Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  BROUCI: Zlatohlávek (Lumír O.Hanuš)
 
12.5.
Jarní kočičí výstavy (Ivana Jirková)
11.5.
Problémy s klíšťaty (P.Sovová, Ferda) / PSOZ naléhavě hledá nový pelíšek (Hana Janišová)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

Jarní kočičí výstavy

Byla jednou výstava.

Vlastně dvě.
Kočičí pochopitelně :-).
Dumce se nelíbí, že ji fotím a ruším z relaxace (12 kB)
První byla 4. dubna Výstava pro kočku v domě U zelené žáby na Starém Městě. Ten dům dobře znám, kdysi jsem pracovala skoro vedle. Výstava byla v Muzeu dětské kresby, které je v prvním patře zadní části budovy. Prostory tak pro panenku, ale dětem to asi musí stačit, dům je přece pro cizince (je z něj hotel) :-/.
Když jsem dorazila, byla fronta až ven po širokém schodišti (pomalu větším než celá výstavní prostora) uzounkou "katovou" uličkou na ulici a ještě přes dva další domy... Bylo hezky, tak si nikdo nestěžoval, všichni měli docela príma náladu. K ní přispívala i děcka, která neúnavně běhala okolo a nabízela zdarma časopisy, které věnoval sponzor, takže se nikdo nenudil.
Pozor na mne, jsem ostrá kočka! (10 kB)
Vždycky, když procházel okolo někdo s mňoukající přenoskou, nastalo "oživení v sále", kdekdo natahoval krk, aby viděl micinku uvnitř :-).
V "katově" uličce - která by, kdyby mohla, měla jistě hodně co vyprávět, chodíval tudy na radnici mistr popravčí - to bylo trochu složitější, je totiž tak úzká, že se tam vedle sebe dva lidé vejdou velmi těžko.
Dumku zaujalo něco v kuchyni (10 kB)
Vede na dlážděné nádvoříčko mezi domy, odkud je pak, nyní zavřený, průchod na Staroměstské náměstí. Na tomhle nádvoříčku byl stánek s potřebami pro naše drobečky a přejímka "vstupenek", které se rovnaly na schodiště, vedoucí k výstavním prostorám.
Nahoře nad schodištěm byla ohrádka se šesti krásnými štěňaty, která si také našla svoje "doma". Odtud se konečně vcházelo do výstavních prostor, kde hned u vchodu byl dobročinný ministánek.
A už se přicházelo ke kočičkám.
Všech barev a velikostí, každý si mohl najít tu svou. Protože ten prostor byl opravdu tak pro ty panenky, byly u klecí docela návaly, ale i tak čičulky vypadaly docela spokojeně a mizely před očima. Bylo jich 81 a 66 šlo "do služby", navíc tři si budoucí páníčci zamluvili.
Celá výstava, snad právě díky těm malým prostorám, byla taková domácí a příjemná. Nepochopím, jak se tam, během těch několika hodin jejího trvání, vešlo skoro 1300 návštěvníků...
V každém případě výstava byla fajn a myslím, že bohatě splnila svůj účel.

Druhá byla 2. května 5. celostátní umisťovací výstava, opět v krásném prostředí Mramorového sálu Lucerny. Člověk by řekl, že ani ne měsíc po úspěšné výstavě nebude zájem tak veliký, ale to by byl omyl...
Není nad pozorování z výšky (15 kB)

I tato výstava měla velký ohlas, přišlo asi 1100 návštěvníků a ze 70 kočiček si jich 58 našlo svoje lidi. Bylo opravdu, na co se dívat a z čeho vybírat. I mne pro jednu z nich tak trochu srdce bolelo, ale viděla jsem, že si ji vybrali jiní zájemci, tak jsem se o ni nepokoušela :-/.
Nakonec, já už mám chlupatá zlobidla doma tři, takže by mi to mohlo stačit, i když... člověk nikdy neví :-).
Ale zpět k výstavě.
V mramorovém sála je dost místa, ale i tam byla "hlava na hlavě" a k některým kočičkám se člověk dostal až po několikátém pokusu. Ale stálo to za to, některé kočičky byly opravdu fešandy k pohledání. Navíc se dovedly svým budoucím páníčkům patřičně vlichotit :-).
Prodejní stánek fungoval a dobročinný krámek také, konzervy se hromadily, kočičky mizely, jako mávnutím proutkem, a tak to má být.

V každém případě to byly dvě úspěšné výstavy, svoje domovy našlo přes 120 kočiček a šest štěňat, útulkům se na chvilku uvolnilo trochu místa a za to si organizátoři obou výstav zaslouží obrovské ocenění a dík. Dělají pro svoje svěřence, co je v jejich silách, nebo spíš ještě mnohem víc.

Ivana Jirková          

P.S.: K povídání připojené fotky naší Dumky na jejím šplhadle jsem vyfotil minulý týden. Moc jí to sluší :-) Ferda
Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.
 

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední loňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Letos k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Dotaz - problémy s klíšťaty
Mám velkou prosbu o radu. Vlastním 2 kočky. Kastrovaného kocoura a kastrovanou kočičku. S kočičkou nejsou problémy, ale s kocourem si nevím rady. Oba chodí ven, jsou očkovaní, odčervení, odblešení. Ale ta klíšťata...
Kocour při vytahování parazitů se mnou bojuje jako o život. Vypadá jako kdyby chodil z války... Nenechá na sebe sáhnout. Klíšťata (jak napitá, tak ještě hubená) z něj padají na každém kroku. Existuje něco - co mu můžu "naaplikovat"? Mám ruce samy šrám a kocour už se mi vyhýbá :-/.
Rady prosím směřujte Dumce.
Pozn. "pipetu" za krk jsem už taky dávala. Leč bez výsledku :-(. Děkuji za pomoc P.Sovová

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci