| |
7.2.
Dumka po našem návratu z hor (Ferda)
4.2.
Kočičí kamarádi (Milan Buben)
Archiv kočičí rubriky
Dumka 1998 a 1999
|
Ve zvířecí rubrice naposled vyšlo:
7.2. PSI
Bígl a mrtvá ryba (Míla Vrbová)
K dispozici je i Zvířecí archiv
|
Dumka po našem návratu z hor
Našli jsme černou kočku
O nalezené kočičce si můžete přečíst ve čtvrteční Dumce, případně se ozvat...
Adéla
|
Je to už více než 14 dní, co jsme se s Beruškou vrátili z hor, a víc jak 3 neděle, co Dumka nastupovala na "dovolenou" u Beruščiných rodičů. Nějak jsem nestihl podělit se s vámi o to, jak vypadal návrat Dumky domů a náš návrat k ní. Jak však zjišťuji, moc to nevadilo. Alespoň Vám mohu popsat, jak rychle či pomalu se vrátila Dumka do "zaběhlých kolejí".
Po našem návratu jsme se hned v neděli pro Dumku vydali.
Moc velkej zájem o nás zpočátku nejevila... Když jsme dorazili k rodičům, nepřišla se na nás ani podívat, a to jsem na ni hned od dveří volal. Musel jsem jít za ní až ke křeslu, kde spala. Když se patřičně probudila, projevila celkem radost, že mne zase vidí, dokonce mi několikrát oblízla prst u ruky. Vzal jsem ji do náručí a v něm se na chvíli i rozvrněla, ale bylo vidět, že se jí to moc nelíbí, že by chtěla raději na zem...
Další mírný zájem projevila, když jsme večeřeli - vzala si ode mne několik kousků vaječného bílku. Dostali jsme totiž u rodičů koprovku s knedlíky a vajíčkem na tvrdo. Proto se asi vzápětí uložila kousek od mé židle. Jinak žádné zvláštní přivítání či radost - no, co byste taky chtěli od kočky :-).
Dozvěděli jsme se, jak se Dumka přes týden u rodičů chovala. Přišli na ni jako pokaždé, když je u Beruščiných rodičů, kočičí touhy. Minule se kočičí touhy pomaleji "rozbíhaly", takže jsme si jich hlavně užili my - doma. Příčinu vidím hlavně v tom, že asi před deseti lety měli u Berušky tři roky nekastrovaného kocoura Macka, o kterém jsem ještě nedonutil Berušku napsat. Vypadá to, že si to ve svém teritoriu pořádně označkoval a přetrvávající kocouří pachy vždycky vyprovokují Dumčiny hormony. Ta pak začne s koncertováním a speciální akrobacií (tj. plížení po podlaze se zadní částí a ocáskem vzhůru). Jinak bylo všechno v pořádku - způsobně chodila na bedýnku, živila se dovezeným žrádlem, ale na rozdíl od minula si s maminkou, díky zmíněné indispozici, moc nehrála. Alespoň v tom rozsahu, jako to bylo loni, když jsme byli s Beruškou na horách. Mamince a snad i Dumce se to tenkrát moc líbilo.
Po příjezdu domů na Zbraslav se všechno zase vrátilo k normálu a žádné nastavování zadních partií ani typické mňoukání se nekonalo. Skoro by se dalo věřit, že si to rodiče vymysleli - Dumka byla normální jako při našem odjezdu. Dokonce si mne začala víc hlídat. Chodí teď pravidelně spát ke mně do postele. Před naším odjezdem občas spávala i někde jinde - většinou v kuchyni na židli. Za 14 dnů, co jsme zpátky, je mi každou noc věrná :-))).
Co se trochu změnilo bylo také jídlo nebo spíše způsob jeho podávání. Dumka je ochotna pravidelně jíst sušené granule značky Friskies. Více než ochotně se vrhá na syrové maso, které jí však dáváme pouze výjimečně při slavnostních příležitostech, jako jsou třeba vánoce, nebo když si maso občas připravuje k obědu či večeři Beruška (já jsem částečný vegetarián, který jí pouze studené "mrtvoly" - tj. živočichy se studeným krevním oběhem a "nižší" - jako např. ryby). Nechutnají jí sušenky značky Wiskas, ale ráda má dietní sušenky Hill's. Ty jsem dostal od Lindy BX, která s nimi krmí své dva "tygry", aby jí prý prošli dveřma :-).
Dumka kromě toho dostává každý večer vařenou rybu s bramborem. Jiné vařené maso (např. hovězí nebo kuřecí) ani jinou přílohu (např. špagety nebo rýži) ráda nemá a pokud jí ho dáme, nechává ho oschnout v misce. Ale zpět ke změněnému podávání. Dělám totiž Dumce z jídla (ryba s bramborem) "kopečky" či "pyramidy", aby se jí to z misky lépe jedlo. To si pro mne vždycky přijde a mňoukáním a pohybem naznačuje, že potřebuje z jídla udělat "pyramidu". Já už samozřejmě vím, o co jde, a jdu jí vyhovět :-).
Po našem návratu z hor ale misku asi dvakrát vyjedla bez toho, abych jí dělal "pyramidky". Nebyla na to holt u rodičů zvyklá. Teď už je ale opět všechno ve starých kolejích :-) a Dumka si mne zase jako za "starých časů" vodí, abych jí pomáhal s jídlem...
Je to prostě rozmazlená kočka a jak mi kdysi napsala jedna čtenářka, kočky se musí trošičku rozmazlovat :-). Tak se tedy činím...
| |
