Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Výchova štěňat v Čechách aneb zpráva o stavu Unie (Pavel Doktor)
 
30.4.
Kočičí léčebné metody (Mirka Červenková) / Kočky na chatě (Alena Fridrichová)
27.4.
Ťápek - můj první kocourek (Růžková)
Archiv Dumky
1998, 1999 a 2000


Kočičí léčebné metody

Melichar odpočívající na opěradle křesla (6 kB) Po přečtení příspěvku paní Crossette o tom, jak dávali kastrovat kočičku Smoky, mně napadlo, jaké jsou rozdíly v přístupu veterinářů k léčbě zvířat. Sama můžu porovnat samozřejmě jen zlomek léčebných postupů a víceméně jen s metodami pana doktora Herčíka, ale s ohledem na počet našich koček a počet nemocí, které jsme už s nimi prodělali, znám už některé jeho zásady, které jsou vždy v zájmu pomoci nemocnému zvířátku nebo alespoň mu neublížit.

Chtěla bych tady některé napsat, alespoň ty, na které si vzpomenu a věřím, že i po laickém posouzení se hodně majitelů zvířat bude jimi řídit. Je mi jasné, že třeba paní Soběslavská nebo paní Vondráčková z PSOZ, nebo i další lidé z různých útulků, kterým prochází jejich rukami mnohem víc zvířat, by mě mohli hodně doplnit, což doufám někdy udělají.

Nejdřív se tedy chci zmínit o dvou rozdílech z příspěvku paní Crossette:

  1. Pan doktor Herčík nám nikdy nechtěl kastrovat kočku, která je zrovna v období tzv. mrouskání nebo hárání. Říká, že v tomto období probíhají v těle kočky některé změny, že jim zduří některé žlázy (musíte mi prominout můj čistě laický slovník) a pro kastraci by tyhle orgány měly být v klidu. Většinou jsme dávali kočkám lék Tamoxifen (2x denně 1/4 tabletky) a už po první tabletce (t.j. po dvou dnech) zmizely mrouskací projevy a po týdnu mohly kočky jít na kastraci.
    Andulka dřímající (10 kB)
  2. Nikdy nám nenaočkoval žádnou kočku vzápětí po kastraci, natož i proti leukóze, protože kastrací je organismus kočky oslaben a očkováním se jim dostává do těla řada nemocí, sice v slabých formách, ale hlavně proto, aby si na ně organismus vytvořil protilátky. A jak si může organismus, oslabený kastrací, s tímto dalším oslabením poradit?
A co se týká očkování, další zásady pana doktora Herčíka:
  1. Nikdy nám nenaočkoval kočku, kterou jsme právě odchytli venku. Vždycky jsme museli alespoň 3 týdny počkat na to, co si mohla přinést z venku za nemoci.
  2. Nikdy nám nenaočkoval žádnou kočku, která nebyla v úplně dobré kondici, nebyla odčervená nebo měla průjem. Před očkováním vždy kočku pečlivě vyšetří.
    'Vykulená' Madlenka (10 kB)
  3. Nikdy nám nenaočkoval žádnou kočku, byť úplně zdravou, pokud některá jiná kočka v naší smečce byla nemocná. Dokonce jsme jednou vezli našeho Jonáška zbytečně sem tam jen proto, že jsme si chtěli ušetřit jednu cestu a vzali jsme ho s sebou na očkování společně s některou jinou kočkou, která byla zrovna nemocná.
  4. A nakonec, ale to už je asi samozřejmost, očkování proti leukóze nebo FIP můžou kočky dostat pouze proti provedeným negativním testům na tyto nemoci. Pan doktor Herčík dokonce neočkuje proti těmto nemocem kočky s negativním testem, pokud se s touto nemocí v minulosti již ve svém okolí setkaly.
No řekněte, nejsou to všechno logické důvody i pro nás laiky? Navíc jsou vždycky v zájmu zvířátek a proto se tomu rádi podřizujeme. A taky proto panu doktorovi Herčíkovi bezmezně důvěřujeme.

Mirka Červenková          

Madlenka škádlící plyšovou myš (14 kB)


Kočky na chatě

Zleva: Damián, Diana a Čertík (6 kB) Naše kočky neradi opouštějí svůj domov a jezdí někam autem. Jakmile je dostaneme do auta a vyjedeme, máme pocit, že se blíží jejich poslední hodinka. Kocour Damián zaleze do přepravky, zrychleně dýchá, oči má plné děsu, je v šoku. Ostatní kočky – Diana a Čertík hlasitě naříkají – pobíhají sem a tam a vyčítavě se na nás dívají. Po 10 km se zamýšlíme jestli se přeci jen nemáme vrátit.

Po 50 km se postupně uklidňují a dřímají. Dokonce leží vedle sebe, i když se normálně nesnáší a pozorují okolí. Po příjezdu na chatu Damián zaleze pod postel a vyleze jen v případě jídla a toalety. Občas se plíží ke dveřím a rozhlíží se. Po sebemenším hluku se úprkem žene pod postel.
Odzhora: Diana, Damián a Čertík (6 kB)
Legrace s ním začíná v den odjezdu.
Pokud ho nechytíme ráno při krmení, nějakou dobu to trvá, než ho ulovíme. Bez šrámů se to neobejde, přece jen má 7 kg a ostré drápky. Zato Diana a Čertík jsou ve svém živlu. Diana jako správná kočičí dáma se prochází po chodníčku kolem chaty a nechává se hladit od cizích lidí (od nás se nechá pohladit velice zřídka) a poslouchá jejich lichotky. Občas zapomene na své dobré vychování a vyleze na strom a pokukuje po ptáčcích. Čertík musí vše prozkoumat. Dá nám dost práce ho uhlídat. Nebojí se ani sršní, ani pádů ze stromu.
Jednou navečer přelezl plot a utíkal pryč. Kolem chaty je vysoká tráva, nedaleko lesík. Rychle se stmívalo. Začali jsem ho hledat, volat. Asi po hodině jsme to vzdali a doufali, že se vrátí. Jaké bylo naše překvapení, když jsme ho uviděli doma u misky s žrádlem a s pohledem, kdeže se tak dlouho touláme, když on má ještě hlad. Zřejmě, než jsme zamkli chatu, on ji stačil oběhnout a proklouznout dovnitř. Zpáteční cesta domu probíhá bez problémů, dokonce to vypadá, že se všem kočkám cestování líbí. Asi tuší, že už budou brzy doma.

Alena Fridrichová          

Naléhavá prosba o pomoc
Bydlím na Praze 8 a na dvorku za naším domem se pohybuje nekolik "toulavých koček a kocourů". A jeden z nich potrebuje pomoci. Napůl patří jedne sousedce z domu, ale je to silná alkoholička a tak pochybuji, ze by pro nej neco mohla udelat. Byl to vzdycky velmi přítulný a mazlivý kocourek.
Minulý týden, ale prisel k domu, plakal, nenechal na sebe vubec sahnout a ani mi nedovolil se k nemu přiblížit - a měl poraněné oko. Vlastně je to slabé slovo - oko mu viselo v nekolika carech. Byla jsem zděšená, ale nemohla jsem ho chytit.
Volala jsem veterináři a ptala se co s tím mam delat, řekl mi že kočka se z toho sama dostane, ale včera večer jsem ho našla za dveřmi jak pláče a místo oka má velkou krvavou oteklou bouli. Nevím co mám delat, snažila jsem se dovolat do PSOZ, ale nikdo to tam nebere, nemohu ho nijak odchytit a ani neznam žádného veterináře ochotného přijet se na kocourka podívat.
Prosím, nemáte nejaký nápad, nebo neznáte nekoho kdo by nám mohl poradit.
Predem dekuji za pomoc (za mě i za kocourka).
Petra Semeráková, napište prosím Dumce
Pražský spolek ochranců zvířat
Pujmanové 1219, Praha 4, (tel./fax: (02) 692 25 88, e-mail: psoz@asp.cz)
pořádá   12. UMISŤOVACÍ VÝSTAVU OPUŠTĚNÝCH KOČEK
na Pankráci, Pujmanové 1219, Praha 4 - od stanice metra "C" - Pankrác povedou šipky
v neděli 27.5. 2001 od 10.00 do 17.00 hodin
vstupné 1 kočičí konzerva
(podrobnosti vyšly v pondělí)
Prosba o pomoc při pozorování koček
Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.


Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 4.dubna 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
 
 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci