| |
ÚSPĚCH !!!
Jsem rád, že mohu vyřadit inzerát, který byl na Dumce měsíc a půl, hlavně proto, že se hledaná kočička našla !!! Ostatně o tom Dumce napsal pan Skořepa:
Kočka Ňouma se našla včera tj. 13.8.2000 a už ji máme doma. Je sice trošku pohublá - 2,6 kg (pro srovnání viz předchozí článeček o jejim jarním měření a vážení), má přeražený pravý špičák a je podrápána. Jinak je to mazel a na nás nezapoměla. Článek o kočičím zatoulání bude následovat.
Honza Skořepa
|
Princezna
Princezna byla další z pouličnic, která si zaslouží vzpomínku. Byla to sestra Pajdulky. Opět klasická mourinka s M na čele. Stejně jako Pajdulka byla velice přítulná, ale tahle byla chovací. Měla ráda, když jsem si jí vzala do náruče a povídala jsem jí, jaká je hezká a hodná kočička. To pustila motorek a předla jako o závod. I ona se mnou chodila kolem bloku, počkala, než na svém stanovišti dostane najíst Líza, a šlo se zase dál. Většinou se mnou chodily s Pajdulkou obě, každá u jedné nohy, pěkně spořádaně a vychovaně. Inu kočky.
Princezna také bydlela ve sklepích blízké vysoké školy. To bylo vůbec kočičí sídliště. Ráda zlobila velké psy. Přeběhla mu přes cestu a schovala se pod autem. Přesně tak daleko, aby na ní nemohl, a přesně pod autem, pod které nemohl. Odtud pak vykukovala s jednoznačným výrazem: "tak se ukaž, hrdino! Nemůžeš, co? Trhni si!" Ta potvůrka byla tak čitelná, až to bylo směšné. Později to po ní dělala i Pajdulka a koťata. Asi to měli v rodě.
I Princezna občas povila nějaké to kotě, které se většinou časem kamsi ztratilo, nebo bylo odvezeno. Dokonce až na Moravu. O koťatech z jejího posledního vrhu bude ještě řeč jindy. Prostě Princezna byla kočička hodná, milá, a svým kočičím způsobem šťastná a spokojená.
Měla i svého stálého ctitele, velkého kocoura, černého jako uhel. I on byl mým strávníkem. Chodil s námi kolem bloku, i pohladit se nechal, ale opatrně, aby si nezadal. Zřejmě něčí byl, protože jeho návštěvy byly občasné, kožíšek měl vždycky v perfektním stavu, a
večeři přijímal (zdá se) ze zdvořilosti. Prostě kocouří elegán. Ani se té Princezně nedivím, že se nechala obletovat. Je zajímavé, že jiných koček si moc nevšímal. Pak zmizel a už jsem ho nikdy neviděla.
Poslední koťata měla tři. To jí byly asi tři roky. Koťata byla (to je překvapení!) mouratá s M na čele. Dvě kočičky a kocourek. Když jim byly asi dva měsíce, vydala jsem se večer zase na krmicí misi. Pajdulka nepřišla, měla zrovna něco důležitějšího na práci, ale ani Princezna. Čekávaly na mne už před domem, ale ten den ani jedna. Tak jsem chvíli čekala já, pak jsem se vydala rozdělit příděly. Když jsem se vrátila, ještě chvíli jsem stála u domu, co kdyby...
Najednou jsem slyšela zoufalý a usedavý kočičí nářek. Na konci bloku lezlo něco, co vydávalo ten nářek. Když jsem tam doběhla, zjistila jsem, že je to Princezna. Nemohla se postavit na zadní packy, odstrkovala se předními a zadek táhla po zemi. Jak mě viděla, přestala plakat. Našla jsem polystyrénovou krabici, položila jí na zem (nechtěla jsem jí zvedat, abych jí nepůsobila další bolest) a ona si do ní vlezla. Srdce mi usedalo při tom pohledu. Donesla jsem ji k jídlu, ale nechtěla jíst, jen se pokoušela lézt domů.
Donesla jsem jí tam tedy, zazvonila na již dříve uvedeného starého pána, který ještě
svítil, ten si jí vzal a odnesl ke koťatům. Ještě ve stavu, v jakém byla, se pokoušela jim dát napít a olizovat je. Pán si jí vzal k sobě, uložil jí v kuchyni, přikryl a dal jídlo a pití.
Ráno zavolal známého veterináře, který pak konstatoval, že nohy a páteř má v pořádku.
Dostala injekci a začala se pomalu pokoušet nožičkama hýbat. Ale nejedla, jen pila. Za tři dny měla úplně tvrdé bříško, tak znovu veterinář, tentokrát jí tam pán donesl. Lékař zjistil, že má vnitřní zranění a že je už pozdě.
Byla tedy uspána a při pitvě se zjistilo, že měla perforovaný žaludek a slezinu. Ale umřela alespoň bez bolestí, také už - od té chvíle, co jsem jí našla - neplakala. Asi jí odrazilo auto. Zůstala po ní ta tři koťata a nám se po ní moc stýskalo.
Ivana Jirková
P.S.: Dnešní příběh (se smutným koncem, kterého je mi stejně jako Vám líto) doplnila svými obrázky Mourinka Jany Müllerové.
|
Nabídka
Miša Hejná nabízí v Dumce strašilky. Více se o strašilkách dozvíte ze článků, uveřejněných vloni - Pakobylky a strašilka a Jak se žije ... strašilce a pakobylkám. Oba články jsou od Renaty Žaludové, která vzkazuje: Kdyby chtěl někdo
pakobylky nebo strašilky (zájemce z Brna), jsou též k dispozici (napište si o ně na adresu PETs). Opravdu se strašně rychle množí....
|
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi píše v Dumce pan M.Marysko.
|
Ztratil se zrzavý kocourek
Ve stredu 21.6. se v lokalite Prahy 8 - Kobylis (konkretne bydlime Brezineveska 12) ztratil zrzavy kocourek. Matýsek je tri roky stary (23.6. jsme slavili treti narozeniny nasich kocicek, buhuzel uz bez Matyska) zrzavy mourek, zeleno zlute oci, kastrovany, velice dobre ziveny - mel skoro 8 kg.
Jelikoz mame baracek, byl zvykly chodit ven, ale skoro tyden se neukazat to nikdy neudelal! Se svou sestrou Anickou meli sve teritorium na nasi a sousedovic zahradce a dal se jit neodvazili. Byl moc hodny az hloupy a tak mame podezreni, ze ho asi nekdo odnesl.
Kontaktovala jsem vsechny veterinrni stanice, utulky, atd. nic platne. Moc dekuji za pomoc a prosim o zaslani jakekoli informace o Matyskovi.
Hledá se kocourek !!!
Dne 8. června se v Brně na Kraví hoře (Masarykova čtvrť, Žabovřesky) ztratil roční hnědomourovaný, velmi přítulný kastrovaný kocourek. Případnou zprávu o něm prosím podejte na telefonní číslo 05/43249953, nebo e-mail renatazal@atlas.cz
Prosba
Ráda bych našla hodné lidi kteří by si vzali dvě dvouměsíční zdravá koťata nebo asi desetiměsíčního černobílého kocourka s delší srstí - více viz čtvrteční Dumka.
Pokud by se někdo hodný našel, zatelefonujte mi kdykoliv domů na tel. číslo (02) 363561 a já vám zařídím ostatní.
Našel se kocourek !!!
Jako pravidelna ctenarka Dumky jsem reagovala na prosbu ohledne ztraceneho kocourka Fouse z brnenske Kravi hory (viz inzerát výše). Jelikoz nase pracoviste je na upati Kravi hory a kolem Fakulty stavebni VUT se pohybuje podobny pritulny asi pred mesicem az dvema se objevivsi kocourek (mezi tulackami, ktere tady nekteri krmi), zkusili jsme se s majitelem kontaktovat.
Bohuzel to nevyslo a nebyl to zmineny Fous.
Kocourek je pritulny, vypada jako kastrovany, je to mourek s prevazne hnedymi a cernymi znaky, jen pod tlamickou ma bilou az bezovou srst. Dale je jeho srst jemna, o trochu delsi nez maji kratkosrste kocky, ale ne nejak vyrazne, ocas hunatejsi (snad nekdo z jeho predku byl dlouhosrsty). Kdyby ho nekdo z okoli Kravi hory postradal, muze se ozvat na E-mail: svdan@fce.vutbr.cz.
Jinak je to nekonecny boj s mnozicimi se, utikajicimi a opet nalezenymi nebo nenalezenymi kockami, az me to nekdy dost "bere" (tak, jak jsem se minule "vykecavala").
|
Upozornění: Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se specielně vážení a měření najdete 29.června, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.
|
|
