V červenci roku 95 to bylo několik měsíců co se od nás odstěhovala dcera se psem. A jednoho nedělního deštivého rána jsme si se ženou, ještě v posteli, povídali jestli si nepořídíme nějaké daší zvířátko po té co obě :-)) odešli za vlastním osudem. No a otevřeným oknem jsme poslouchali krásný zvuk deště. Ale po chvíli se do jemného šumění vložil velmi silný zvuk jakoby dětského pláče. A zase ticho, to se opakovalo asi 1/2hodiny a tak jsme se dali do pátrání odkud zvuk přichází a kdo je jeho autorem. Po několika pohledech z oken nebyl žádný zdroj zvuku nalezen. Ale nevzdali jsme se a sledovali okna dále (bydlíme v 1.patře) až se nám podařilo být ve správnou chvíli na správném místě a dole, ukryté v křoví, jsme uviděli malé kotě.