| |
3.7.
Jak jsme lovily III. - Líza a mrňata (Ivana Jirková)
2.7.
Jak se vede kočičkám Dixie a Smoky (Marie Crossette)
Archiv Dumky
1998, 1999 a 2000
| |
Jak jsme lovily III. - Líza a mrňata
Poslední vyprávění o "venkovních" kočkách vyšlo ve čtvrtek a o "domácích" vyšlo ve středu. V pátek vyšlo povídání O Dvou čičkách u nás Na Hrádku, v úterý Jak jsme lovily Cvrčka a spol., které mělo ve středu pokračování v podobě "lovu" Berušky a Šmudly, ve čtvrtek jste si mohli přečíst o Líze a jejich koťatech a konečně v pátek o Šimonovi, Micince i Líze.
|
S velkou lítostí oznamuji, že mi 30.6.2001 v podvečer náhle "umřel" digitální fotoaparát Olympus C-800L, který jsem vyfasoval ještě coby redaktor Neviditelného psa a který sloužil skoro 3 roky pro oživení Dumčiných stránek. Zrovna jsem s ním fotil měsíční koťata u známých na Jílovišti - fotky jsou ještě v paměti fotoaparátu, ale nelze je z něho dostat :-(. Jeho oprava by dle servisu stála 12.500,- Kč, což je cena nového digi-fotoaparátu... Já i Dumka mu tímto děkujeme za všechno, co pro nás udělal a prosíme čtenáře, aby mu věnovali alespoň tichou vzpomínku.
|
Pomalu nastala doba, které jsem se obávala. Zavolala Bára, že by bylo pomalu čas na Lízina koťata a že se na ně přijde podívat. A tak jsme šly "na čumendu" :-).
Koťata ukazovala jedno přes druhé "podívej, jak mi to sluší!". A opravdu jim to moc slušelo, líbila se a Bára usoudila, že je čas. A že je odchytíme (nebo se o to alespoň pokusíme) buď do konce týdne (byla středa), nebo příští (tedy vlastně minulý) týden.
V pátek mi Bára volala, že by byla vhodná konstelace a jdeme na to. V první chvíli jsem měla tisíc chutí říct, že mám neštovice, mor nebo alespoň žloutenku, ale v každém případě něco strašně nakažlivého. Ale došlo mi, že je to pro dobro mrňat i Lízy, takže jsem se "marod nehodila"...
Dohodly jsme se na půl jednou.
V půl jedné (v noci) v pátek jsem dorazila, doprovázena Lízinkou, která mi přišla naproti. Byla zima, ledový vítr, občas doplněný deštěm. Báru, která už vartovala na místě, jsme zahlédly s Lízou současně. Líza nasadila sprint, aby byla u koťat co nejrychleji. Bára začala -
za Lízina podezíravého pohledu - připravovat chytací klec. Já jsem připravila kočičí proviant.
Při tom jsme zkonstatovaly, co všechno jsme zapoměly. A bylo toho dost. V té chvíli dorazila i Bářina kamarádka, už osvědčená z minulé lapací akce.
Nastražily jsme Whiskas a připravily se na čekání. Všem třem nám začínala být zima. Do klece vnikla Líza a začala si pochutnávat na předloženém menu. Po nějaké době se objevila i koťata, ale do klece vlezla z těch pěti maximálně dvě :-(.
Čas utíkal a nic.
Bylo rozhodnuto, že dojdu domů pro deku (na přikrytí přenosky a zpacifikování případných úlovků) a provázek (inteligentně jsem vzala i nůžky :-)). Když jsem se vrátila, hlásila mi Bára, že máme první, ale nechtěný, úlovek. Do klece přes ostré protesty jednoho z koťat vlezl veliký ježek a odmítal se nechat vypudit.
Zdá se, že nejen kočky by kupovaly Whiskas :-))).
Nakonec Bára ježka popadla a odnesla pryč.
Konečně začala koťata jedno po druhém lézt do klece a vypadalo to, že je ulovíme. V té chvíli se ovšem objevila hlídka policie. Když k nám docházela, spustila nahlas jejich vysílačka a koťata byla pryč :-(. Hlídku eminentně zajímalo, kdo jsme a co tam chceme :-).
Vysvětlily jsme jim to a oni se postavili vedle nás a sledovali dění. Dva velcí chlapi ale nenadchli Lízu s koťaty a tak jen vykukovala dírou ven. Aby těch policistů nebylo málo, přišla z druhé strany druhá dvojice, která se též zastavila u nás a zírala. Jeden z nich začal mít řeči, že kočky potřebují zastřelit, protože roznášejí nemoci apod :-(((.
Když už to vypadalo, že budu mít nepříjemnosti pro napadení úřední osoby :-) a Bára vypadala, že kdybych ho chtěla škrtit, přiloží ruce k dílu nebo ho alespoň podrží :-), napadlo jedinou ženu v té čtveřici kolegy odvést a my jsme zůstaly samy.
Jenže to už bylo po druhé hodině a my jsme byly zmrzlé na kost. A tak Bára rozhodla, že co ulovíme, ulovíme, zbytek zítra. Hned na to nám padlo do rukou jedno černé koťátko. Líza další tři černá, a černobílé kotě zalezli.
Uklidnily (a uklidily) jsme plačící úlovek (jak jsem se druhý den dozvěděla, byla to holka) a ještě chvilku čekaly. Ale další části rodinky už nepřišly, tak jsme celou akci "odpískaly" a skoro ve tři hodiny se děvčata s kotětem vydala domů. Ještě nemohly dojít ani na roh, a Líza s mrňatama vylezla a pustila se do zbylého jídla. A já jsem se šla domů ohřát a vyspat.
Následující den jsme se měly sejít na stejném místě ve stejnou dobu. Já jsem dorazila, opět s Líziným doprovodem, ale po děvčatech ani stopa. Zato koťata v jednom šiku už se - i s Lízou - domáhala večeře.
Dala jsem jim tedy zálohu. V té chvíli dorazila děvčata, kterým ujela tramvaj.
Připravily jsme klec, daly dovnitř večeři a chystaly se čekat. V zápětí vlezla do klece Líza a hned za ní všechna tři černá koťata. Jen černobílé váhalo, strčilo do klece přední packy a hned bylo zas venku.
Bářina kamarádka je začala přesvědčovat, ať tam vleze také, ale ono si začalo pobíhat kolem klece. Jedno z černých vyběhlo za ním ven a honila se tam obě. Černé se ale brzy vrátilo zpět a za malou chvilku si to tam namířilo i černobílé. Ani jsme nedutaly a kotě vlezlo dovnitř! V té chvíli Bářina kamarádka zatáhla za provázek a přivřela dvířka. Nato se vrhla na klec a dvířka zajistila.
A rodinka byla "ulovená".
Líza začala lítat po kleci, ale celkem brzy se uklidnila. Pak už zbývalo přendat do přenosky mrňata a nakonec i prskající Lízu. A akce mohla být ukončena. Koťata půjdou "k adopci" a Líza po kastraci zpět, já ale doufám, že se už nevrátí. Doufám, že si jí někdo vezme. Je to hodná a hezká kočička a už si v životě zažila takového příkoří, že by si zasloužila svého člověka, který by jí měl rád.
Nechcete jí někdo?
Ivana Jirková
P.S.: Kdo by měl zájem o koťata, může se obrátit přímo na Báru. Protože došly obrázky venkovních koček i těch z domácího "chovu", nabízím Vám dnes poslední fotky, které mám od drahého zesnulého digitálního fotoaparátu Olympus C-800L. Je na nich Dumka v přepravce od pomerančů. Fotky pohotově udělala Beruška.
Útulek na Mělníku nabízí chlupaté kamarády
Maminka naší Felinky, která byla v útulku na Mělníku získala nové páníčky. Pokud by měl někdo zájem o kočičku nebo kocourka kontakt je: pí. Lukášová 0602/935744.
Nové přírůstky teď útulek nepřijímá, jde opravdu pouze jen o prozatímní prostory.
|
Tak zas máme koťata! - nemáte niekto zájem?
ač nemáme kočku, která by je mít mohla ... no ale ona se vždycky nejaká najde :), ale pěkne po pořátku. Zhruba dva měsíce je tomu kdy se u nás v kanceláři začala stavovat jedna číča moc podobna tobě Dumko.
A protože sama mám takové dvě doma vždycky dostala něco dobrého na zub, pak chodila častejc (i po klavesnici) tak sme ji pojmenovali NO A (?) a začla se kulatit a kulatila se a kulatila a dneska už byla širší jak delší ... kotata sme čekali samozřejme každym dnem už 14 dnu.
A dneska to prišlo. nejdřiv začala pobihat po policích co tu máme až ke stropu, pak se mínila naclat do krabice od A4 papíru... Pak dostala bedínku od ovoce, která predtím sloužila jak papírový "archiv" a na spod ručník s koupelny. A kupodivu se uklidnila. Vysvětlila sem ji
že to je odteď jeji :).
Asi za dvě hodinky se narodilo prvni kotě. po nem další ....a další..... a další tak ted máme celkem 4 koťata a jednu mámu.
Bidlí prozatím v koupelně. Co s nima bude dál nevím...... budou bydlet v bedínce :). NOA už má nový dum zamluvený, i jedno kotě (všechny jsou černobílé) ale co ostatní?? nemáte niekto zájem?
Odpovědi adresujte prosím Dumce, která mi je přepošle. Děkuji Stana P.S.: Píšem z Bratislavy...
|
|
Prosba o pomoc při pozorování koček
Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
|
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.
|
Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 14.června 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
|
|
