Snad se Cipískovi zdálo, že na důvěrnější seznámení mají málo soukromí, a odebral se do své ložnice v plastové krabičce. Nezapomenu na reakci nevěsty, která opřela přední tlapičky o okraj manželova lože a smutně se na něho dívala, jako by chtěla říct: "Starej, nechrápej, takhle jsem si svatební noc nepředstavovala!" Inu, když se jí nepodařilo přimět novomanžela k milostným hrátkám, přiměla ho v noci aspoň ke svatební cestě pod skříň v předsíni, což mi druhý den popsala v následujícím e-mailu Eva:
Ahoj Renato,
v sobotu jsem navštívila rodinu Kuchtovu, abych šla za družičku při chystané svatbě. Jaxem koukala, kluci Kuchtovi jsou už zkušení dohazovači - otáčeli nevěstu k Cipískovi tím správným koncem a povzbuzovali ho slovy "Cipajz, blechy můžeš honit potom, teď se věnuj manželce".
Cipísek své choti umyl ouška, asi aby jí to ještě více slušelo. Nevěsta byla celá natěšená a otáčela k ženichovi svůj druhý konec. Potom jsem jen diskrétně švidrala jedním vočičkem a zdálo se mi, že Cipísek pochopil, co se od něj chce. V jednu chvíli byli přímo v předpisové poloze, ale nevím jestli dostatečně dlouho. Ovšem pak si šel odpočinout do domečku a mladá paní na něj koukala opírajíc se tlapičkama o okraj. Co se dělo dál, to nevíme, ale manželé byli spolu ponecháni celou noc. A co se nestalo...
Druhý den mi welllmi rozveselená rodina telefonovala, že novomanželé se vydali na svatební cestu. Mladá paní tak dlouho lomcovala s dvířkama klece, až se jí je podařilo otevřít. A protože je to dáma odvážná, přemluvila svého muže, aby utekl taky.
Ráno tedy byl jejich příbytek nalezen prázdný a bylo zahájeno pátrání. Ku pomoci byly přivolána jednotka rychlého nasazení, tj. sousedovic jezevčík. Ten pečlivě očmuchal klícku a pak na povel "Hledej myšku!" začal rejdit po bytě. Zaparkoval v předsíni strkaje čumák pod skříň. A tam se skutečně nacházelo doslova hnízdečko lásky - cucky z koberce, z nichž čouhaly zvědavé čumáčky. Svatební cesta byla tedy násilně ukončena, shromáždění rozehnáno a každý z manželů umístěn v samostatné kleci, kde mohl zpytovat svědomí: mladá paní z toho, že sváděla svého muže (erotickými náznaky, což je v pořádku, svádění k útěku již tak v pořádku není), manžel pak z toho, že se nechal přemluvit k nepravosti, což, jak známo z biblického příběhu Adama a Evy, se nevyplácí.
Takže zatím to vše dobře dopadlo, snad je svatební cesta inspirovala a tudíž pilně malé křečky vyráběli...
Zdraví Eva
Doktorka svého chotě pravidelně navstěvovala na asi 14 dní vždy, když vyšlo najevo, že zadaný úkol nesplnili. Protože se spolu dobře snášeli i mimo její dny vhodné k páření, rozhodli jsme nakonec, že je spolu necháme trvale, aby jako spořádaní manželé spolu až do smrti žili ve společné kleci.
Ale nedávno, 15. března, přišla smutná zpráva, že se Cipísek ve věku 2 let a 10 měsíců odebral do křeččího nebe. Budiž mu země lehká.
A tak se vdova po Cipískovi vrátila druhý den do svého původního domova, a protože je to mimořádně hodná samička, která samečky nekouše (na rozdíl například od své tety Bobiny), byla bez velkých cavyků nastěhována ke svému bratrovi, malému Mikimu Skokanovi. Návrat do rodiny proběhl celkem klidně, jen večer Doktorka Mikiho mírně hryzla, aby mu dala najevo že ne vždy je ochotna přijímat jeho dvoření - a v době smutku, navíc s bráchou, se to vlastně ani nesluší. Ze začátku si také udělala vlastní pelíšek v opačném koutě a hájila si svou část terária, ale teď už spějí oba v Mikiho domečku, zabaleni do jediného hadříku a přitisknutí k sobě...
Renata Žaludová a Eva Fadrná
O křečcích si můžete přečíst nebo se podívat na fotky i na autorčiných stránkách http://mujweb.cz/www/krecek_hamster.
Jmenuje se tak kvůli světlým kroužkům (brejličkám) kolem očí. Byla nejmenší z mláďat, která jsem si donesla od spřízněné křeččí rodiny paní Nováčkové v domnění, že je to také sameček. Ale brzy se o ni bratři Čertíci (PET 
