Dumka (Kočky a koťata)

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.

V PET si dnes přečtete: GEKONI: Máme gekoňátko !!! (Lenka Prokešová)

18.6.
Jak Macín k přezdívce Čunín přišel... (Luďka)

15.6.
Kocourek už chodí na bedýnku ! (Lucka Ressová)

Archiv Dumky
1998, 1999 a 2000

Jak Macín k přezdívce Čunín přišel...

Zoufalství Radima Viochna nad čůrající Bertou mne přimělo k urychlenému odeslání následujícího příspěvku; trpícímu nepředkládám žádný zázračný návod, ale snad ho trochu potěší má tichá účast...

Víc jak měsíc jsme se s Čunínem potýkali se stejným problémem. Dnes opět - už ani nepočítám pokolikáté - rozprostřu v předsíni testovací kobereček a smířlivě budu čekat, kam že kocour umístí své čůráníčko. Bude to kadibudka nebo koberec ? Doufám, že tentokrát už zamíří tam, kam má.

Ač jsem původně chtěla příběh mého Macínka zveřejnit včetně jeho obzvlášť povedených fotek (a to jsou téměř všechny), v zájmu urychleného odeslání je nepřipojuji. Snad příště.

To bylo tak. Macínek je jinak čistotný kocour. Vzorně chodí na kadibudku, kde pečlivě zahrabává čůráníčko a kakáníčko způsobem, který ve mně dodnes - i po třech letech - vzbuzuje pousmání. Po vykonání potřeby do hrudkujícího steliva očmuchá svůj příspěvek, postaví se na zadní a pečlivě dře umakartové jádro kolem kadibudky, samotný přírůstek kadibudky však nechává nepovšimnutý. Což je samozřejmě dobře ! Pak ještě zkontroluje jak cosi mizí provázeno zvukem vodopádu v záchodové míse a spokojen odchází z místa činu. Tak tomu bylo donedávna.

Přišel však den, kdy jsem si uvědomila, že kadibudka nemá obvyklý obsah. Bylo málo čůráníčka. Zpozorněla jsem a prostudovala příručku pro milovníky koček. Jednu ze čtyř, kterou jsem právě měla doma. A co jsem si z moudré knihy vzala ? Kapitola problémy s močením: ... bez včasného zásahu veterináře zvíře ve velkých bolestech umírá ...

Uklidnila jsem se poté, co jsem chybějící čůráníčko zachytila nejprve nosem a záhy zrakem na koberečku v předsíni, na přehozu na sedačce... No nic, to se vypere, ale proč nečurá do kadibudky ? To je mi záhada. Neděje se přece nic, co by narušovalo obvyklý běh dní.

Kobereček putoval do pračky, vypraný usušený a voňavý se rozprostřel v předsíni připraven pro kocoura k dalšímu použití.

Ten kolotoč se opakoval stále dokola, kobereček už je samým praním scvrklý napolovic a já stále řeším onu záhadu: proč nečurá tam kam má ?

Přitom Macína ne a ne při činu nachytat ! Za mé přítomnosti cmrndá tam kam má, sice málo, ale o to častěji, za mé nepřítomnosti čurá po kobercích. Byla jsem bezmocná.

Až nastal okamžik, kdy čerstvě usušený, voňavý napůl sražený kobereček rozprostírám v předsíni, a klečíc ho uhlazuji rukou. Přicupká Macín a já mu láskyplně povídám, pěkně z očí do očí: "A ne, že ho zas počuráš, ty potvoro !" Přičapl si na zadní a než jsem se stačila vzpamatovat, už to tu bylo zas a považte - přímo před mými zraky !

No Macíne !!! Popadla jsem kocoura, ...na koberečku byla krev !

Tentokrát mě uklidnil až doktor: "Důležité je, že čurá. Krev v moči by být neměla, ale někdy je průvodním jevem zácpy. Zácpu nemá ?"
Dumka po očku pozoruje fotografa (10 kB)

Dumka po očku pozoruje fotografa (10 kB)

"Nemá", pravila jsem, "a i kdyby náhodou jeden den nekadil, otevřeme si konzervu tuňáka, olej slízne Macín a jde to jako po másle."

Doktor zasunul kocourovi do zadku teploměr a já to snížení kocourovy důstojnosti odnesla krvavým otiskem kocouří tlapy na hrdle. Kočičí chvaty a hmaty jsem si sice na stránkách Dumky studovala, leč nenazkoušela a ve vypjatém okamžiku bylo pozdě bycha honiti...

Následovaly 2 injekce, pan doktor nás vybavil lakmusovými papírky na testování krve a bílkovin v moči, antibiotiky na týden, pěkně všechno vysvětlil a šli jsme domů. Přesněji řečeno, šestikilový Macínek se domů nesl, mě ještě druhý den bolely ruce...

Záhada vyřešena - kocour si s kadibudkou spojuje bolest při močení, proto to čůrání mimo ! Kočičí antibiotika Macín polykal chamtivě v domnění, že jsou to bonbónky. Pár dnů a jako mávnutím kouzelným proutkem bylo po problémech.

Vyhráno ? Kdepak ! Do tří dnů po vyčerpání kouzelných bonbónků se balkon zase začal plnit počuranými koberečky. Pan doktor zkusil jiná antibiotika. Tentokrát "lidská", dávkovaná podle kocourovy váhy. Macín prskal, už je nepolykal jako bonbónky, do krku jsem mu je musela nacpat, ale šlo to.

Záhy se srovnala frekvence i umístění čůráníčka, ale moje radost byla zase předčasná. Do 3 dnů po pozření poslední pilulky se opakuje stav: kocour čurá málo, o to častěji a tam kam nemá, protože ho to bolí...

Tentokrát kocoura neminul nepříjemný zákrok - cévkování. Macín byl statečný, pan doktor šikovný, takže samotný výkon byl rychlý a obešel se bez zvláštních doprovodných jevů. Nějaké mňoukání a svíjení tam bylo, ale zvládli jsme to všichni tři, já bez šrámů.

Odcházíme bez antibiotik. Zkoušíme speciální krmivo, které obsahuje látky okyselující moč. Tím se samovolně hubí bakterie, které způsobují problémy v močovém ústrojí. Na tlumení bolesti při močení máme prášky. A že to muselo po tom zákroku bolet !
Dumka už nejeví o fotografa žádný zájem (11 kB)

Dumka už nejeví o fotografa žádný zájem (11 kB)

Teprve teď jsem viděla jak můj mírumilovný Macínek dokáže být agresivní. Po návratu od pana doktora zamířil na kadibudku a pokusil se vyčůrat. Za hlasitého bolestivého zakvílení vystřelil jak blesk a zastavil se až o balkónové dveře.

Pak tu nutnost vykonal za varovného mručení na pohovce, a já jsem se k němu neodvážila přiblížit. Sledoval mě očima, ze kterých jsem četla: "Ještě krok a sežeru tě ! Opovaž se na mě sáhnout!"

Od té doby chtěl kadibudku ignorovat totálně. Přece jen má v sobě něco z té čistoty hluboce zakódováno. Navzdory okolnostem neztratil míru úplně a alespoň to kakáníčko umístil do vaničky od sprchového koutu. Prášky na zmírnění bolesti při močení odmítl pozřít - byly ještě hnusnější než ta lidská antibiotika. Když už jsem si myslela, že tu čtvrtičku spolkl, vyslintal ji :-(.

K rychlému návratu ke kadibudce přispěl Čunínek sám. Neprozřetelně si totiž jako příští místo pro svou potřebu vyhlídl mé zánovní lodičky. Díky tomu se přes varovné mručení ocitl na kadibudce, kde jsem ho jemně, leč důsledně, nedbajíc výstražných signálů, přidržela po dobu nezbytně nutnou. Stejně stačil, holomek, do bot něco stříknout :-(.

Ale i tak se mu dostalo veliké pochvaly a hlazení. Tenhle recept na to, jak kocoura zbavit odporu ke kadibudce - tedy jemná důslednost a hodně, hodně chvály zafungoval.

Na počátku přivykací kůry jsem kocoura pronásledovala po bytě a snažila jsem se vystihnout okamžik, kdy si někde přičapne a cvrnkne. Macín to bral jako bezva hru. Dnes už jenom na výzvu kontroluji nasáklé hrudky steliva a chválím. Po návratu z práce napjatě otvírám dveře, nasaju... a hned vím, jak se věci mají. Smrdutému kocouřímu doupěti, zdá se, odzvonilo.

Čunín, teď už zase Macín, hlásí důsledně každé čůráníčko a kakáníčko a dožaduje se ocenění. Ve 3 ráno odcházím od kadibudky s kocourem v náruči, do hlasu vkládám chválu i něhu největší, uléhám s šestikilovým závažím na hrudi a v uších mi sladce zní kocouří předení stupeň 3.

Mezi námi, obešla bych se bez toho časného ranního intermezza, ale něco za něco !
Dumka je nucena k tomu, aby více pila (12 kB)

A ještě dovětek...
Čunínek není nikdo jiný, nežli Macínek, jinak zvaný též Tečkovaný Tlusťoš, kterého jsem vám představila v březnu minulého roku ve 12. části měření a vážení koček.

Tenkrát jsem tvrdila, že Macínek je britský kocour, ale zjistila jsem, že je to kříženec perské kočky a blíže neurčeného kocoura.

Tenkrát jsem také váhala, zda mám Macína řadit ke kocourům mohutným a statným, nebo už k těm obtloustlým. Dlouho jsem více či méně zastřeným poznámkám o obtloustlém kocourovi odolávala, a to díky dostatečně širokému vzorku měr a vah kocourů na Dumčiných stránkách, TT však naznačuje, ve které skupině skončil...

Definitivní tečku mým pochybám učinil reklamní letáček na speciální krmivo pro méně aktivní a obézní kočky, kde se píše: "Kočka je obézní, když jí břicho přesahuje žebra."

A tak časně zrána zdravím Macína: "Pojď ke mně, ty můj malej Tlusťošu", a sypu do misky dietní sušenky. Teď nastal další posun, kdy dietní sušenky, ve smyslu méně tučné, jsou vystřídány jinak dietním a také jinak dražším papáníčkem...

Tenkrát jsem se rovněž zmiňovala o cholerickém sousedovi pode mnou. Macín mu stále ožírá výstavní asparágus, byť má kromě svého navíc i dva květníky s trávou. Sousedův asparágus je tedy nadále výstavní jen díky mé bdělosti :-).

Nezměnilo se nic ani na tom, že dotyčného pána sice nerada, leč stále vytápím. Vzhledem ke stáří paneláku v úděsně se zkracujících intervalech. Vždycky, když si řeknu, že už nemá co prasknout, najde se ještě další, zubem času nahlodaný spoj a povolí. Většinou v noci, aby té vody mohlo vytéct co nejvíc :-(.

Právě mám za sebou anabázi, kdy praskla přívodní hadička do nádržky na záchod a vytopila jsem souseda pode mnou a nádavkem ještě dalších 5 pater pod ním :-/. Někdy po čtvrté hodině ranní. Těsně před vánocemi prasklo topení - o půlnoci. A mezi tím se uvolnil spoj zalepený "medvědím hovnem" na rourách v šachtě. No ... co k tomu říct ? Jsem málo bdělá.

Ale kocoura teď při jeho průzkumných cestách po panelákovém schodišti hlídám jako oko v hlavě! Pan soused mě za hlasitého a značně nelichotivého slovního doprovodu vystrkal za dveře, byť mne do těch dveří původně sám nahnal - abych na vlastní oči spatřila tu zkázu, kterou jsem, už poosmé...

Kdyby v této vypjaté atmosféře spatřil kocoura žužlajícího asparágus, mohlo by to na něm zanechat následky. Nechci ho mít na svědomí :-/. Cholerika.

Luďka a Macín, Budějovice

P.S.: Prosím Ferdu, pokud to bude možné, ať Macínkovu příhodu orámuje momentkami Dumky. Kočičí dáma promine - vzhledem jsou si hodně podobní, jen kocour je jinak vybarvený :-).
Poznámka F.Š.: Kéž bych všechna přání čtenářů mohl splnit tak jednoduše :-). Jinak má ale Luďka zcela pravdu - Dumce se skutečně zkracují nožičky a asi proto budeme muset sáhnou hlouběji do peněženky a také koupit dietní sušenky, které má Dumka naštěstí ráda, jak o tom už vloni psala Linda BX...

Dumka se už napila a teď přemýšlí, kam by prchla (13 kB)

Prosba o radu - značkující kočička Mám problém s moji 2,5 letou britkou Bertou. Problém se týká jejího zlozvyku nebo trucu ohledně močení. Ona totiž v době kdy nejsme doma chodí močit mimo bobkovník. Tento problém začal asi před 1,5 rokem. V té době se začala prvně mrouskat a začala značkovat. To by nebylo zas až tak divné, ale po skončeni mrouskaní přestala značkovat a začala regulérně močit na různá místa v bytě :-(.
Pokud mi můžete a chcete poradit, dozvíte se více detailů ve čtvrteční Dumce. Napište mi prosím na tuto adresu. Děkuji Radim Viochna Útulek na Mělníku nabízí chlupaté kamarády Maminka naší Felinky, která byla v útulku na Mělníku získala nové páníčky. Pokud by měl někdo zájem o kočičku nebo kocourka kontakt je: pí. Lukášová 0602/935744.
Nové přírůstky teď útulek nepřijímá, jde opravdu pouze jen o prozatímní prostory.

Tak zas máme koťata! - nemáte niekto zájem? ač nemáme kočku, která by je mít mohla ... no ale ona se vždycky nejaká najde :), ale pěkne po pořátku. Zhruba dva měsíce je tomu kdy se u nás v kanceláři začala stavovat jedna číča moc podobna tobě Dumko.
A protože sama mám takové dvě doma vždycky dostala něco dobrého na zub, pak chodila častejc (i po klavesnici) tak sme ji pojmenovali NO A (?) a začla se kulatit a kulatila se a kulatila a dneska už byla širší jak delší ... kotata sme čekali samozřejme každym dnem už 14 dnu.
A dneska to prišlo. nejdřiv začala pobihat po policích co tu máme až ke stropu, pak se mínila naclat do krabice od A4 papíru... Pak dostala bedínku od ovoce, která predtím sloužila jak papírový "archiv" a na spod ručník s koupelny. A kupodivu se uklidnila. Vysvětlila sem ji že to je odteď jeji :).
Asi za dvě hodinky se narodilo prvni kotě. po nem další ....a další..... a další tak ted máme celkem 4 koťata a jednu mámu.
Bidlí prozatím v koupelně. Co s nima bude dál nevím...... budou bydlet v bedínce :). NOA už má nový dum zamluvený, i jedno kotě (všechny jsou černobílé) ale co ostatní?? nemáte niekto zájem?
Odpovědi adresujte prosím Dumce, která mi je přepošle. Děkuji Stana P.S.: Píšem z Bratislavy...

Prosba o pomoc při pozorování koček Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.

Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 14.června 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Jste čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky