Dumka (Kočky a koťata)

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.

V PET si dnes přečtete: PET: Skíjérink - současnost (Mojmír a Lumír Hanušovi)

21.2.
Kočky Na Hrádku (Ivana Jirková)

20.2.
Lukrécia a Perlička (Alexandra Semanová)

Archiv Dumky
1998, 1999 a 2000

Kočky Na Hrádku

Budova ředitelství nemocnice vede zadním vchodem do ulice Na Hrádku. Je to takový ten dům, do něhož se vejde mezi třetím a čtvrtým patrem a musí se dolů. A tenhle dům měl svého kocoura. Byl to už stařešina, černý jako uhel, a rozmazlovaný kde kým. Jmenoval se Mikeš. Udával tón nejen ve "svém" domě, ale i v okolí. Ostatní kočky z rodinných smeček ho respektovaly.

Měl svou neoficiální paničku, v jejíž kanceláři kraloval, ale bylo ho možno vidět i jinde, spícího na křesle nebo alespoň na nejlepší židli.

Do domu nebo na jeho dvůr, neměla žádná jiná kočka přístup. Jen před domem pobývala malá mourato-bílá kočička. Spala ve ventilátoru, což pro ní bylo silné riziko. A tak to bylo až do Mikešovy smrti.

Když Mikešovo království osiřelo, kde se vzal, tu se vzal, usídlil se na dvoře černý kocour. Myslím, že to mohl být kocourek, o němž jsem už psala, který vychoval Fausťákovou kočku Mínu a po čase zmizel. Dostal jméno Bobeš.

Po nějaké době se Bobeš s kočičkou začali navštěvovat, až se mourato-šedá kočička usídlila na dvoře také. Neuplynulo moc času a objevila se krásná cizí černobílá kočka. Je spíš bílá a na zádech má pět černých skvrn, rozmístěných do tvaru kočičí ťapky. A hned se ujala funkce hlavy smečky, kterou si tvrdě vybojovala.

Za čas přibyl opět cizí velký šedohnědý mourek. A byla tedy nová nemocniční smečka.

Původní skoromajitelka Mikeše, já, a ještě jedna kolegyně, jsme začaly smečku krmit. Ti mezitím utvořili dvojice a přišla koťata...
No, nejsem pěkná číča? (14 kB)

Čerbobílá, tehdy ještě nepojmenovaná kočička a mourek měli dvě bílá a jednoho mourka. Černý kocour a bílomouratá kočička dvě šedobílá a dvě černá. Postupně se koťata udala. Jedno si vzala paní doktorka, o níž jsem se už zmiňovala, že má dvacet koček. Kotě - byl to kocourek - bylo třinácté.

V té době se v budově objevili dělníci a něco opravovali. Jeden z nich se bavil tím, že po kočičkách házel kameny :-(. A podařilo se mu šedobílé kočičce zlomit nožičku. Byla jí sice vyléčena, ale už zůstala bojácná. (Po našem zásahu byl tento dělník propuštěn.)

Pak dostala kočička zápal plic. Opět byla vyléčena. Nechali jsme kočičky postupně odchytit a vykastrovat. Je zajímavé, že i pak zůstaly páry spolu. A také to, že tak těžce zkoušená šedobílá kočička byla vždycky první, kdo vlezl do klece. Prostě se v ní usídlila a nechtěla ven.

Po nějaké době dostala znovu zápal plic. Znovu byla vyléčena, ale už se na dvůr nevrátila. Stala se čtrnáctou kočičkou paní doktorky a dostala jméno Mamáš.

Přesto, že uplynulo dost času a kotě vyrostlo, se poznali, a od té doby prý byli stále spolu. Kocourek Bobeš už zůstal sám a po čase zemřel. Nebudu a nechci popisovat jak, ale bylo to ošklivé.

Obě moje spolukrmičky odešly do důchodu a já jsem na krmení zůstala sama. Na dvoře mi zůstaly kočičky dvě - mouratý kocourek Mourek a černobílá Pusinka, která je po kastraci plachá. Přesto, že uplynuly skoro dva roky, stále se bojí. Teprve teď se jí mohu velmi opatrně dotknout.

Ale Mourek si to vynahrazuje i za ní. Ten mi vždycky předá na kalhoty všechny vypadané chloupky, nachytaná semínka atd, mazlí se, a otírá se o mne. Myslím, že si tahle nerozlučná dvojice žije na dvoře docela spokojeně. Když jeden není při krmení na místě, běží mu druhý naproti. Ale vzít do náruče, to s žádnou nemocniční kočičkou nejde.

Ještě se chci zmínit o mazanosti koček. O kočičce, která si chodí k okénku do sklepa hřát bříško, už jsem psala. Máme po nemocnici několik kočičích společenství. Jedno je také na dvoře autoprovozu. Je tam vysoký strom, jehož větve dosahují k lampě osvětlení. Mají tam jednu černou číču, která se naučila si v zimě vylézt na tu větev, která dosahuje k lampě, a na ní se o lampu hřeje.

A pak že kočky nemyslí!

Ivana Jirková

V Olomouci - Chvalkovicích se našel mouratý kocourek Ve čtvrtek 15.2.2001 večer se k nám v Olomouci - Chvalkovicích po schodečkách na balkón, které máme pro naše dva kocoury a jednu kočičku, přišel podívat krásný, asi 6 - 8 měsíců starý mourovatý kocourek.
Zaťukal si na balkónové dveře a po otevření bez rozpaků vešel do bytu rozhodnutý, že u nás bude bydlet... Kocourek je velice duvěřivý. Nechá se chovat a mazlit a je jasné, že je zvyklý na lidi a domácí prostředí a že se zatoulal.
Kdo ho postrádáte, volejte na telefonní číslo 068/5315450 nebo 0607/519351.
Marta Holpuchová

Prosba o pomoc při pozorování koček Jsem studentka zoologie a pro svoji diplomovou práci o volně žijících kočkách ve městech, bych chtěla poprosit všechny, kteří by mi mohli poskytnout nějaké informace k tomuto tématu. Zajímaly by mě především změny ve složení populací v průběhu několika let, ale budu velice ráda i za jakékoliv jiné zajimavé informace. Mimo to hledám dobře přístupné lokality koček pro pozorování. Jednalo by se pouze o vnejší sledování bez narušení populace!
Všem moc děkuji, Šárka

Nový domov hledá čistokrevná britská kočka Nikita Nový domov hledá čistokrevná britská kočka Nikita - viz obrázek (8 kB). Je celá bílá, jedno oko má zlaté a druhé modré. Chovatel se jí zbavil zřejmě proto, že špatně slyší, tzn. že není vhodná k dalšímu chovu. Nepřinesl ji do útulku, prostě ji vyhodil. Přestože Pražský spolek ochránců zvířat vyvěsil v místě nálezu cedulky a kontaktoval i Český svaz chovatelů, Nikitu už druhý měsíc nikdo nehledá.
Nikita je velmi přítulná a čistotná. Je to ale osobnost: je vybíravá v jídle, nesnáší se s dalšími kočkami a asi by se jí nelíbilo v rodině s dětmi. Nikita, stejně jako většina šlechtěných koček, nemůže chodit ven. Vydrží ale celý den doma sama, bez toho, aby něco ničila nebo byla nešťastná. Je jí asi 8-10 měsíců, je dvakrát vakcinovaná a Spolek ji předá novému majiteli až po sterilizaci.
Pokud byste chtěli této krásné a samostatné kočce poskytnout domov, kontaktujte Petru Ondráčkovou, jednatelku PSOZ - email: petra_o@volny.cz , tel. 02/692 2588 nebo 02/5731 3918.
Prosím o radu, jak co nejúspěšněji zadaptovat chlupaté přítelkyně na nové prostředí. Situace není jednoduchá. Jedná se o ty venkovní kočky, které jsem kdysi trochu popsala, čili jsou sice zvyklé na pravidelné krmení, mazlí se, některé se nechají i chovat, ale jinak mají volnost a jsou neustále venku. Více viz pátečním příspěvek v Dumce. Budu vděčná za každou zkušenost a radu. Posílejte je prosím Dumce, která mi je přepošle a také později zveřejní. Zuzana Janelová

Čtyři koťata nabízím k odběru! Nabízím krásná koťata, čtyři kocourci, věk tři měsíce, barva - dva černí, jeden šedý mourovatý a jeden bílošedý. Koťátka jsou čistotná, chodí na písek, hravá a přítulná. Nechci je dát do útulku, ale nechat lidem, kteří je budou mít rádi.
Dana Lapešová, dana.lapesova@medicon.cz, tel. (02) 6136 3164
Sv. František O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko.

Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 7.února 2001, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Jste čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky