O čem bude dnešní příběh? No o tom, co všechno Betynka zažívá na vycházkách, a zejména o jejích společenských stycích. A s tím jedním dnem je to samozřejmě básnická licence; popsané příhody jsou posbírané z více dnů.

Den, jak známo, začíná ráno. Tohle ráno byla s Betynkou má krásná žena Blanka. Betynka chodí ven ráda, o tom jsem už psal nejednou. Ráda je ale i doma. (Ať mi nikdou neříká, že panelákoví psi jsou ubožáci. Jistě, takový husky potřebuje mnoho pohybu, v bytě je mu nejspíš horko, a pokud mu pán neposkytne dostatek možností k plnému vyžití na procházkách a podobně, asi nebude nejspokojenější. Nevěřím ale, že takový venkovský pes, který je takzvaně celý den venku na zahradě, přivázán na řetěze a bez společenských kontaktů, je spokojenější než společenský pudlíček, který má dostatek procházek a v mezičase je doma v kruhu své milované smečky.) A tak také dnes. Betynka vyběhla radostně z domu, poslušně počkala před trafikou, prošla svá oblíbená zákoutí, a pak se rozhodla, že to stačilo a rozběhla se rovnou čarou k domovu. Přirozeně tam byla dřív než panička a začala se po ní netrpělivě ohlížet. Jenže panička, ač se snažila, byla na Betynčin vkus příliš pomalá a tak se milá pejska rozběhla zpátky, popadla vodítko a paničku si pěkně domů přivedla.