Nedávno k nám přijel na 6 dnů náš přítel se svojí mladou ženou a jejich 4 letou holčičkou. Rozkošné chytré dítě - ale zároveň takové malé tornádo, které se prohánělo domem a přestalo mluvit jen když usnulo...

Pro naši Dixie to byl první malý človíček, s kterým se v domě setkala a od prvního okamžiku se jí to nelíbilo. Dixie se sice každé nové návštěvy lekne a uteče, ale během krátké doby si zvykne, často tak, že nám hosté ráno oznamují, že měli kočku v posteli. (Nejsou-li dveře pevně zaklapnuté, Dixie se o ně opře a hladce si je otevře).

Tentokrát se ale chovala úplně jinak. Jakmile malou napoprvé zahlédla, utekla k nám do ložnice na postel. Ovšem dítě se vydalo za ní a tím způsobilo, že na ni Dixie zasyčela, něco, co až dosud lidem nikdy neudělala, a zalezla pod postel. Syčení a prskání totiž patří výhradně sousedovic kočce a jejím koťatům. Snažili jsme se zklamanou holčičku uklidnit tím, že až si Dixie na ní zvykne, sama přijde. Jenže Dixie nepřišla, ať jsme ji lákali sebesladšeji.

Kočka ovšem o žádné sbližování nestála, zase zmizela pod postelí a pak už odmítala vylést úplně.