Tři roky před její smrtí jsme měli doma i andulku, která velice milovala
manžela, měl ji stále na hlavě, jako mašli ve vlasech. Kotě, snad už to bylo
věkem, andulku zcela ignorovala. Manžel se tak večer díval na zprávy s
kočkou v klíně a andulkou na hlavě. Kotě se nedala rušit ani když ptáček
slezl až na manželovy obroučky brýlí či na rameno, jen pár centimetrů od ní.
Měla "svůj" klín a byla blažená.
Marie Crossette, USA
P.S. Tyhle kuchyňské židle jsem měla dvě, jedna měla sedačku žlutou, ta
druhá strakatou. Kotě ale zásadně skákala na tu žlutou. Také na kanapi spala
pouze na "své" červeno-černé dece, nikdy ne na stejné, ale béžové. Nevím,
jestli kočka rozezná barvy, ale ta naše určitě rozpoznala vzorek. Proč si
ale vybrala k sezení jednobarevnou židli a na spaní zase strakatou deku - to
nevím.
O andulce si i Kotěti můžete přečíst ještě v rubrice PET.
Jako všechna zvířata, tak i naše bývalá kočka Kotě měla svoje denní rutiny a
dost nemile nesla jejich narušování. Dvou z nich se domáhala nejvíce.
