PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi
V Dumce si dnes přečtete:  Kočičí soužití Čertíka a Kuličky (Veronika Gybasová)
 
6.3. PSI
Borek a ti druzí I. (Ivana Jirková)
5.3. ŠELMY
Rys americký - Bobcat (Marie Crossette)
Letošní archiv PET,
archiv 1999, 2000, 2001 a 2002

PSI
Borek a ti druzí I.

Před několika dny jsem se vracela z krmicí výpravy za kočičkami, a zažila jsem hned dvě noční příhody. Shodou okolností obě se psy. První byla s mou oblíbenou Amynkou, o které jsem už několikrát psala.

Přicházela jsem k roháku, kde Amynka bydlí, když mě předjeli dva, tak dvacetiletí, mládenci na kolech. Ani bych si jich nevšimla, kdyby se nezačali chovat podivně. Jeden zastavil na rohu a začal se rozhlížet - já jsem mu nepřipadala jako potencionální nepřítel - na všechny strany, zatímco druhý začal objíždět zaparkovaná auta. Úmysl byl jasný.
V té chvíli se na ulici objevila Amynka. Mne nezahlédla, ale zahlédla hlídkujícícho mládence. A tak se k němu přátelsky rozběhla. Jenže on jí nezná, a viděl tedy jen, že se na něj žene pes, zvící menšího telete (Amynka má teď tak 55 kilo). Zděšeně se pokusil zapískat na kolegu, ale vyšlo z něj jen jakési vykviknutí, které ale stačilo k tomu, aby i druhý hoch nasadil vražedné tempo.
Borek, o kterém bude vyprávění zítra (12 kB)
Oba zmizeli, jako, když je sfoukne. A tak Amynka nechtěně zachránila někomu neporušené auto :-/. Její pán, který se v té chvíli objevil na rohu, už neviděl, než vzdalující se cyklisty.

Druhý příběh byl méně veselý, než ten první...

Došla jsem o blok dál. Mezitím se rozpršelo.
Najednou slyším psí štěhot, a na rohu se objevil hezký bílý pudlík. Viditelně pěstěný, pečlivě ostříhaný. Štěkal jako divý, přiběhl k protějšímu domu, kde žádný pudlík nebydlí, posadil se na práh a čekal.
Já jsem se zastavila a vyhlížela pána, ale ten nikde. Pejsek totiž za sebou vlekl vodítko. Zavolala jsem tedy na něj. Začal štěkat ještě víc. Šla jsem pomalu k němu, ale nenechal mě se přiblížit. Zkusila jsem to znovu, ale zase marně. To už mi bylo jasné, že se asi zaběhl a hledá pána.
Myslela jsem, že se mi ho podaří chytit a případně ho vzít domů s tím, že se třeba pán najde. Bylo mi ho líto, lilo opravdu pořádně. Jenže pejsek byl jiného názoru a tak s velkým štěkotem běžel dál. Když jsem se vrátila na roh, nebyla už po něm ani stopa. Jen o kus dál se rozjíždělo auto. A tak mi nezbývá, než doufat, že to byl jeho pán a odvezl si ho.
Jen mě trochu vadí, že ten pes přiběhl přesně z opačné strany :-(.

Když jsem se vrátila domů, začala jsem přemýšlet o svých "známých" psech. O některých už jsem psala, tak ty vynechám a jeden vyjde v PET zítra.

Často potkávám na ulici jenoho pána. Původně chodil se dvěmi psy, dnes už jen s jedním. Jel to Heran - labrador - slepecký pes. Manželka onoho pána je nevidomá, tak je Herda vlastně její. Je to také přátelský pes, který ví, že se u mne vždycky najde něco na zub, tak se ke mně žene a čeká, co dostane.
Ale jen, když jde s pánem. Když si vede paničku, má důležitou práci a nenechá se nějakýma dobrotama vytrhovat. Druhý, malý drsnosrstý teriér, se jmenuje Čert. Nejdříve chodívali spolu, ale později každý sám, protože Čert už Herranovi nestačil.
Dnes už ven nechodí, je mu skoro 20 let. Povídal mi nedávno jejich pán, že Čert už nemůže. Už jen spí, nejraději u pána v náručí. Ale i tak je jeho a ten člověk ho má moc rád. Myslím, že u něj ten pejsek prožil hezký život. A to je hlavní.

Poslední pejsek, o kterém se chci dnes zmínit, byl Faust. Černý, snad nějaký druh teriéra. Byl stejně starý, jako naše Micinka. Jeho pán ho moc miloval, zařídil pro něj i pas, takže pejsek pravidelně trávil dovolenou v Itálii, jezdil s pánem na chatu nebo domů na Moravu, prostě neudělali bez sebe skoro krok.

Kdysi si Faust zlomil nožičku, když mu uvízla v kanále. Od té doby trošku kulhal. Ovšem, když se mu někam nechtělo jít, nebo třeba pršelo, nebo byla zima, to na ní napadal tak, že bylo jasné, že se ponese. A také ano. Mazaně využíval svého zranění :-).
V poslední době se mu špatně dýchalo a někdy před Vánocemi svého pána opustil. Pro toho to byla tragédie, jako by mu odešel nejbližší člen rodiny. A Faust jím vlastně asi byl.
Dnes má jeho pán jiného, podobného, psíka, ale na Fausta stále nemůže zapomenout...

Ivana Jirková          

Daruji štěně špice
Daruji do dobrých rukou 6ti týdenní štěně psa - křížence špice bez p.p., krásný, černý s bílou náprsenkou. Kontakt: mob.: 0728-758218, nebo: 02/24353072 (záznamník).
Daruji štěně
Hodnému zájemci darují krásné štěňátko křížence Husky - černé s bílými znaky, holčička, po mámě. Píši do PET, protože vím, že tuto rubriku čtou pouze milovníci zvířat a jen takovému chci naši Berušku dát. Zájemci, pište prosím na adresu PET. Eva

 

 
    Jste     čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Zvířátka a domácí mazlíčci Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky Kočky a koťata