Dumka (Kočky a koťata)

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.

V PET si dnes přečtete: PET dnes (27.9.2001) nemají příspěvek - momentálně totiž nejsou žádné příspěvky k publikování.

27.9.
'Invalidní' kočky - příběh o lidské bezcitnosti (Veronika Gybasová)

26.9.
Kočičí cestopis (Daniela Swartová)

Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000 a 2001

'Invalidní' kočky (příběh o lidské bezcitnosti)

Čertík po operaci má ještě oranžový kožíšek od desinfekce (7 kB) Povídání paní Šmídové o jejich Damisce bylo moc pěkné a optimistické. Ale ne všechny postižené kočičky mají takové štěstí. Už je to sice téměř půl roku, co jsem se setkala s takovou bezcitností, ale nikdy to těm lidem nezapomenu.

Sousedi z vedlejšího domku si loni na jaře pořídili mourovaté koťátko. Jako každé zvědavé kotě, i ono prozkoumávalo okolní zahrady a tak se velmi záhy skamarádilo s našimi kočkami a zejména ho zajímal obsah jejich misek.

Ale ono je jedno, jestli člověk krmí dva nebo tři hladové krky a tak byl u nás kocourek vítán. Díky své odrzlosti záhy dostal nepříliš lichotivé (ale v dobrém míněné) jméno Vtěrka, které bylo posléze zkráceno na Terák. Ve společné symbióze jsme prožili téměř celý rok a my si dělali legraci, že máme doma dvě a půl (posléze tři a půl) kočky.

Kotě totiž střídalo naši a sousedovic domácnost dle nálady.
Pohoda na posteli (by byla, kdybych ho pořád nerušila potupným fotografováním (10 kB)

Letošní jaro ale bylo pro kočky moc špatné. Nejdřív nám hned v lednu srazilo auto Čertíka. Naštěstí měl víc štěstí než rozumu a díky péči našeho pana veterináře se z toho vylízal.

Sotva ale asi po dvou měsících začal, sice kulhavě, ale běhat, potkala ho další smůla - popral se se psem. Přepokládáme, že to byl sousedovic vlčák, takže Čertík měl zase štěstí, že to vůbec přežil...

Ovšem jeho přední pacička takové štěstí neměla :-( a tak mu ji musel pan veterinář půlku amputovat. Obrečela jsem to, ale byla jsem šťastná, že nám kocourek zůstal, protože to s ním vypadalo velice špatně.

Čertík se tedy zvolna zotavoval a učil se chodit o třech pacičkách, když smůla potkala právě Teráčka.

Jednoho dne přikulhal s pochroumanou zadní pacičkou a pahýlkem ocásku. Najedl se u našich misek a odpajdal k sousedům. Nebýt to cizí kočka, odejít ho nenechám. Ale protože se se sousedy téměř nestýkáme, nechtěla jsem se míchat do cizích věcí a věřila jsem, že se o kocourka postarají sami.
Čertík krátce po operaci, kdy mu zbytek tlapky teprve znovu obrůstal kožichem (6 kB)

Čertík krátce po operaci, kdy mu zbytek tlapky teprve znovu obrůstal kožichem (6 kB)

Pro jistotu jsem jim druhý den ráno volala, jak se Teráček má a jestli s ním nechtějí zajet k veterináři. Sousedka prohlásila, že se má dobře a že se na pochroumanou pacičku už začíná stavět. Uklidnilo mne to a protože si sousedi nechali kocourka výjimečně doma (v kotelně), doufala jsem, že vše dobře dopadne.
Čertík mhouří očička před bleskem (9 kB)

Čertík mhouří očička před bleskem (9 kB)

Teráčka jsem viděla až asi po čtrnácti dnech. Na pacičku však stále nedošlapoval. Jinak vypadal zcela zdravě a spokojeně se s našimi kočkami "honil" po zahradě.

Sousedi se nechali slyšet, že pokud se Teráčkovi tlapka nespraví, že jej nechají utratit. Navrhli jsme jim tedy, že pokud jej nebudou chtít, že si jej necháme. Už jsme si na něj za ten rok zvykli a bylo nám ho líto. Mít doma jednoho nebo dva kočičí invalidy je úplně jedno.

Asi po týdnu však Teráčkovi začalo torzo ocásku i pochroumaná tlapka hnisat. A když se sousedé ani nyní neměli k činu, popadli jsme Teráčka a odjeli k panu veterináři. Ten kocourka ošetřil a sdělil nám, že se ta tlapka už nikdy nespraví, že Teráček už bude vždycky chodit po třech. Protože jsme ale viděli, jak úspěšně to zvládá náš Čertík bez přední tlapky, nevadilo nám to.

Dostali jsme tedy antibiotika a odjeli domů.

Teráček dostal večeři a vydal se na toulky. Ráno ale už na snídani a na pilulku nepřišel a když se ani další den neobjevil, ptali jsme se sousedů, jestli neví, kde se kocourek nachází. Dodnes se mi nechce věřit tomu, co jsme tehdy uslyšeli: "On by se trápil, tak jsme ho nechali zastřelit"...

Je to už půl roku, ale když si na to vzpomenu, dodnes se mi hrnou slzy do očí. Občas, když vidím našeho "třípackového" Čertíka, jak si užívá kočičího života ke své absolutní spokojenosti, napadá mne, že takhle vypadá ten "těžký, krutý život utrápeného a zchromlého" kocoura.

Veronika Gybasová

Nechybí někomu z Prahy kocour? Z Prahy 3 - Jarova, odvezen 12.9.2001. Černobílý, velký, kastrovaný, mladý, s čeníškem obzvláště špičatým a ocáskem obzvláště dlouhým, mohutný, ale s drobnou hlavičkou, jako "líznutý" orientálkou nebo hodně brzy kastrovaný, nemá "kocouří tváře".
Je přítulný, mazlivý, vypadá, že žil v bytě, ale teď už chvíli chodil venku (podle pacek atd.) Nastěhoval se známé na balkon a tvářil se, že nutně musí bydlet v bytě, spal tam několik dnů (venku) a žral hladově i máčené sušenky. Ona má vlastní kočky, ale kocour je kastrovaný, na námluvy nepřišel. Je smutný a poněkud "ukecaný". Nevyskočil někomu z okna?
P.S. Bydlí u mě, ale ze spousty koťat okolo je poněkud "nenaložený". Dle původní teorie měl být Šárka, nyní tedy čeká pod pseudonymem Šaryk.
Bára, tel. 0603/363315, email: utulek-pod-brdy@email.cz
Hledám hodné lidi, kteří poskytnou nový domov několika kocourkům a kočičkám (i jednotlivě). Vzhledem ke svému věku se nemohu o všechny dále starat. Bližší informace na tel. 02/81-97-23-57.

PSOZ Vás zve na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 4.10.2001 od 15:00 do 19:00 v Útulku pro zvířata v krajní nouzi - Radlická 108, Praha 5.
Akce bude trvat od středy 3.10.2001 vždy v pondělí, středu a sobotu (od 17:00) do konce října. Bližší informace na stránkách PSOZ nebo u jednatelky Petry Ondráčkové. PSOZ Váz také zve na
13. umisťovací výstavu opuštěných koček, která se koná v neděli 14.10.2001 od 10:00 do 17:00 na Pankráci, Pujmanové 1219, Praha 4. Vstupné: 1 kočičí konzerva.
Bližší informace na stránkách PSOZ nebo u jednatelky Petry Ondráčkové.

Prosba o pomoc při pozorování koček Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka
Sv. František O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.

Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 18.září 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Jste čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky