PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi. 
V Dumce si dnes přečtete:  Myší sebevrah - malé povídání o velké události (Ivana Jirková) / VI. Kočičí hry a hračky (Růža Vaništová)
 
11.2.ŽELVY
Želva Trey - sameček, nebo samička? - třetí část (Marie Crossette)
10.2.PSI
Žebráček (Pavel Steiner)
Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

ŽELVY
Želva Trey - sameček, nebo samička? - třetí část

První část povídání o želvách jste si mohli přečíst předminulý týden pod názvem Želvička jménem Jiřinka, druhou - Jiřinka ztracená a nalezená - pak minulý týden. Dnes příběhy želv dokončíme.

Želvě Trey vykukuje jen nos (11 kB) Jednou přesně v poledne přijel domů manžel a přinesl želvu. Manžel v práci využívá hodinovou polední přestávku k procházce venku a tuhle želvu viděl na trávníku u budovy knihovny. Když se tou samou cestou vracel asi o půl hodiny později, želva tam stále byla a nebezpečně se motala v místech rušné křižovatky. Manžel byl přesvědčen, že její osud je zpečetěn, tak želvu strčil do auta, přijel s ní domů, předal mi jí a rychle se vrátil do práce.

Podle prvního odhadu jsem usoudila, že je to samička a řekla jsem si, že když už jí manžel přivezl, zkusím jí dát na zahradu jako partnerku Crackerovi. Kdyby se ukázalo, že je to sameček a nebudou se spolu snášet, tak želvu druhý den odvezeme do stejných míst, jako kdysi Diggera.
Protože jsem zrovna potřebovala něco nutně dodělat a protože jsem chtěla seznámení nové samičky s Crackerem sledovat, dala jsem jí zatím do výběhu. Tahle želva byla už dospělá, na první pohled úplně stejná jako sameček Cracker, měla jen jinak zbarvený krk - Craker na něm má žlutavé, jakoby hadí fleky, tahle samička měla spíše žluté tečky.
Zavřená želva na mé dlani (13 kB)
Když jsem asi po půl hodině přišla k výběhu, celá překvapená jsem viděla novou samičku, jak zalehává malou Jiřinku, která po ní ležela celá zaklapnutá. Jakmile Jiřinka povystrčila hlavičku ven, nová samička se jí snažila kousnout - tedy způsob, jak se normálně želvy páří, protože sameček se při aktu přidržuje za kůži na krku samičky.
Pořádně mně to zmátlo, byla jsem si tak jistá, že tahle nová želva je samička. Při její velikosti už by sameček měl jasně červenavé oči, zatímco tahle želva je měla hnědé. Tak jsem želvu z Jiřinky sundala a malá se kvapem prchla schovat.
Zbývala mi jediná přesná zkouška, o koho skutečně jde - a k tomu jsem potřebovala najít Crackera. Tak jsem novou želvu položila do bazénku na zahradě, přesvědčená, že i když z něj vyleze, daleko neuteče. Venku byl žár a ona se určitě rychle zahrabe pod nejbližší keř.
Želva začala v bazénku pít a já se vydala hledat Crackera, který jediný mně mohl dokázat, koho manžel přinesl. Našla jsem ho v chládku mezi naskládanými poleny na topení, odkud se mu zrovna moc ven nechtělo. Odnesla jsem ho k bazénku, ale jak jsem očekávala, želva už v něm nebyla. Seděla nedaleko pod keřem azalky, kde se právě chystala zahrabat do listí.
Trey pod keři (23 kB)
Položila jsem Crackera kus vedle ní a čekala. Nemusela jsem vůbec dlouho. Cracker nasál vzduch a už si to šupajdil správným směrem - můj důkaz, že manžel opravdu přinesl samičku. Tahle nová samička také natáhla krk a obě želvy se vzájemně chvilku prohlížely - ale opravdu jen chvilku, protože pak šel Cracker rovnou na věc...
Samička před ním sice nezačala utíkat, ale přeci jen se schovala do krunýře a různě se na místě točila, takže Crackerovi se moc nedařilo, dostat se do té patřičné pozice, jakou potřeboval - několikrát dokonce i spadl.
Došla jsem si sice pro foťák, ale obě želvy byly příliš v šeru, Cracker nevypadal, že by měl zrovna úspěch ve svém snažení a na mně pražilo slunce a kousaly mně komáři. Tak jsem je nechala být a šla jsem pryč spokojená, že Cracker má partnerku.
Když jsem se na ně šla podívat asi za hodinu, ležely obě želvy blízko sebe, napůl zavrtané ve vlhkém listí. Takže nevím, jestli Cracker zabodoval, nebo jim prostě oběma bylo příliš horko a "hrátky" odložili na později. Protože ale byla druhá polovina června, je docela možné, že samička už někde dříve v přírodě nakladla vajíčka a Cracker vycítil, že o něho už nemá zájem. Ale jako partnerka se mu určitě zalíbila.
Cracker (vpravo) a Trey společně snídají (13 kB)
Nevím, jestli tahle samička dokázala stejně velkého a tedy asi i stejně starého samečka patřičně usměrnit v jeho touhách, nebo se uklidnil i sám Cracker, ale zatím jsem ji neviděla, že by před Crackerem strachy utíkala. To, že tahle želva ve výběhu napadla Jiřinku byl tedy jen znak rivality větší samičky k menší.
Rozhodli jsme se novou samičku si nechat a dostala jméno Trey, tedy Slider III., i když tahle přezdívka není přímo "dívčí". Tady na Jihu se tak často přezdívá chlapcům, jejichž jméno je v rodině v pořadí už třetí (Junior = druhý či mladší, Trey = třetí). Želvy Cracker a Trey jsou si tak velice podobné, že pokud nemají vystrčené hlavy, jen podle polozahrabaných kurnýřů je od sebe vůbec nerozeznám. Kolikrát si je popletu i když jsou sice venku, ale vidím je jen zdálky nebo zezadu.
Sameček Cracker (s červenýma očima) v plné kráse (16 kB)
Náš počet želv se tak rozšířil na čtyři - dvě samičky ve výběhu a sameček a samička volně na zahradě. Velké želvy jsen pak celé léto vídala jen občas. Nejčastěji po dešti, nebo brzy ráno, než začal denní žár, kdy se procházely po zahradě, někdy blízko sebe, někdy každá na jiném konci.
Samička Trey si dokonce pro sebe "zabrala" stranu zahrady, kam jsem jí první den u nás položila a kde pak bývala nejčastěji. Několikrát jsem jí viděla, jak odtamtud vyhání Crackera. Ňafala po něm tak dlouho, až to Cracker nakonec vzdal a raději odešel pryč. Trey to ale asi nemyslela zcela vážně, protože o několik dnů později jsem je pak viděla spát v těsné blízkosti na opačném konci zahrady.
Samička Trey se k přezimování zavrtává do hromádky listí a jehličí (14 kB)
Byli jsme rádi, že Trey se tak rychle zabydlela a ve svém novém domově se zdála spokojená, protože se nikdy nepokoušela podhrabávat ze zahrady. Koneckonců proč by to dělala, želvy se tu mají lépe, než kdyby žily v nějakém safari a lepšího obdivovatele než je Cracker si samička Trey ani nemohla přát :-).
Stejně jako dvěma samičkám ve výběhu, i těmto velkým želvám jsem nosila jídlo na přilepšenou, chvilku je pozorovala, ale jinak jsem je nechala, aby si dělaly co chtěly. Z okna naší ložnice vidím na svůj záhon a dokud tam byla rajčata, někdy brzy ráno jsem vídala Trey, jak se natahuje na ty nejnižší a snaží se je okusovat, nebo když na ně nedosáhla, pojídala alespoň ta spadnutá, i když většinou pokažená rajčata.
Koncem září se začaly všechny želvy méně procházet i méně jíst, takže jsem poznala, že se chystají na zimní spánek. V rohu zahrady jsem tedy pro Trey a Crackera připravila místo k přezimování - zrytou hlínu promíchanou s listím a jehličím, chráněnou poklopem na čtyřech tyčkách. Trey se to místo zalíbilo hned a chodila tam občas sama od sebe spát, Cracker zatím dával přednost otevřenějším místům, protože noci byly v tuhle dobu ještě dost teplé.
Cracker (vlevo) a nová samička Trey (15 kB)
Poslední týden v listopadu se ale citelně ochladilo a jako na povel začaly všechny čtyři želvy ze dne na den spát. Samičky Slider a Jiřinka se ve výběhu zahrabaly těsně vedle sebe a také Cracker se přidal k Trey v rohu zahrady. Navršila jsem na ně ještě další vrstvu jehličí a poklopy zatížila kameny, aby je neodfoukl ani silný vítr. Želvy budou takhle nehybně spát asi až do začátku dubna, pokud nenastane nějaké opravdu nezvyklé oteplení.
Jsem přesvědčená, že všechny usínaly zdravé a s dostatečnou tukovou zásobou, takže jim přeji klidný a posilující spánek.

Marie Crossette, USA          

Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.

Nechybím vám?
Odpočívám (9 kB) Jsem asi dvouletá fenka, kříženec pitbula a ridgebacka, klidná, hodná, velmi přátelská k lidem i k ostatním zvířátkům, kočky nevyjímaje - ozkoušeno při opakovaných návštěvách v útulku. Odpočívám (9 kB)
Ztratila jsem se - nebo mě někdo vyhnal? Co na tom záleží... Našli mě před časem na Mělníce, to jsem si při toulání vybrala nového páníčka a přidala se k němu, bylo to moc fajn. Do rodiny teď ale přibylo čerstvé miminko, navíc obýváme sídlištní byt, který takovému hafanovi, jako jsem já, k vydovádění prostě nestačí. Potřebuju dvorek, zahrádku. Nebo páníčka sportovce, který uvítá parťáka ke své denní dávce naběhaných kilometrů. A tak se ptám: nechybím vám? Tel. 487824371.

 

  
    Jste     čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Zvířátka a domácí mazlíčci Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky Kočky a koťata