| |
15.9. PET
Za vzácnými vymírajícími zvířaty - 4.díl (Lumír O.Hanuš)
14.9. ŽELVY
Želví sameček Cracker - 2.část (Marie Crossette)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999
| |
PET
Za vzácnými vymírajícími zvířaty - 4.díl
První díl vyprávění Lumíra O.Hanuše o vymírajících zvířatech jste si mohli přečíst před 3-mi nedělemi, druhý před 14 dny a zatím poslední - třetí před týdnem.
Zvířata vybraná na opětovné vypuštění do přírody
Onager (Equus hemionus)
Onager je hnědý divoký osel ze stepních oblastí. Asijský druh onagera zmizel z Izraele koncem 18. stol. a v Sýrii přežíval až do 30. let tohoto století. Do Chai-Bar byl onager přivezen v r. 1986, je směsným stádem dvou poddruhů, které jsou blízce příbuzné poddruhu, který kdysi žil v oblasti Izraele.
Společenská struktura onagerů zahrnuje teritoriální samce, kteří si vyznačují oblasti kolem vodních zdrojů, a stáda samic a jejich mláďat, kteří se toulají mezi teritoriemi, ale obecně zůstávají v jedné oblasti. Zbývající mladá samci se potulují sami nebo ve stádech. Onager je prvním zvířetem, které bylo v roce 1982 opětně vypuštěno do Negevu. V létě lze spatřit onagery, jak se potulují v Makteš Ramón a v Nachal Paran kolem vodních zdrojů. V zimě se rozptylují po obrovské ploše.
Proces znovuvysazování onagerů je dnes v plném proudu a bude pokračovat až do doby, kdy celkový počet jejich populace bude dobře ustálen.
Arabský přímorožec (Oryx leucoryx)
Arabský přímorožec je ztepilá býložravá antilopa s bílou srstí a dlouhými, přímými, ostrými rohy. Na nohách a obličeji má černé skvrny. Má středně dlouhé nohy, široká kopyta a střapatý ocas. Je dobře přizpůsobena na drsné pouštní podmínky. Živí se travami, bylinami, ovocem a výhonky a v přírodě vydrží týdny bez pití vody. Žije ve stádech o 10 - 20 kusech, stejný počet samců i samic. Stáda samců a samic se při hledání potravy a vody potulují na velké vzdálenosti. Je pouštní specialista a vydrží jít hodiny. Žije na štěrkových pláních a okrajích písečných pouští. Občas si rohama a kopyty kope jámy k odpočinku ve stínu a k úkrytu. Během dne není aktivní. Arabský přímorožec zmizel z území Izraele uprostřed 19. stol., když obyvatelé začali používat moderní zbraně. Byl loven pro své rohy a kůži. V r. 1972 byl z přírody zcela vyhuben. Po roce 1960 byli v Ománu zbývající arabští přímorožci vychytáni z přírody. Byl to krok, který zjevně zachránil tento druh před vyhynutím. Potomci těchto zvířat byli následně vysazeni v r. 1982 v Ománu. První arabský plánu přímorožec se dostal do Chai-Bar v roce 1978 a od té doby stádo roste. Je v navrátit v blízké budoucnosti arabského přímorožce do volné krajiny v Negevu. V současnosti žije v chráněných oblastech Ománu, Saudské Arábie, Jordánska a Izraele. K 31.12.1991 bylo v zajetí 994 kusů.
Pštros (Struthio camelus camelus)
2,5 m vysoký pštros je dnes největším žijícím ptákem. Dospělý samec může vážit až 150 kg. Řada poddruhů obývá africké pláně a pouště. Pštrosi byli přivezeni do Chai-Bar v roce 1973 z ethiopské pouště Danakil. Tento poddruh je nejpříbuznější syrskému poddruhu, který obýval pouště země Israel a v prvních desetiletích tohoto století zde byl loven až do jeho vyhynutí. V období kopulace mohou návštěvníci pozorovat samce s jejich černými a bílými péry a červenými nohami a krkem, jak rytmicky pohybují těly, aby vzbudili pozornost samiček s šedými péry. V období rozmnožování mohou návštěvníci vidět venku hnízda. V každém hnízdě je mnoho vajec a každé z nich může vážit až 1,3 kg.
Zvířata neplánovaná k znovuvysazení v Izraeli
Přímorožec se spirálovitě vinutýma rohama (Oryx dammah) a antilopa Mendesova či addas nubický či akas (Addax nasomaculatus Gray)
Tito dva kopytnatci z oblasti pouště Sahara byli do Chai-Bar přivezeni koncem 60. a počátkem 70. let. I když je addax zmiňován v Bibli, není pravděpodobně biblický addax tentýž jako Addax nasomaculatus (nasus = nos, macula = skvrna či značka). Je téměř jisté, že oba uvedené druhy nepřekročily Nil směrem na Sinajskou poušť a Izrael. Tato dvě zvířata nebudou v Izraeli vysazena. Jsou v nebezpečí vyhynutí a proto jsou v Chai-Bar. Addas je až 115 cm vysoký a s hlavou až 170 cm dlouhý a váží až 125 kg. Samec i samice mají veliké, krásně lyrovitě prohnuté rohy. Na čele má chomáč hnědých vlasů. Tělo je poněkud neohrabané, barvy žlutavě bílé, hlava a krk hnědé, před očima táhne se příčná bělavá páska. Má široká plochá kopyta s plochými chodidly, což mu pomáhá, aby se nebořil do pouštního písku. Často si kope pod balvany prohlubeniny, ve kterých se chrání před větrem a sluncem. Jeho domovem jsou východní a severovýchodní krajiny africké, zejména jižní Nubie. V dobrých podmínkách se dožívá až 20 let. Jí pouštní sukulenty, trávu, byliny a listy malých keřů. Vodu pije zřídka, neboť většinu vody získává z rostlin, které jí. Byl loven pro své maso a kůži. Nedosahuje velké rychlosti a koně a psi jej dohoní. Je v divočině téměř vyhynutý a pro masožravce je důležitou kořistí.
Africký divoký osel (Equus africanus)
Tento šedý africký osel má na nohou černé pruhy. Byl přivezen do Chai-Bar z pouště Danakil v Etiopii. V Bibli je zmiňován jako zvíře, které lze zdomácnět. Africký osel je předek domácích oslů. Tento druh je mimořádně vzácný jak v přírodě, tak i v zajetí. Vzhledem k tomu, že je v Chai-Bar afrických oslů tak málo, pro řadu obtíží spojených s rozmnožováním tohoto druhu v zajetí a možnosti jejich smíchání s domácími osly nebude tento druh v Negevu vysazen. Rozmnožování tohoto druhu v Chai-Bar bere Rešut Šmurot HaTéva na sebe část mezinárodního úsilí o záchranu tohoto vzácného ohroženého druhu.
Lumír Ondřej Hanuš, Israel
Dokončení příště.
|
|
