PET - Zvířátka a domácí mazlíčci

Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.

V Dumce si dnes přečtete: Není kocour, jako kocour, některý je kočka (Ivana Jirková) / Kočička Smoky - že by Korat ? (Marie Crossette)

13.8. ŽÁBY
Zatoulaný žabák (Marie Crossette)

12.8. HADI
Hadí tanec (Ivana Jirková)

Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001, 2002 a 2003

ŽÁBY
Zatoulaný žabák

O tom, že máme bazén jsem se zmínila již dříve. Na zdejším horkém jihu USA to není zase takový přepych, protože bez možnosti schlazení rozpáleného těla je člověk v letních měsících odkázán převážně na klimatizovaný vnitřek domu.

Mít proto u domu bazén tu není velkou zvláštností, ale mít v něm i svoji vlastní žábu už ano :-). Tahle "naše" na naší zahradě žije už šest let, možná i déle. Prvně jsme si jí všimli, když jsme jednou večer po rozsvícení světla před domem zaslechli žbluňknutí. Bazén má vnitřní osvětlení a když jsme ho zapnuli, zahlédli jsme ve vodě poměrně malou žabku, jak rychle plave schovat se ke dnu.

Od té doby se večerní žbluňknutí ozývalo pravidelně ve stejnou dobu, žába každým rokem o něco povyrostla a sebevíce chlorovaná voda v bazénu jí zřejmě nevadila. Když jsme seděli bez hnutí, žába se odvážila vyplavat na povrch, celý bazén několikrát přeplavala tam a zpět, pak vyskočila a odhupkala pryč.

Kde bývala celý den zalezlá to nevím a kupodivu ani našim dvěma kočkám se jí nepodařilo vypátrat. V horkých a vlhkých letních nocích zde slýcháme nejen silné hlasy cvrčků, ale i "bzučení" malých zelených, nebo o něco větších hnědých stromových žabiček.

Tahle naše žába ale ani nekuňkala, ani nebzučela, ona přímo mručela, z čehož jsme usoudili, že to zřejmě bude sameček. Možná jsou žáby samotářky, ale v bazénu jsme nikdy žádnou jinou žábu neviděli a žabáka nám bylo líto, že je stále tak sám :-(.

Když zde loni zjara byli naši čeští přátele z Německa, divili se mohutnému mručení, které se neslo večerem a my jsme měli možnost, pochlubit se jim "naší žábou".

Během těch několika roků jsme si na její noční návštěvu bazénu už natolik zvykli, že jsme jí brali jako samozřejmost. Nějaký čas po odjezdu našich prátel jsme si ale najednou uvědomili, že už delší dobu jsme neslyšeli ani žbluňknutí, ani známé mručení a usoudili jsme, že tentokrát žabák asi opravdu odešel nebo zahynul...

Bazén jsme plánovali letos zjara nově vymalovat a tak jsme po skončení koupací sezóny jeho údržbu hanebně zanedbávali, až v něm voda ošklivě zezelenala.

Jednou ráno koncem února, když jsem vyšla k bazénu, zaslechla jsem žbluňknutí poblíž vodní kaskády a zahlédla jak "něco" spadlo do vody. V první chvíli jsem myslela, že tam spadla veverka, nebo chipmunk, kteří po kamenech u bazénu běhají. Zčeřená voda se ale zase uklidnila a žádné zvíře v ní nezápasilo o život. Zůstala jsem stát u kraje bazénu a snažila se prokouknout tu špinavě zelenou vodu.

Zcela na dně jsem sice zahlédla něco velkého, ale vůbec se to nehýbalo, tak jsem usoudila, že je to jen velký list magnolie, která nad bazénem roste a jejíž listy do vody občas padají. Po nějaké době se ale ta "věc" pohnula a k mému úžasu na povrch vyplaval "náš žabák" a jakoby nic začal plavat ta svoje dlouhá tempa napříč bazénu :-).

Bylo to za celých šest let teprve podruhé, kdy jsem ho v bazénu zahlédla během dne. Za tu dobu, co jsme ho neviděli ale tak vyrostl, že jsem se ho pomalu lekla. Sotva jsem se pohnula, žabák zase rychle zmizel ke dnu bazénu.

Využila jsem toho, že jsem si alespoň doběhla pro foťák a pak jsem znovu nehybně vartovala u bazénu. Žabák se po chvíli znovu vynořil a doplaval až ke schůdkům bazénu, kde jsem stála, takže jsem si ho mohla pořádně prohlédnout. Vyrostl z něho opravdu mohutný samec, s nataženýma nohama bych odhadla, že měřil jistě 30 cm.

Protože u schůdků je méně vody a bylo skrze ní přeci jen více vidět, velice pomalu jsem zvedla foťák k oku a žabáka si alespoň částečně vyfotila. Jak už to ale bývá, právě, když asi po minutě plavání žabák vyskočil z vody a chvilku odpočíval vedle bazénu, došel mi film :-/.

Když jsem později o naší žábě říkala známým "domorodcům", byli přesvědčeni, že to je "bull frog" (rana catesbeiana), největší americká žába, která dosahuje velikosti těla až dvaceti centimetrů a jejíž stehýnka jsou gastronomickou pochoutkou. Ve volné přírodě žije 7-9 let, chovaná v zajetí až 16. Mohu se jen domýšlet, kde ten náš žabák tak dlouho byl.

Jak jsem se dočetla tahle žába dosahuje sexuální vyspelosti až ve věku 2-4 let. A protože doba jejich páření trvá od února do konce července, žabák si asi letos odskočil na trochu delší jarní zálety :-).

O to více jsme se cítili poctěni, že se rozhodl znovu se k nám vrátit. Od té doby jsme zase večer slýchali již dobře známé žbluňknutí a tóny jeho nočního mručení byly obzvláště hluboké, jak se na tak mohutného samce patří.

Když jsme pak začátkem dubna bazén vypumpovali jako přípravu k malování, obávala jsem se, zda druhý den ráno nenajdu žabáka rozplácnutého na dně prázdného bazénu. Ale nic takového se naštěstí nestalo.

Chytrý žabák zřejmě v bazénu necítil vodu a asi se dočasně přestěhoval do maličkého jezírka plného leknínů, které je vedle bazénu a kde možná žabák i všechny předešlé roky přezimoval.

Trpělivě si počkal, až jsme po několika dnech bazén znovu napustili čistou vodou, do které potom jeden večer a v jeho oblíbenou dobu s mohutným žbluňknutím zase skočil :-).

Marie Crossette, USA

Jste čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky