Nabídka Miša Hejná nabízí v Dumce strašilky. Více se o strašilkách dozvíte ze článků, uveřejněných vloni - Pakobylky a strašilka a Jak se žije ... strašilce a pakobylkám. Oba články jsou od Renaty Žaludové, která vzkazuje: Kdyby chtěl někdo pakobylky (zájemce z Brna), jsou u mne k dispozici (napište si o ně na adresu PETs). Opravdu se strašně rychle množí.... Sv. František O paní z Nadace sv. Františka z Assisi píše v Dumce pan M.Marysko.

Jak jsem se již zmiňovala při poslání míry a váhy naší kočky, máme doma ještě kromě papouška i slečnu dlouhosrstého trpasličího jezevčíka (viz také Povídání nejen o pejskovi a kočičce).

Letos na jaře jsem si všimla, že má Arda na levém boku na žebrech malou bouličku - jako po vytaženém klíštěti. Nijak mě to neznepokojovalo, ale hlídala jsem to. Bohužel ona boulička se neztratila, jako tomu po tom klíštěti bývá, ale rostla. Pomalounku, ale přece. Počkala jsem tedy, až Arda odhárá a objednala ji na operaci k veterináři. Boulička byla těsně pod kůží, velká jako lískový oříšek, jasně ohraničená a pohyblivá.

V den D, na který byla stanovena operace a já měla dovolenou, jsem se s Ardinou dostavila do ordinace našeho pana doktora. Jako vždy, i tentokrát jsem ji tam musela donést, protože odmítala dovnitř vstoupit sama. Sestřička ji zvážila a píchla první uspávací injekci. Asi po půl hodině jí byla píchnuta další injekce pro hluboké usnutí. Poprosila jsem paní doktorku, jestli bych mohla u zákroku být. Chvilku váhala. Ale pak svolila s tím, že je to drobný zákrok, který snad se mnou "nesekne".

I když jsem věděla, že jsem se rozhodla správně a váhání a odkládání tady nebylo na místě, pořád jsem si někde v koutku duše vyčítala, že jsem jí nechala tak ublížit. Absurdní, ale bylo to tak.

Takže doufám, že tímto máme všechno zlé zažehnané a za sebou a že se ještě hodně let budeme těšít ze zdravého a čilého psího kamaráda. Držte nám palce.

Jana Gelnarová