KYTIČKY
Kde se hnete všechno kvete
aneb chvála přírody v Izraeli
V. Vlčí bob
První část povídání Lumíra Hanuše o kytičkách vyšla vloni a jmenovala se I. Úvod a další vychází letos: II. Mandloně, III. Bramboříky, IV. Rudé sasanky.
Ve Svaté zemi se snad nikdy nepřestanu divit. Vždy je možno vidět něco neobvyklého, zajímavého či poučného. Když přijde zima a s ní déšť, je to povel pro polní květenu, aby se nám předvedla. Divili byste se, jakou vzdálenost Izraelci jedou, jen aby uviděli nějaké květy.
Jsou totiž květy a květy. Mnohé jsou docela běžné a není třeba cestou za nimi projet polovinu Izraele. Bežně se nám stane, že najedeme třebas přes 200 km jen proto, abychom uviděli "nějaké" květy.
Řada květů si totiž vybírá a tak se stane, že kvetou jen na určitém místě. Tak je tomu i s vlčím bobem, kterého si v Čechách a na Moravě lidé prakticky nevšimnou.
Lupinus, škrkavičník neboli vlčí bob - to jsou hrozny květů s dvoupyskými kalichy. Známý je třebas Lupinus albus L., škrkavičník bílý, hrách škrkavičník, vlčák, jehož hořká semena se používala proti škrkavkám. Odtud pak jeho jméno.
Ovšem vraťme se k Jeruzalému.
Vlčí bob nikde v Jeruzalémě a jeho okolí prakticky nenajdete? Nebo že by snad ano? Stačí vzít auto a vyjet směrem do údolí Ha'ela. Že je neznáte? Místo je to významné. Tam svedl přeci svůj boj David s Goliášem!
Takže z Jeruzaléma sjedem do Ein Kerem a uháníme cestou mezi lesy. Pokud byste tuto cestu neznali, zabrala by vám jistě hodně času. Tolik je na ní zajímavého k vidění. Příroda a v ní starověké ruiny s krásnou mozaikou, starověká římská cesta, podzemní nádrže na vodu, starověký lis na olivy. Zmínil jsem se jen o tom nejzajímavějším, ale my přece jedeme za vlčím bobem.
Vyjedeme do údolí a již vidíme okolní kopce. V podstatě jsou všechny podobné - skály a porost. Až na jeden! Poznáte jej na jaře podle toho, že koncem týdne zde bude na silnici u něj parkovat jistě více jak 100 osobních aut.
Izraelci si vyrazili propláchnout oči krásou vlčího bobu! Je to zajímavé, ale v širokém dalekém okolí se vyskytuje jen na tomto místě. Sezóna se vydařila, vystupujeme a stoupáme vzhůru na kopec, který je všude znám jako Har turmusim (hora vlčího bobu).
Nejprve vidíme kromě jiných polních květu, které až tak nezaujmou, rudé sasanky. Asi v polovině kopce již narazíme na sytě modré hrozny květů škrkavičníku a až vyjdeme na vrchol kopce, přestaneme překvapením dýchat. Není to únavou z výstupu, ale nádherou moře hroznů modrých květu.
Je to bez konce, je to nádherné a dlouho na to budeme vzpomínat, až začne léto a slunce vše vysuší.
Vlčí bob, který kvete právě zde a má sytě modré květy se jmenuje Lupinus varius (= Lupinus pilosus, heberejsky turmus haharim). Samozřejmě se dá v Izraeli nalézt i jinde. Kvete ve větším množství třebas i na Karmelu. Na Golanských výšinách na výhledu přímo nad Galilejským mořem jsme ho viděli také pěkné množství.
Samozřejmě bych neměl opomenout přírodní rezervaci nedaleko Netánije u Středozemního moře, která se jmenuje Nachal Poleg. Kromě jiných vzácných rostlin tam kvete vlčí bob, Lupinus palaestinus (hebr. turmus erecjisraeli), jehož hrozny květů jsou oproti předešlému modré jen velmi bledě.
Takže vidíte, že krása je v omezeném místě výskytu a tím i nevšednosti dané rostliny. Ta krása udělá očím a duši takovou radost, že se pro ni vyplatí strávit i půl dne v autě jízdou. Alespoň Izraelci tohoto času nelitují a za květy cestují.
Lumír Ondřej Hanuš, Jerusalem, Israel
Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.
