PET PET - zvířátka a domácí mazlíčci
Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi
V Dumce si dnes přečtete:   Sv. František (M. Marysko) / Nabízím trochu granulí a strašilky (Míša Hejná)
 
11.8. POUŠŤ
V poušti II. - Pouštní flóra (Lumír O.Hanuš)
10.8. KŘEČCI
Soužití křečků zlatých III - Pepíček, Ferda a Lux (Renata Žaludová)
Letošní archiv PET
PET archiv 1999

Nabídka
Miša Hejná nabízí v Dumce strašilky. Více se o strašilkách dozvíte ze článků, uveřejněných vloni - Pakobylky a strašilka a Jak se žije ... strašilce a pakobylkám. Oba články jsou od Renaty Žaludové.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi píše v Dumce pan M.Marysko.

POUŠŤ
V poušti II. - Pouštní flóra

První díl vyprávění Lumira O. Hanuše o poušti s názvem Co je to poušť? vyšel před týdnem.

V Izraeli je asi 2500 druhů divokých rostlin. Pro tuto bohatou vegetaci je řada důvodů. Hlavním je geografická poloha Izraele, který je styčným bodem různých oblastí rostlinného života: daří se zde středomořským, severním, savanním, pouštním a dokonce i tropickým rostlinám. V očích návštěvníka do Negevu, tj. do pouště a oblasti Eilatu se může zdát vegetace monotónní. Přesto v severním Negevu kolem Jerocham je větší různorodost rostlin nežli v Galileji na stejné ploše. V negevské vegetaci jsou zastoupeny čtyři různé fytogeografické oblasti:

Velbloud a kozy beduínů v poušti Wádí Ram (16 kB)
  1. středomořská - Nalézá se kolem středomořské pánve. Léta jsou suchá, zimy jsou chladné a roční srážky jsou 350 - 1000 mm.
  2. irano-turánská - Nalézá se ve Střední Ásii a suchých oblastech Středního Východu. Léta jsou velice horká, zatímco zimy jsou velmi chladné a často padá sníh. Roční srážky jsou 100 - 400 mm.
  3. saharo-arabská - Nalézá se v pouštích zemí Arábie a na Sahaře. Tyto oblasti jsou extrémně suché s ročními srážkami asi 150 mm. Nepatrnost srážek a nejistota jejich načasování nutí pouštní rostliny, aby se adaptovali na obtížné podmínky, chránili se před ztrátami vody a ekonomicky ji využívali. Musí být schopny rychle vyrašit, kvést a dát semena s minimálním množstvím vodních srážek nebo je-li to nuné, zůstat po léta v latentním stavu a vyrašit pouze po dešti. Růže z Jericha je jedním z takových příkladů - může uchovat čerstvá a reprodukce schopná semena třicet let i více.
  4. sudánská.
Je to rozdílné klima Negevu, které umožňuje těmto rostlinám být na jednom místě, jakož i zeměpisná poloha, která je přechodným bodem mezi středomořskou oblastí s relativně vysokou úrovní srážek a suchou pouštní oblastí Sahary, Sinajského poloostrova a Negevu.
Všechny tyto faktory se projevují v 1200 rostlinných druzích, nacházejících se v Negevu. Asi 550 z nich jsou typické pouštní druhy, které zapadají do této oblasti ekologicky.
Rostliny rostoucí za normálních pouštních podmínek pokrývají asi 10 % celkové oblasti a v extrémních podmínkách pouze asi 3 %. Pro rostliny mající malé větve, listy a stvoly, ze kterých se může odpařovat voda, je procento dokonce nižší.
Růže z Jericha v 'klubíčku' - klidovém stavu (2 kB)
Akácie (Acacia raddiana) je jediným stromem, který v této extrémně vyprahlé oblasti roste a je přírodní lokalitou mnoha živočichů této oblasti, zvláště savců, ptáků a plazů. Je třeba poznamenat, že normální stromy, aby mohly existovat, potřebují nejméně 400 mm ročních srážek. S výjimkou akácie nemohou za těchto pouštních podmínek růst žádné dřevité stromy či křoviny. Akácie je zvolna ničena druhem jmelí Loranthus acaciae. Je to parazitická rostlina, která připravuje stromy akácie o vodu a minerály a tvoří si z nich potravu pro své široké zelené listy.
V poušti nalezneme mnoho tučnolistých rostlin a jsme přesvědčeni, že listy uchovávají vodu. Skutečným důvodem, proč kaktusy a sukulenty obsahují velké množství vody, je rozpustit soli a kyseliny, které se v jejich tkanivu nalézají ve vysokých koncentracích. Nikoliv, jak se dříve předpokládalo, aby uchovaly vodu pro suché dny horkého léta. Ve skutečnosti ztrácejí odpařováním za jeden den více vody nežli jejich listy obsahují.
Pouštní rostliny znají ke svému přežití řadu triků. Rostliny obecně ztrácejí vodu "pocením" listů a stvolů, takže pouštní rostliny zredukovali svůj povrch na minimum. Existují rostliny, které vůbec nemají listy a takové, které mají listy pouze v zimě. Takovýto systém redukuje množství slunečních paprsků, které skutečně zasáhnou rostlinu a chrání ji před příliš snadným "pocením".
Jsou zde rostliny jako Sodomské jablko (jablko Mrtvého moře), Calotropis procera (Asclepiadaceae), které pokrývají své stvoly a větve vrstvou vosku, aby zabránili přímému slunečnímu světlu. Tento tropický strom (sudánský) dosahuje výšky 5 m a nalézá se především na pláních kolem Ein Gedi a podél Mrtvého moře. Má zelenošedé listy, purpurové květy a dutý zelený plod. Tento zvláštní plod má 10 cm v průměru a měkkou slupku a uvnitř malá černá semena a hedvábná vlákna. Tato vlákna mají řadu použití. Jsou zmiňována již v Mišně. Beduíni používají i dnes tato vlákna jako knoty (odtud heberejské jméno petila = knot). Plod obsahuje jedovatou mléčnou tekutinu, která může popálit pokožku a zanítit zažívací trakt.
V dubnu jordánská poušť Wádí Ram 'kvete' (9 kB)
Dalším "výmyslem" přírody je vysušení části rostliny během suchého období. Jsou zde rostliny, které se "naučily" vysušit během suchého období své části, aby byly schopny s minimálním množstvím vody pokračovat v životním cyklu pouze se svojí částí. Zbytek je suchý či komatozní až do další zimy v naději, že bude dostatek deště, kdy rostlina "probudí" komatozní části nebo dostane sílu nahradit starou větev novou. Dobrým příkladem je zde choulivka jerišská (též ruže z Jericha), Anastatica hierochuntica (Cruciferae). V době zralosti její větévky, které jdou hned od kořene, uschnou, ztvrdnou a stočí se v kulaté klubíčko. Někdy bývá v takovémto stavu pouští větrem unášena (proto se také nazývá pouštní běžec). Při prvním dešti se klubíčko opět otevře a rostlina se vrátí k životu.
Je zde další "výmysl": pokrytí listů voskem. Vrstva vosku pečetí list a odpařování je nemožné. To umožňuje rostlině vyvinout velké, krásné listy a přesto přežít v pouštních podmínkách. Jiné rostliny pokrývají své listy hustými chlupy, aby si udrželi vlhkost.
Další důležité pouštní pravidlo: Když uvidíš na poušti rostlinu, která je velká a zelená, pěkná a barevná, dej si pozor! Je s největší pravděpodobností velice jedovatá. Pouštní zvířata to vědí a proto je nejí. Takže když takovou rostlinu uvidíš, podívej se na ni, potěš se pohledem, vyfotografuj ji a nech ji na pokoji!
Pouštní janovec (heberejsky Rotem HaMidbar), Retama raetam (Papilionaceae) je rostlinou, která roste v písku a má obzvláště dlouhé, vodu-hledající kořeny. V Negevu se vyskytuje všude tam, kde jsou srážky pod 150 mm. Listy má jen v zimě. Na jaře (leden až duben) je pokrytá bílými, voňavými listy. Roste do výšky 1 - 3 m a je běžná v pouštních wádí a v oblastech, kde je písčitá půdy. Květy jsou bílé a mají příjemné, sladké aróma. Beduíni používají větévky a kořeny k výrobě dřevěného uhlí.
Tamaryšek (též hřebenčík) bezlistý (Tamarix aphylla) je jednou z prvních rostlin zmiňovaných v Bibli (První kniha Mojžíšova 21:33):

33A Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek
a vzýval tam jméno Hospodina, Boha věčného.

Roste na sprašových půdách v Severním Negevu. Tento strom obvykle vysazují beduíni pro stín i měkké větve, které chutnají ovcím. Dalším ze dvou hlavních tamaryšků v Izraeli je tamaryšek nilský (Tamarix nilotica). Tento běžnější tamaryšek, strom podobný keři, roste v mokřinách, na písku a téměř v každém hlubokém wádí pouště, kde je přítomno hodně podzemní vody. Tamaryšek je známý jako jedna z rostlin nejlépe adaptovaných na slanost. Jelikož je to strom horkých pouští, vylučuje speciálními žlázami na listech slaný roztok. Když se vlhkost odpaří, krystali soli se usazují na listech a případně odtud padají na půdu. Tato sůl tvoří slané mikroživotní prostředí, které obklopuje strom. Tamarišky jsou tak obklopeny sterilní zónou a nic kolem nich neroste. Mají velmi dobrý kořenový systém, aby dobře absorbovali vlhkost.

Ještěrka v poušti Wádí Ram (15 kB)
Zajímavý je Tamarix mannifera, hřebenčík mannonosný, který je hojný na pouštích egyptských, arabských a dále na východ. Na Sinaji skýtá sladkou sliznatou mannu, která prýští z porušených rostlin. Mohla by to být dobře biblická mana.
Od pouštní zvířeny jsem trochu odbočil k pouštním rostlinám, ale bez nich by informace o poušti nebyla úplná. Vždyť mnohé pouštní rostliny jsou jedinou potravou zde žijících zvířat.
Pokud budete v poušti, dobře se dívejte. Spatřit ptáka se vám snad podaří, ale spatřit živočicha na zemi není tak jednoduché. Musíte se dobře dívat a být potichu. Odměnou vám pak může být zajímavý živočich. Mě se tak poštěstilo v jordánské poušti bystrou a stále běžící ještěrku nejen uvidět, ale dokonce i vyfotografovat (viz snímek). Chce to ovšem opravdu kromě opatrnosti hodně štěstí.

Lumír Ondřej Hanuš, Israel          

 
 
    Jste     čtenář(ka) PET od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Zvířátka a domácí mazlíčci Odkazy na PET a Dumku pro jiné WWW stránky Kočky a koťata