Jsem habešský kocourek a 24.ledna 2001 jsem oslavil druhé narozeniny. Jmenuji se Mikádo Orestis a mám takový zvláštní "občanský průkaz". Když jsem byl hodně malý, naše bývalá paní nás odvezla s maminkou i všemi bratříčky a sestřičkami na jakousi kočičí výstavu a tam nás předváděla zvědavým člověkům. Dvě člověčice se pořád koukaly, jak rejdíme po výstavní kleci, něco si šuškaly mezi sebou, pak i s mojí paní a pak jsem byl strčen do pytíku a zamašličkován pod krčkem. Někam se mnou šly, pak jely a já jsem celou cestu plakal.

Když mě konečně vypustily z toho hrozného sáčku, byl jsem v úplně cizím domě. Očichával mě jakýsi protivný pes, pak ještě přišla zlá kočka, syčela na mě a sekala packou. Bolelo mě bříško a nemohl jsem se strefit do kadibudky. Člověčice mě utěšovaly, nosily a hladily. A taky ta velká mi pořád utírala zadeček a pacičky, protože jsem je měl stále špinavé od h...., no přece od hrabání !