Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Hra na lovce (Pavel Steiner)
 
24.3.
Kočičí povídání 43 - část 6 (Mirka Červenková)
23.3.
Kočičí povídání 43 - část 5 (Mirka Červenková)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

Kočičí povídání 43
část 6

Baruška pod žehlícím prknem (7 kB) Minulá 5.část končila, popisem Myšáčka, který má pod oušky hnisavá ložiska, která jsou kvůli nalomené imunitě neodoperovatelná :-( - Myšáček je jedním z Mikeščiných koťat...

A aby toho nebylo málo, čtyři měsíce po smrti Fanouška umřela mojí mamince kočička Baruška :-(. Dostala zápal plic, ale antibiotika jí vůbec nezabrala. Odešla stejně jako Kryštofek, ale ještě daleko rychleji.
Ája leží v peřinách (15 kB)

Zařekli jsme se, že do naší kočičí rodiny nevezmeme už žádnou novou kočku, protože máme podezření, že i Baruška se nakazila virem leukózy, který napadl její organismus a ten se nebyl schopen bránit zpočátku zcela lehkému nachlazení. Baruška je už pátá kočička pod naším ořechem.
Další kočička, která hodně vážně onemocněla, byla synova Sára. Dostala taky zápal plic, na který brala antibiotika. Aniž by se ze svého chrapotu a kašle úplně vyléčila, léky jí ještě ke všemu nabouraly ledviny a už víc než půl roku s tím bojuje...
Vypadá to až zrůdně jak dlouhou dobu sedí u vody a pije a od vody jde rovnou do záchůdku a všechnu vodu zase vyčůrá a odtud se zase vrací k vodě :-(.
Ležící Sára (10 kB)
Po zkušenosti s Kačenkou, která měla taky nemocné ledviny a po nějaké době podobného průběhu nemoci umřela, jsem samozřejmě vyděšená, ale zajímavé je, že až na tyto příznaky, Sářiny ledviny nevykazují v testech žádné tragické hodnoty. Kočička je veselá, dost jí a nehubne.
Možná, že i její nemoc je důsledek změny prostředí, ztráty své paničky a nakonec i páníčka, i to, že se obě kočičky po čtyřech letech klidného života octly ve velké tlupě cizích koček a kocourů a musely se snažit najít a uhájit si svůj prostor.
Samozřejmě jsme se s manželem snažili jim jejich osud trochu zlehčit a hodně jsme se jim věnovali a stále věnujeme, ale stejně tak se musíme věnovat ostatním, aby nikdo nebyl ukrácen nebo odstrkovaný.
Melíšek a Babu odpočívají (13 kB)
Znovu se mi potvrdilo moje přesvědčení, že většina mladých lidí by si žádná zvířata neměli brát, protože ať je jejich počáteční přesvědčení jakékoliv, život přináší různé veletoče a zvířata jsou pak první, kdo na to doplácí :-(. Ani děti nezabrání rozchodům a rozvodům, natožpak zvířata :-/.
Naopak si myslím, že nejlepší je adoptovat zvířata v době, kdy z domova odejdou děti za svým vlastním životem a rodiče jakoby ztrácejí rodinu. Pak je skvělé, když je zase o koho se starat, někdo vás potřebuje a stále vám to dává najevo.
Smečka na terase v létě (20 kB)
Zdálo by se, že teď už nějakou dobu nebude o čem psát, ale zase to není pravda. Bohužel jsme se přestěhovali na vesnici, a přesto, že je součást Prahy, je to dokonalý Buranov. Chtěla jsem napsat, že se možná někteří čtenáři Dumky za tohle označení naštvou, ale spíš si myslím, že tomu tak nebude, protože tahle "Dumčina rodina" určitě ví, co tím myslím.
Stačilo nám projít naši vesnici, abychom zjistili, že většina našich sousedů z panelákového sídliště se ke zvířatům chová nesrovnatelně líp než lidé tady :-(((.
Naše nová sousedka se nám pochlubila, že oni taky mají rádi zvířata, ale ochrnutý pes a dvě kočky nesmí k nim domů, protože to tady není zvykem, oni tak nebyli vychovaní, aby jim doma pobíhala nějaká zvířata. Když jsme viděli jejich krásnou kočku, jak se prohání s kocoury a nabídli sousedům, že jim kočku objednáme na kastraci, odbyli nás, že se děti těší na koťátka a ty pak určitě někde udají.
Bráška za zíďce před barákem (7 kB)
Poprvé jsme dva malé kocourky, které se nepodařilo nikde udat, viděli, když jim byly asi tři měsíce. Byli to krásní ebenově černí čertíci, kteří zpočátku, když se na svých dobrodružných výpravách octli na naší zahradě, nemohli najít cestu domů a zoufale naříkali, ale během léta se naučili jak se dostanou z naší zahrady domů.
Avšak čím byli větší, tím častější byly jejich návštěvy u nás. Nejdřív chodili okukovat a očichávat zbytky jídla po našich kočkách, které necháváme venku hladovým krkům, pak si zamilovali naše kočičí sušenky. Později už víc než o jídlo stáli o chvilky mazlení a drbání kožíšků...
Mrnísek na stromečku - najdete ho? (13 kB)
Pomalu přicházel podzim a s ním plískanice a zima a sousedovic kocourci se rozhodli, že místo pelíšku, který doma mají u venkovního krbu, budou bydlet na naší rohožce. Když měly přijít první noční mrazíky a kocourci se schoulili večer na naší rohožce, volali jsme sousedy, aby si pro ně přišli a vzali je domů. Odnesli si je, ale jestli je vzali domů, to nevím.
Mrnísek před domem v molitanové kukani (10 kB)
Další den, kdy se kocouři večer usadili na rohožce a zase se po nich nikdo nesháněl, dali jsme jim ven molitanovou kukaň, do které se hned nastěhovali a strávili tam noc. A jak přibývalo zimy, kocourci už od našeho domu málokdy odcházeli, a tak jsme je jednoho chladného večera pozvali, aby přenocovali u nás v zádveří.
Bez velkých zábran vběhli dovnitř a neomylně hned zamířili pod teplý radiátor. Dobře. Byli jsme si vědomi, že nás citově vydírají, ale byli jsme rozhodnuti, že je nevystavíme možnosti nakažení leukózou a proto nesmějí přijít do styku s našimi kočkami.

Mirka Červenková          

Dokončení zítra.
Poznámka: Dlouhé vyprávění jsem rozdělil na více dílů - dosud vyšly tyto části povídání: první, druhé, třetí, čtvrtá a páté. Ferda

 

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední loňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Letos k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Perská kočička Činčucha
Virtuální adopce
Myslíte si, že čistokrevné kočkly mají jednodušší život, než ty obyčejné? Že když si někdo kočku koupí za několik tisíc, nevyhodí jí na ulici? Opak je pravdou... nedávno jsme měli v útulku siamky, orientálky, balinésky i barmy - s PP a cenou od 6 do 30 000 Kč (víc je o jednotlivých číčách na našich stránkách - www.kocici-utulek.cz).
V tuhle chvíli ale potřebuje pomoci Činčucha. Tu nepřinesli do útulku majitelé - ti jí rovnou vyhodili do zimy :-(. A jak víme, že vyhodili? Nikdo jí nehledá, nikde není vylepený inzerát, nikdo neobvolává útulky... zubožená, kdysi krásná, kočička nikomu nechybí :-(((. Více si o ní přečtete v úterní Dumce. Petra Ondráčková
Výstava pro kočku
V neděli 4. dubna 2004 se bude konat v prostorách Muzea dětské kresby (dům U Zelené žáby) u Staroměstského náměstí Výstava pro kočku - jarní umísťovací výstava opuštěných koček. Vybrat si mňoukajícího spolubydlícího nebo jenom přispět opuštěným číčám pohlazením či něčím dobrým na zub budete moci od 10 do 17 hodin.
Cílem výstavy je najít nový domov pro co největší počet koček a shromáždit krmení pro ta zvířáta (hlavně nechtěná koťata), která se na jaře do péče útulků, ochranářských organizací i soukromých pečovatelů dostanou. Proto je také vstupenkou na výstavu konzerva krmení pro kočky.
Více info o výstavě najdete na adrese: www.kocky-online.cz Andrea Němečková
Zveme Vás na
5.Celostátní umísťovací výstavu opuštěných koček,
která se koná v neděli 2.5.2004 v paláci Lucerna
Cílem výstavy je najít nový domov útulků z celé ČR i od soukromých nálezců, kteří jim poskytli dočasnou péči. Výstava je otevřená pro všechny opuštěné kočičky - více na www.kocici-utulek.cz. V tuto chvíli se ještě mohou hlásit ti, kteří by od nás potřebovali touto formou pomoci (účast na výstavě je zdarma) a také dobrovolníci, kteří by nám chtěli s přípravou výstavy pomoci.
Sdrečně Vás zve Petra Ondráčková, jednatel Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi, tel.: 603750487
Cicero v náručí (5 kB)
Hledáme domov pro tříletého černého kocoura,

který se jmenuje Cicero - je totiž velmi výmluvný a neustále se dožaduje vaší pozornosti a mazlení. Cicero je vakcinovaný, kastrovaný, zvyklý na život v bytě - čistotný. Dobře snáší další kočky, ale potřebuje především člověčí společnost - rád se mazlí a nechává drbat. Handicapem tohoto povahově báječného kocoura je chybějící očičko a a "cink" na tom druhém. Proto pro něj hledáme domácnost, která spíš než perfektnímu zjevu dá přednost perfektnímu kamarádovi. Praha a okolí.
OS podbrdsko, email: podbrdsko@kocky-online.cz, tel. 274784719 (Jirka)
Prcička pod stolem (9 kB)
Kočička Prcička hledá domov

Za letošních velkých mrazů se kamarádi ujali drobounké černobílé kočičky, kterou její dosavadní majitel vyhodil z domu :-(. Kočička dostala, vzhledem ke svému drobnému vzrůstu, pracovní jméno Prcička. Kamarádi mají již tři kocoury, kteří pohlížejí na vetřelkyně nevraživým okem, proto hledají někoho, kdo by Prcičku adoptoval a měl ji rád. Je asi pětiměsíční, už se zmotořila, ale ještě se bojí neznámých lidí. V případě zájmu, prosím, volejte na telefon 603360993. Díky!

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci