PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

V Dumce si dnes přečtete: 4.celostátní umisťovací výstava (Ivana Jirková)

6.1.PSI
Ferdovo urychlené dospívání (George Švehla)

31.12.KŘEČCI
Mikeš a Cipísek (Renata Žaludová)

Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

PSI
Ferdovo urychlené dospívání

Našemu psisku Ferdovi jsou bezmála dva roky. Je v tom "zajímavém" věku dospívání a podle toho se i chová. Jako naši kluci, když jim kdysi dávno bylo 13 či 15 let. Zkouší co všecko si může dovolit a zkouší svoji sílu a dovednost. Někdy i na mě.

Že Ferda je v buši doma, to pravidelní čtenáři vědí a podle toho se i chová. Skalní útesy v okolí zdolává s takovou bravuru, že mnohý tatranský kamzík by zbledl závistí. V buši Ferda přeskočí balvan zvíci vzrostlého dospěláka, ve skalách se vyšplhá do míst kde by ani náš kocour Packa nevylez. A to prosím ten kocour šplhá po dvacetimetrových stromech po okolí, na které nejen že vyleze ale i sleze. Asi velmi dobře ví, že bych ho sundat nelez a počkal až kočičák odpadne sám od sebe.

Ferda - jedno ucho rovně, druhé nakřivo (10 kB)

No ale zpět k Ferdovi.

Od narození to je pes v podstatě plachý a k neznámým lidem a jiné havěti se přibližuje jen velmi obezřetně, až bázlivě, takže ho podezřívám že je vlastně prachsprostej zbabělec. Ale asi ne, protože když v buši natáhne pach klokana skalního, tak se za ním pustí jako chrt. To pak letí hustým bušem jako by byl na upravené závodní dráze. Jak si v tom kvaltu hledá tu neoptimálnější cestu to nevím, ale jde mu to na jedničku.

Ovšem na milého klokana nestačí a Ferďas to dobře ví. Bere to jako sportovní vyžití :-).

Pokud se Ferdovi po cestě nevyskytne klokan, tak začne z ničeho nic lítat jako letadlo. Padesát metrů dopředu, pal čelem vzad, při čemž vyoře do země brázdy jako hlubokoorný pluh, a pak ke mně, prožene se supersonickou rychlostí kolem a asi padesát metrů zpět, kde se zase dramaticky otočí.

To opakuje až nemůže popadnout dech, tedy aspoň desetkrát. Když se maximálním úsilím vyvalenýma očima řítí kolem mě, tak finguje útok a míjí mě jen o vlásek.

Před časem mu to jaxi nevyšlo a blbě odhadl vzdálenost a jak mě míjel, tak mě čumákem a nebo hlavou, v tom švunku jsem nepostřehl vlastně čím, narazil do dlaňového kloubu ukazováku levé ruky. V ten moment jsem měl pocit, že si vzal ten ukazovák sebou. Bolest ukrutná a pes se tvářil, že se nic nestalo :-/. Evidentně jeho práh bolesti je o několik řádů vyšší než můj.

Levou ruku jsem měl 3 dny naprosto nepoužitelnou, následně otekla jako papuč a pak začala měnit barvy. Teď, po pěti dnech, je ruka černozelená a ještě nateklá. Avšak už můžu ťukat do klávesnice. S plným používáním končetiny budu ale muset ještě nějakej ten tejden počkat. Takže zhmožděnina jako z učebnice. Co všecko ten Ferda nedovede!

V buši Ferda nezná překážku. Ovšem jiná situace byla donedávna u nás doma.

Zahrada za domkem byla více jako 30 let oplocena jen jaksi symbolicky asi metr vysokým pletivem. Tento symbolický plot byl asi před 20 lety vylepšen. Nad pletivo byl natažen ostnatý drát, protože kůň, co se pásl u sousedů se přes plot natáhl a ze záhonků nám ožíral pracně vypěstovanou zeleninu...

Teď už není ani zelenina ani kůň. Před nedávnem byl ten VELICE unavený plot. Ten sice Ferda párkrát podlezl, ale tomu nebylo těžké zabránit a pletivo přitáhnout k zemi kolíky s háčkem na konci. Výška plotu byla však pro Ferdu nezdolatelnou překážkou. Ovšem jen psychologickou, nedovedl si představit že by ho mohl hravě přeskočit.

To vše jen do té doby, než se za plotem objevila pro Ferdu neodolatelně vonící fena...

Ferďas to už nevydržel a tak se rozhodl milý plot zdolat. Ne, nepřeskočil, jak jsem kdysi na farmě viděl skákat skoro tunového býka přes skoro dvoumetrový plot za objektem své lásky, Ferda se rozhodl plot přelézt. Tlapama do ok pletiva a nahoře se protáhl mezi pletivem a ostnatým drátem, aby na druhé straně slezl...

Takže i na zahradu jsem začal chodit s Ferdou na vodítku.

Ferďasovi asi za dva týdny došlo, že přelézání plotu je pro něj jak namáhavé, tak nebezpečné a navíc jeho statusu psa bušového naprosto nevhodné, ba ponižující. Jednoho dne jen tak nonšalantně, jako by se nic nedělo, přiklusal k plotu a s ladností gazely plot PROSKOČIL. Ano, bylo by pod jeho úroveň vydat víc energie než je třeba k žádoucímu výsledku.

Tak ten mongrel proskočil asi dvaceticentimetrovou mezerou mezi vrškem plotu a ostnatým drátem. Při tomto výkonu se nedotkl ani jednoho a ani druhého. Podle jeho kousků v buši vím, že by hravě přeskočil plot i dvakrát tak vysoký. Ta mrcha tak zdrhla už několikrát a naposledy jsem ho v neděli ráno našel až dole v buši pod kopcem, asi kilometr od domku.

Pokud jsem nechtěl chodit s Ferdou na vodítku i po zahradě, tak mě nečekalo nic jiného než stavět vysoký plot.

Takže šest a půl stopy vysoký pletivový plot už stojí a Ferďas neutíká. Furt to pro něj představuje nepřekonatelnou překážku, kterou by ovšem v buši hravě překonal. Ubyla starost zda pes ze zahrady neupláchne do buše.

Teď ale nevím, zda jsem nestavěl ten plot zbytečně. Asi před čtrnácti dny na ranní procházce bušem se stala nezvyklá věc. Všiml jsem si toho až když Ferda lovil ve vzduchu kolem něj kroužící a jako bombardér bzučící "hovado". Byla to jakási velemucha zvíci zdejší cikády, která se dá velikostí přirovnat k brouku roháčovi. Pokud tato velká mucha měla i sosák velký ke svým proporcím a jestli Ferdu ďobla do prdelky, tak se nedivím, že ji lovil.

A navíc úspěšně.

Chyt ji do požeráku, překous ji jak hada a znechuceně vyplivl. Ale od té chvíle chtěl jen domů. To zatím nikdy neudělal a venku byl vždy nadmíru spokojen. Cestou si stále čumákem kontroloval pozadí a tak jsem usoudil že ho to hovado do té prdelky asi hryzlo. Doma se Ferda natáhl v chodbě na dlažbu a ani na balkon nechtěl. A pak, po zbytek dne, byl VELMI hodný a poslušný pes.

Překvapení mě čekalo druhý den ráno.

To se vždycky Ferda těší, že vyrazíme do buše, ale to ráno nechtěl ani ze schodů. Tak jsem ho musel více méně s těch schodů sestrkat, dát mu řetízek a vyšli jsme před domek. Tam udělal půl tuctu kroků, obrátil se a začal táhnout směrem domů jako pár volů. Evidentně ho ven nic netáhlo a postrádal bezpečí domova.

Nenutil jsem ho a vrátili jsme se. Dokonce ani na zahradu se mu nechtělo a pobyl tam jen pokud musel, když příroda zavolala. A doma byl jako ten nejhodnější pes. Ležel na svém pelechu u prosklených posuvných dveří na balkon a čuměl ven a nebo spal. Toto trvalo několik dnů, než jsem ho přesvědčil, že ho venku nic nesežere a vydali jsme se jen dolů po ulici k buši a zpět.

Na zpáteční cestě však už zase táhl domů. Trvalo déle než týden než jsme se vydali opět na náš obvyklý okruh, ale Ferda je od té doby jiný pes. Kluše pěkně vedle levé nohy, tak jak se to ve škole naučil, poslouchá na slovo a cizí psy, za kterými by se vždy rád pustil, ignoruje.

V buši nesmejčí po okolí a nehoní skalní klokany, ale jde buď přede mnou a nebo za mnou, ne dál jako 5 metrů. Furt si kontroluje kde su a nepustí mě ze zřetele. Poslouchá na slovo a když vycházíme z buše, kde je Ferda pes volně ložený, do ulice, kde musí být na vodítku, tak počká a někdy si i sedne a nastaví čumák abych mu mohl dát řetízek kolem krku.

Prostě je z něj instant dospělej, hodnej a poslušnej pes. A už vůbec ho nenapadá ze zahrady utíkat. Ten plot jsem tedy stavěl zbytečně.

Teď už jsem už jen zvědavý, kdy na zkušenost s tím hovadem zapomene a zase se z něj stane vyvádějící psí teenager a pak kdy přeskočí i ten vysoký plot...

Schopnosti na to má.

George Švehla, Austrálie, 3/11/2003

Chtěl bych Vám poděkovat za přízeň, kterou jste PET projevili v roce 2003 jako čtenáři i přispivatelé, a popřát Vám (i zvířátkům) hodně štěstí a zdraví v novém roce - 2004 !
Ferda

Nabídka pejsků z Azylu PES v Krásném Lese Pejsci se nacházejí v soukromém útulku pro psy Azyl Pes v Krásném lese u Frýdlantu (severní Čechy). Adresa zařízení je Krásný les 3, p. Dolní Řasnice, telefon 482 341 218. Všichni pejskové jsou veterinárně ošetření a vakcinovaní, manželé Nedbalovi zájemce o pejsky pečlivě prověřují, nechtějí totiž, aby se jejich svěřenci dostali do špatných rukou (psí zápasy aj) - více i s obrázky se dozvíte v loňských PET.

Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky