PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi
V Dumce si dnes přečtete:   Měření koček - 5.díl: Mourinčino povídání (Ilona Poláková) * Micin (Maruna S.)
 
14.3. PSI
Retríver kontra jezevčík (Jana z Norska)
13.3. PET
Jak zpříjemnit život domácím mazlíkům (Stáša, Austrálie)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999

Prosba o pomoc
Chtela bych casem prijet zpet k nam do Česka pochopitelne i se svyma činčilama, ale narazila jsem na jeden velky problem a to ohledne jejich prevozu. Byla jsem odkazana se zeptat na okresni veterinarni sprave v Praze a bylo mi sdeleno, ze je potreba nejake licencni povoleni a podminky pro vstup do CR. A ty ze mi musi v Cesku nekdo vyridit, podat zadost asi o ty podminky. Co me vsak sokovalo, zminovali se tam, ze budou chtit znat misto meho pobytu kvuli karantene. Jsem si jista, ze karantena by je mela na svedomi, jelikoz jsou to desne stresova zvirata, reagujici na vse nezname a nezvykle stresem, neprijimanim jidla atd. Jiz jen ta cesta by pro ne byla zatez. Prosim, je to opravdu tak s tou karantenou, nevite o tom neco od lidi, kteri si tez privazeli nejake zvire? Jsem z toho nestastna a nevim, co mam delat. To jsou opravdu tak priserni byrokrate, kterym je jedno, ze to zvireti ublizi, neda se to nejak obejit, kdo by me mohl poradit.
Inka
Své zkušenosti posílejte prosím Ferdovi.

PSI
Retríver kontra jezevčík

Paní Vrbové a statečné Ginnunce přeji mnoho štěstí v dalších záchranářských akcích. Vždycky to bohužel nedopadne tak dobře, jako v těchto půvabných vyprávěních. Vzpomněla jsem si při té příležitosti na Rexe, mého milovaného leč problémového golden retrievra, kterého jsme měli před Rossem.
Rex - golden retrievr (6 kB)

Naši sousedé měli návštěvu rodičů, laskavého starého páru, který chodil na svých denních procházkách kolem naší zahrady se svým hašteřivým, hulákajícím daklíkem. Mrňousek měl poněkud zkreslené představy o své velikosti, měl však statečné srdce a hlavně - Rex se mu vůbec nelíbil. Schylovalo se ke srážce a jedné krásné slunečné neděle uhodilo. Rex si pro daklíka hrábnul a jednoduše ho překousl. Naštěstí skoro překousl. Můj muž, také statečné srdce, se do nastalé vřavy vrhnul s úmyslem zachránit psíka a také zabránit našemu případnému vystěhování. Nebylo to třeba, Rex už svoje udělal a o soupeře ztratil zájem. Zato stále ještě rozlícený překousnutec prokousl statečnému srdci ruku. Neděle se proměnila v inferno řvoucích lidí a psů, startovaných aut a rozvážení zraněných bojovníků na první pomoci. Já jsem dostala přiděleného mého muže, který během jízdy skomírajícím hlasem rozděloval majetek a dojatě děkoval za léta se mnou strávená. Zahanbující situace nastala na první pomoci, kdež se chtěli dozvědět, co manžela kouslo. Lidé tam čekající se zájmem naslouchali a já si zoufale přála, abych mohla říci rotweiler, dobrman, lední medvěd, nebo něco stejně důstojného. Nakonec mi nezbylo nic jiného, než skromně pípnout že jezevčík. Jsem zvyklá, můj muž mi vždycky všechno zkazí!!
Nakonec se konflikt vyřešil ke všeobecné spokojenosti. Daklík byl znovu ušit, manžel zašit a oba přežili. Překousnutý Doggy zemřel stářím v požehnaném věku 17 let, na mého muže to naštěstí teprve čeká.
Já jsem se vždycky bála potkávat ty malé pejsky. Jsou to větší nasíráčkové a pokud se jim podaří ty velké vyprovokovat, moc šance nemají. Doufám, že pudlička bude mít i nadále vždycky úspěch, protože by bylo smutné, kdyby se jednou ocitla v tlamě nějakého méně tolerantního příslušníka té lepší poloviny lidstva.

Jana z Norska