Vánoce 1999 s Dumkou III
O loňských vánocích jsem psal naposled začátkem ledna a první díl jste si mohli přečíst vloni :-). Trávili jsme je u Beruščiných rodičů v Praze - Motole. Na Hod Boží jsme se vypravili k Červenkům a vánoční svátky zakončili moji rodiče, kteří se za námi přijeli podívat na Štěpána...
... a přivezli s sebou vše, co nám nadělil Ježíšek na Vysočině - tedy mně, Berušce i Dumce. Dumka je známá zvědavka, takže hned začala očichávat dárky. Možná i po zkušenostech, které získala o Ježíšku v Motole, kdy dostala pod stromeček kus krůtího řízku... Bohužel ale tentokrát vyšla, pokud se týká žrádla, naprázdno.
Zato já jsem na tom byl lépe :-). Protože jsem známý jako velký mlsal (i když mlsat mi Beruška oprávněně zakazuje, neboť se to pak nepříznivě projevuje na mé váze :-(...), dostal jsem od Ježíška z Vysočiny bramborové lupínky v maxibalení. Nepsal bych o tom, ale ukázalo se, že krabice wellmi zaujala Dumku. A to tak, že se mi k bramborovým lupínkům pokoušela vlézt a neustále tam šmátrala packama a hledala či honila myšku. Abych předešel poškození obalů i obsahu, dobrovolně jsem všechny sáčky s lupínky naházel na hromadu a dal teď už prázdnou krabici všanc Dumce...
Stala se její nejoblíbenější hračkou toho dne. Snad i díky tomu, že krabice měla dva otvory, přemýšlela, jestli tam má vlézt. Abychom její snahu podpořili, hodili jsme do krabice nejdříve tmavomodrou kuličku, kterou jsme pro ni právě vybalili, a později i kuličku s peříčky, kterou Dumka dostala od Ježíška u Červenků.
Dumka zkoumala nejdříve krabici a chytala kuličky jen packami, ale to ji po chvíli přestalo bavit a do krabice se nasoukala celá, přičemž pak "okny" pozorovala, co se děje vně "domečku". To se pak po celý den s mírnými obměnami opakovalo.
Dumku pak zaujal ještě jiný dárek. Na mého bratra čekal na Zbraslavi od Ježíška cestovní "polštářek" pod hlavu, připomínající lasičku. Tahle věc Dumku moc zajímala, ale byla zároveň wellmi ostražitá - co kdyby jí ta věc chtěla kousnout do čumáčku... Bratr se něco takového snažil naznačovat, takže Dumka přičichávala jenom z bezpečné vzdálenosti. Potom ale, co brácha "lasičku" položil v obýváku na koberec, si Dumka celou tu věc očichala a v podstatě bez zájmu přešla.
Zdá se, že pro Dumku byly vánoce příjemným rozptýlením, které díky stromečku (křivá, ale pěkná borovička) trvá doposud. Ze začátku vánoc Dumka stromeček jenom očichávala a nesnažila si s ním žádným způsobem hrát.
V poslední době ale shazuje packou ozbobičky, hraje si s větvemi a dokonce si o kmen stromu brousí drápky. Naštěstí máme staročeský vánoční strom, který není ozdoben koulemi ze skla, ale jen ozdobičkami ze slámy a dřeva. Dumce tak bezprostředně nehrozí zranění, také díky tomu, že Beruška stromek přivázala k topení, takže by teoreticky neměl ani spadnout na zem. Když jsme byli u rodičů, museli jsme dávat pozor, protože oboje rodiče mají ozdoby ze skla.
Příští víkend už ale stromeček sundáme - pomalu usychá a padají mu jehličky. Dumka si pak bude muset vystačit s námi a s krabicema a počkat si na stromeček zase skoro rok.
