spíše paničku (má raději ženské) poblíž Starého Vestce, v budce u autobusové zastávky. Je to neagresivní pes, velmi milý, jednoznačně s ní bylo dobře zacházeno, ale nemá ráda kočky (což jí promineme). Pokud by náhodou některý čtenář PET věděl, že někdo ji hledá, bylo by to báječné. Bylo by dobré i kdyby někdo se jí chtěl ujmout a vytvořit ji hezký domov. Zájemci, pište prosím na adresu PET. Blanka
Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Všechny cikády ale mají stejný cyklus zrodu, rozdíl je pouze v počtu let, které tráví pod zemí. Cikády po vylíhnutí žijí jen asi 30 – 40 dní a téměř celá tato doba, kdy vlastně ani moc nejedí, je v duchu páření a následném kladení vajec.
