Prosba o pomoc Vlčák Lump má po operaci velké problémy s nadváhou. Dovedl by někdo ze čtenářů poradit redukční dietu, aby shodil asi deset kilo? S takovým závažím navíc se těžko postaví na vlastní nohy... Renata Žaludová

Povídání o životě pod mořskou hladinou v Rudém moři v israelském městě Eilat - první a druhý díl.

Velice nás samozřejmě lákala Nádrž žraloků – obrovská kruhová nádrž, hluboká 3 metry, na 6500 hektolitrů mořské vody s různými druhy žraloků z Rudého moře (je jich tu asi 20), které lze v určitých denních hodinách vidět při krmení. Na celém světě je asi 350 druhů žraloků, v Rudém moři jich je asi 50 druhů. Vzpomínám na pořad v televizi, kdy účastníci měli vyplnit různé úkoly v různých částech světa, aby získali velké ceny. Jednomu z nich bylo dáno za úkol (měl na to jeden týden), aby se nafilmoval v Rudém moři společně se žraloky. V moři to nakonec nebylo (prý tam zrovna žraloci nebyli), ale nechal se nafilmovat se žraloky dně této nádrže. Byl s ním zkušený potápěč, ale ten by ho při útoku asi neochránil (předpokládám, že je před tím nakrmili k prasknutí, ale přesto to byla od toho hocha odvaha). Žraloky lze pozorovat buďto bočními skly obrovského akvária nebo je lze pozorovat shora. Jeden z nich brázdil u hladiny a typická "zlověstná" hřbetní a ocasní ploutev mu trčela občas z vody. Pokusil jsem se jí dotknout, ale scházelo mi asi 10 cm. Syn pochopitelně pro tuto mou "kratochvíli" neměl pochopení. Největší a nejnebezpečnější je zde tzv. citronový žralok, žijící v hloubkách 3 – 15 m. Toto místo, téměř na egyptské hranici bylo pro nás velkým zážitkem. Když jsem toto místo navštívil opět v říjnu 1999, jen o 14 dní jsem minul velkou atrakci – potápění se žraloky. Probíhalo zde po dva měsíce, ale pak to Rašut Šmurot HaTéva zakázalo.

Je od věci, abych se na tomto místě podrobněji zmínil o rybách, které nám mohou být v Rudém moři (pokud se rozhodneme nejen pro pohyb a sledování mořského života v bezpečí, nýbrž i pro návštěvu chráněné oblasti Pobřeží korálů či jen tak „nadivoko“ někde vejít do Rudého moře) nebezpečné. Pravděpodobnost, že nás „píchne“ (uštkne, bodne, zraní – těžko říci, co děla tato jedovatá ryba česky) kamenná ryba, pravděpodobně nejnebezpečnější ryba v Rudém moři (pokud vezmeme v úvahu i tak milé tvory jako jsou žraloci), není až tak velká, abychom odmítali vstoupit do tohoto moře. Největším problémem je tuto rybu rozeznat (či lépe řečeno vidět), což je nesmírně obtížné, i když je přímo před vašima očima. Jejich zamaskování je neuvěřitelné a pouze zkušený odborník, který má trénované oko, je pravděpodobně uvidí. I když máme tuto přirozenou nevýhodu, je zde několik věcí, které můžeme učinit, abychom snížili pravděpodobnost, že na ni stoupneme, posadíme se na ni nebo se této velice jedovaté ryby dotkneme. V prvé řadě nám pomůže, když víme, kde se tato ryba s největší pravděpodobností nalézá. Kamenná ryba dává přednost mělké vodě – od hloubky právě pod povrchem až asi do tří metrů pod hladinou – i když ji můžeme potkat i mnohem hlouběji. Často se drží na skalách pokrytých řasami ve vlnivé zóně, kde neustálý pohyb vody neumožňuje stát klidně, ale kde tato ryba je účinně připevněna k podkladu a dokonale splyne s pozadím. Proto je největší nebezpečí píchnutí při brodění mělčinou, přes povrch útesu a na hraně útesu. Je nutno mít na nohou stále, pokud kráčíte po dně, sandály z umělé hmoty nebo speciální obuv pro chození po útesu. Pokud je to možné, je lepší spíše plavat nežli chodit. Snižujeme tak na jedné straně nebezpečí poškození podmořského života a na straně druhé nebezpečí píchnutí kamennou rybou. Při chůzi ve vodě je lépe šoupat nohama nežli dělat velké kroky, při kterých se vždy noha zvedne a poté dopadne na mořské dno s nebezpečím došlápnutí na kamennou rybu. Šouravý pohyb zvýší pravděpodobnost, že tuto rybu zaplašíte z vaší cesty a nevyvoláte její zlobu (což se stane, pokud došlápnete z výšky na její potenciálně smrtelné ostny).

Lumír O. Hanuš, Israel          

Pokračování asi zítra.