PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

V Dumce si dnes přečtete: Malý Micinčin výlet (Gabriela)

15.3. DOMÁCÍ ZVÍŘATA
Slepička (Lumír O.Hanuš)

9.3. KYTIČKY
Orchis galilaea ve fialovém - orchideje 15 (Lumír O.Hanuš)

Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005

DOMÁCÍ ZVÍŘATA
Slepička

"Slepice, v polévce je mám rád nejvíce, kokodák, vajíčko ..." Tak kdysi zpívali ve své písničce na pódiu v Olomouci zpěváci Paleček a Janík. Měli pravdu! Slepice pán tvorstva zařadil na povolené (či podřadné?) tvorstvo. Tedy k jídlu.

Mně osobně (přiznávám, že nejsem vegetarián) je zcela jedno, jaké pořadí si člověk určil, ale vím zcela určitě jedno - kočka nebo pes není pro mne více nežli slepice, vepř či kráva. Jestli se někdo z vás proto na mne bude zlobit, bude to jeho osobní problém a současně přizná, že ještě mu do dokonalosti chybí mnoho.

Šakal hledá v přírodě svoji kořist (10 kB)

Osobně si říkám: Lidi, proboha, vzpamatujte se! Když už tedy jíte slepice, netrestejte ty, co jedí psy (jak v nedávno minulé době udělal český soud, když potrestal majitele, který snědl svého psa - byl to jeho pes). Thailandci jedí vše, co se hýbe - to ovšem neznamená, že jsou horší nežli my. Naopak, jsou stejní jako my - také si určili kritéria.

O co mi jde - když už člověk jí určitá zvířata (ptáky, ryby atd.), měl by to dělat alespoň tak, aby tato zvířata během svého života ani smrti netrpěla. O slepicích se to určitě říci nedá. Jóóóó, to na vesnici to je jiná. Vesnický člověk vždy věděl, že se musí živit a svoji drubež a dobytek netrápil (asi věděl zcela přirozeně, že to má velký vliv na kvalitu masa). Na rozdíl od nich takové velkovýkrmny si své tvorstvo považují za výdělečný prostředek a tak s ním také zacházejí.

Šakal se poměl, po slepičce zůstalo jen peří a pařáty (13 kB)

Šel jsem onehdá kolem kurníků (?, opravdu nevím, jak se to má nazvat) u mošavu Even Sapir u Jeruzaléma a díval se, jak si slepičky, které tam snášejí vajíčka, žijí (nakonec každý poutník, který půjde k jeskyni Jana Křtitele se o tom může přesvědčit). Pravda, jsou pod střechou a neprší na ně ani na ně nepraží slunce. Jídla mají dostatek (vody zjevně také). Jsou uzavřené v klecích mo čtyřech. Je to tak těsné, že když se chtěly pohnout, musela jedna skočit na druhou.

Taková slepice vůbec neví co je to mávání křídlama. Ani zločince by nezavřeli natěsno, že by naráželi o sebe a nemohli se hýbat - a to společnosti nejsou prospěšní! Slepička, která vás potěší za svého života (vajíčky) i po smrti (třebas v polévce), na něco tak samozřejmého jako je pohyb nemá právo. A tak si právem říkám: může mít vůbec člověk chuť na něco takévého, když to vidí? O barvě žloutků ve vejcích a jak se barva ovlivňuje raději taktně mlčím.

Obraťme list. To takový šakal byl stvořen tak, že musí hledat svoji kořist, aby nezemřel hlady. Když narazí na takovou slepičku, nedá ji mnoho šancí - zůstane z ní hromada peří a bezmasá část noh. V přírodě je život boj. Ovšem šakal slepičku netýrá. Snaží se ji zlikvidovat co nejrychleji.

Ovšem člověk - to je jiná. Co zničil, to začne chránit. A tak jsem rád, že se určitě nedožiji doby, kdy bude vyrábět i lidi dle svých představ.

Lumír Ondřej Hanuš, Jerusalem, Israel

Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.

Hledá se domov pro střapaté štěně OS podbrdsko hledá domov pro roztomilé 3-měsíční štěně, huňatého plavohnědého křížence, který bude v dospělosti zřejmě velkého vzrůstu. Tomík bydlí aktuálně v kotci se svými staršími bratry, ale v bytě by si zvykl také. Je milý, hravý a potřebuje někoho, kdo by se mu individuálně věnoval. Vakcinovaný, čipovaný. Foto a podrobnější charakteristika. Znáte někoho, kdo by měl o Tomíka zájem? Ozvěte s Báře, tel. 603 363 315, email.

Důra (12 kB) Prosíme, pomozte při hledání Důry! Dne 16.11. se nám v Děčíně ztratila 2,5 letá fenka křížence německého hladkosrstého ohaře. Je černá s šedými znaky. Slyší na jméno Důra.
Přestože jsme ji celá rodina i naši kamarádi intenzivně hledali do 21.11. (pak už jsme se museli vrátit domů, bydlíme na Šumavě) v Děčíně a okolí, byli jsme neúspěšní. Pohybovali jsme se na místech, kde byla údajně viděna ve středu a to v okolí Žlebů. Dost jsme se spoléhali na to, že když máme s sebou její matku a další naši fenku, podaří se nám ji najít.
Je velmi pravděpodobné, že v té době už byla někým nalezena.
Důra bohužel nemá ani tetování ani čip, protože není čistokrevná. K lidem je přátelská, na psy je zvyklá, žije ve společnosti našich dalších tří psů. Zpočátku byla pravděpodobně vyděšená z města, na které není zvyklá, ale předpokládáme, že když se uklidnila, vyhledala lidskou společnost.
Pokud byste ji uviděli nebo se dozvěděli o nálezu fenky odpovídající popisu, dejte prosím vědět na tel. 602 270 627 (Toncarová) nebo 603 530 604 (Toncar). Moc děkujeme za ochotu a pomoc.
S pozdravem Ženíškovi, majitelé Důry

Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky