| |
PSI
Rolfíček aneb výchova foxteriéra
Je to už dávno, skoro 40 let. Moje babička, o které jsem v PET už také psala, měla psa Rolfíčka. Byl to naprosto nevychovaný drsnosrstý teriér. Babičce ho donesla teta jako malé štěňátko, když přišla o předchozího pejska Ryšánka. Jak známo, foxteriéři mají tvrdou náturu, a tu babička jakožto milovnice zvířat prostě nezvládla. Rolfíček se s oblibou toulal, popřípadě se občas serval se sousedovic vlčákem.
V té době jsme bydleli s babičkou v sousedních bytech ve starém pavlačáku ve Znojmě. K oběma bytům vedly nekryté schody ze dvora do prvního patra. V zimě tam často zamrzala voda, takže se musela nosit z chodby v přízemí. Bylo to také ale oblíbené místo Rolfíčkova odpočinku (že by snad hlídal, to ani náhodou, leda podle svého uvážení: cikánku do dveří v chodbě klidně pustil, ale na prodavačky z obchodů v přízemí, které tam občas chodily, vrčel).
Aby měl na těch schodech nějakou zábavu, počkal si vždycky na maminku, a když šla kolem (popřípadě s kýblem studené vody), vrčel na ni a chňapal jí po kotnících. Žádné domluvy samozřejmě nepomáhaly, a tak se jednoho dne maminka naštvala, a když jí zase chňapnul po nohou, vylila na něho celý ten kýbl studené vody, který zrovna nesla. No a protože to bylo v zimě, nebyla to rozhodně příjemná sprcha.
Ale od té doby získal Rolfíček k mamince s kbelíkem vody patřičný respekt a vždy se jí hned klidil s cesty do bezpečí babiččiny kuchyně :-).
Renata Žaludová
|
Jsme domov pro opuštěná zvířata
a nyní se musíme přestěhovat. Nutně potřebujeme umístit co nejvíce pejsků. Velmi děkujeme za každou pomoc. Viz http://www.volny.cz/zvirata.
|
|
|
