|
11.10. PAKOBYLKY
Pakobylka aneb jak je (ne)množit (Renata Žaludová)
6.10. PSI
Nebezpečí všedního dne (Pavel Doktor)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999
| |
PAKOBYLKY
Pakobylka aneb jak je (ne)množit
O strašilce a pakobylkách jsem už psala dříve. Kdysi mi dvě malé pakobylky daroval synovec Martin. Jedna z nich měla později asi 7 potomků, a z těch mi nakonec letos na jaře jedna zbyla. Pojmenovala jsem ji Twigy.
Vylíhlo se i pár strašilek, a ty zůstaly tři. Dvě z nich jsem spolu s asi 30 malými pakobylkami dala jedné paní, která se ozvala na inzerát v PET. Měl o ně zájem její soused. Chcete vědět, jak to dopadlo? Cituji z mailu od dotyčné paní:
Potvory docestovaly v pořádku. Už ve vlaku si je manžel prohlížel, a když jsme přišli domů, tak hned vytáhl sklenici třílitrovku a jednu strašilku a část pakobylek si nechal. Zbytek dostal ten kamarád, pro kterého to bylo určeno. Tak máme teď taky doma potvory. Zatím si spokojeně zvykají. Naštěstí jsou zatím dost malé a málo pohyblivé, aby to zaujalo kocoury.
Twigy se totiž rozmnožila až příliš úspěšně, takže jejích potomků (kteří jsou tedy již mou třetí generací pakobylek) je určitě pár desítek, možná kolem stovky.
Pokud chcete znát návod na tak úspěšný odchov, je jednoduchý: stačí dostatečně dlouho nečistit pakobylce podlahu terária. Twigy tam odhazovala kromě exkrementů a ukousaných zbytků listí i vajíčka. A je-li k tomu ještě horké letní počasí, dočkáte se potomků velmi brzy, ještě v témž roce.
Protože mám jako oblíbenější PETs křečky a kytky, řekla jsem si: co je moc, to je moc a rozhodla se, že s chovem hmyzu skončím. Přišel synovec Martin a vzal si zbylou strašilku, a pak se věnoval odchytu mladých pakobylek (ty jsou tak 1 cm dlouhé) do přenosné krabice, ve které by si je odnesl do svého terária vyrobeného z velkého skleněného válce.
Když byl odchyt u konce, převrhla se v krabici sklenička s listím, a Martin se rozhodl to spravit a krabici znovu otevřít. To byla chyba. Potvory se okamžitě začaly rozlézat na všechny strany rychlostí větší, než jsme je stačili opět chytat.
Nakonec se krabici podařilo opět zavřít s tím, že v umyvadle pochodovaly ještě asi tři exempláře. A v té chvíli se z nás stali vrazi, neb jsme se rozhodli uprchlíky spláchnout do výlevky. Aby se zbytečně dlouho netrápili, pustila jsem na ně nakonec ještě horkou vodu...
Asi po hodině jsem se náhodou vrátila do koupelny a nevěřila svým očím: z výlevky právě vylézala malá pokobylka ...
Usoudila jsem že si za úspěšné překonání takového nebezpečí život zaslouží. Takže teď bydlí ve sklenici, kde má jako potravu malý kousek jablka. Ale na dnešek už jí kolegyně donesla větvičku maliníku.
Renata Žaludová
|
|