Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI & KOČKY: O zavrženíhodných mlsných kočkách... ...a o pejskovi s neobvyklým jménem (Jiří Doležal)
 
25.8.
Meow (Mňaaau) Penelopo (Smoky, Marie Crossette, USA)
24.8.
Líza, Panenka a ti ostatní (Ivana Jirková)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

Meow (Mňaaau) Penelopo

tak to jsem tedy nastražila uši, když mi moje panička jedno ráno povídá: "Jéé koukej Smoky, dneska je v Dumce dopis adresovaný přímo tobě!" Zrovna jsem vedle ní spala stočená v svém košíku a jak mi ten dopis začala předčítat (všemu jsem samozřejmě rozuměla), celá jsem se pýchou naparovala, prokrucovala a vůbec jsem se cítila móc a móc poctěná a za dopis ti děkuji.

Ráda slyším, že ti tvoje panička nosí pírka na hraní, ta jsou kolikrát lepší, než nějaká draze koupená hračka. Já jsem jednou dostala dokonce ohromná dlouhatánská brka ze supího křídla. Panička říkala, že ptáka viděla zabitého při silnici a hned jí napadlo, že takhle velké brko by byla pro mně bezva hračka. Tak vylezla z auta a tomu mrtvému supovi několik nejdelších brk vyškubla.
Ta chycená moucha mne moc dlouho nebavila (32 kB)
To víš, že jsem nejprve z té nové hračky měla radost, ale nakonec jsem si s ní moc dlouho nehrála. Jak se ukázalo, tahle na pohled silná s tlustá brka byla nejen dutá, jak je tomu myslím u všech ptáků, ale hrozně se štěpila, skoro jako na malé třísky. Takže mi je panička nakonec vzala, prý se bála, abych si žvýkáním nerozškrábla dásně, nebo se při hraní ošklivě nepíchla do očíčka.
Jinak se ale moje panička velice snaží, abych se doma nenudila a stále pro mně vymýšlí nějaké hračky. Když já se totiž nudím, musím to dát hned všem najevo. Panička mi vyčítá, že jí tím citově vydírám, protože nemůže ten můj žalostný nářek poslouchat a buď si jde se mnou chvilku hrát, nebo mi vymyslí nějakou novou hračku.
Přestav si, že nápad na jednu hračku převzala dokonce z tvého povídání ! Hned jak si na jaře přečetla, že máš ráda můry chycené do sklenice, rozhodla se stejnou hračku udělat i pro mně. Lapila mouchu, zavřela ji do malé skleničky a položila toho vězně přede mne na trávu, kde jsem zrovna odpočívala.
Tahle hra byla velká legrace (17 kB)
Ale bohužel ti Penelopo musím říci, že v tomto případě příliš neuspěla :-/. Já jsem tu mouchu sice chvilku pozorovala a dokonce jsem do skleničky několikrát šťouchla, aby panička viděla, že jsem ocenila její snahu mně potěšit. Ale ta moucha se uvnitř nechtěla vůbec hýbat a jen tak se na ní dívat mně brzy přestalo bavit... Možná to bylo tím, že jsem ten hmyz skrze sklo necítila, nebo měla moucha být ve větší sklenici.
Mnohem více jsem se vydováděla, když panička položila na koberec vysokou úzkou vázu a hodila mi do ní jeden z mých oblíbených míčků. Prý: "Tady si Smoky hraj a dej mi chvilku pokoj." Hra mně okamžitě upoutala a s velkou vervou jsem se pak snažila míček vydolovat ven. Jenže moje panička, místo aby si tedy šla po svých, když se mně chtěla mermomocí zbavit, tak si u mně sedla, pozorovala mně a nevím proč se tomu mému hraní moc smála :-).
Někdy dalo práci míček zase vydolovat ven (18 kB)
Hlavně, když se mi míček zakutálel až dovnitř vázy a já jsem tam za ním musela zapasovat pomalu půl těla :-), abych ho zase dostala ven. Já vím, že panička se směje moc ráda, tak jsem si s tím míčkem hrála schválně dlouho, aby měla radost. Samozřejmě bych si úplně nejraději ze všeho hrála se svojí ségrou Dixie, kterou mám moc ráda, ale ona je lenoch a hrát si se mnou ji baví jen někdy.
No možná jiným kočkám by to "někdy" stačilo, ale já bych si klidně dokázala hrát celý den. Když přes den někde spím, tak to dělám hlavně proto, že se snažím zaspat nudu a mnohem více mně baví stále skotačit. Moje ségra je navíc taková princezna Cimprlína, každé moje kousnutí jí hned bolí a okamžitě za to na mně syčí :-(, což si myslím vůbec nezasloužím, přeci musí vědět, že to není doopravdy. Když má ale ségra náladu se honit, tak to jsem pak hned pro i já a je to velká švanda, jak lítáme domem jako ztřeštěné a podlaha jen duní :-).
Akvarium také doma máme a máš pravdu, že je to úžasná zábava. Panička prý jeden čas dokonce uvažovala, že akvarium zruší. To když jí najednou začaly rybky umírat, ať dělala co dělala. Mojí ségru v té době už pozorování rybek stejně omrzelo a tak když už jí zůstaly jen tři rybky rozhodla, že jestli i ty zemřou, další už nekoupí.
Jenže pak jsem vstoupila na scénu já !!!
Paničce pomáhám čistit akvárium (17 kB)
Pro mně akvarium bylo a i po třech letech stále je veliká legrace :-). Každé ráno musím rybky probudit a pak ještě několikrát během dne jim trochu rozproudit krev poplácáním na stěnu akvaria. Teď když už jsem dospělá holka, mohu se k akváriu dobře natáhnout, ale panička mi k němu někdy přistrčí židli, abych si k pozorování mohla pohodlně lehnout.
Bohužel zrovna před pár dny zemřela jedna další rybka a tak už jsou tam jenom dvě. Panička mi ale řekla, že tahle určitě nebyla nemocná a zemřela stářím, bylo jí 8 let, stejně jako těm zbylým dvěma, protože si pamatovala, kdy je koupila. Stejně se divila, jak takhle malé rybky dokáží takhle dlouho žít. Tvrdí, že to musí být tím pohybem, ke kterému je já stále nutím a slíbila mi, že určitě koupí další rybky, když mně jejich pozorování dělá takovou radost.
A pokud jde o mou řeč, tak to je ti holka těžká věc ! Já bych řekla, že jsme obě - Dixie i já - "pasivně dvoujazyčné". Tedy rozumíme jak česky, tak anglicky a přestože já jsem rozhodně hlasově více nadaná než ségra, ať se snažím sebevíc, mluvit dokáži pouze tou naší kočičinou :-). To spíše naše panička se musí tumlovat, aby se té naší řeči naučila, když chce vyhovět všem mým přání, nebo poznat, když mně třeba ten den není hopsasa.
Ze židle se rybky mnohem lépe pozorují (15 kB)
Domluvíme se spolu už docela dobře, ale někdy panička jen rozhodí ruce, vzdychne a řekne pěkně dvoujazyčně: "Sorry Smoky, když chceš, abych ti vyhověla, musíš být víc verbální." Jenže to já právě neumím a tak mi nezbyde nic jiného, než znovu začít tu svou a ještě víc ometat rohy a dělat na ní dojemné kukuč v naději, že nakonec pochopí, co od ní chci :-).
Panička mi často česky říká "moje milá votravo" :-) a mojí ségře "vonuce" :-), protože ta se hrozně ráda chová a nosí na rameni. Páníček zase Dixie říká anglicky "traffic kitty" :-), protože ona se umí položit přesně doprostřed chodby na ":-)" vchodu do dalších místností tak, že jí každý musí překrořit a já sama přeskočit :-))). A ještě jí říká "thief of time" (zloděj času) :-), protože když se mu usadí na klín, nebo usne v náručí, nemůže pak dlouho vůbec nic dělat - ale to dá přeci rozum, ne?
No a mně říká "gray tornado" :-). To proto že já nejsem zdaleka tak ladná jako ségra a někdy, když někam skáču, chovám se přesně jako ten slon mezi porcelánem :-), i když jsem až dosud nic nerozbila ! Jenže on páníček asi neví, že já to dělám schválně - tedy že např. ráno vrážím do věcí v ložnici na prádelníku a shazuji je dolů - protože mně už nebaví spát a tak pochopitelně chci aby vstali i oni :-).
To jsem se naučila teprve nedávno od ségy, která to dělá taky tak, jenže já jsem při tom holt trochu víc nemotornější. No ale Penelopo mezi námi kočkami - ani ségře, ani mně tyhle jejich různé přezdívky nevadí, já vím, že nás mají oba hrozytánsky rádi a udělali by pro nás úplně všechno. Vždyť panička právě vyhověla mojí prosbě ti mým jménem napsat. Pro ní je to mnohem snažší, k ťukání do kláves jí stačí jen dvě packy, zatímco já bych si ty svoje čtyři tlapky při psaní tak zašmodrchala, že bych pak už asi nikdy nemohla běhat.
S Dixie se moc ráda honím po zahradě (22 kB)
Měj se Penelopo moc hezky a někdy zase o sobě něco napřeď svojí člověčici do ouška, protože i ona kočičinu ovládá stejně plynně jako moje panička a jistě to tvoje povídání a ráda přepíše pro Dumku.
Z USA tě zdraví Smoky a její panička

Marie Crossette          

Poznámka: Originální snímky byly zmenšeny pro publikaci na Internetu.
 

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední loňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Letos k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Koťata z dovolené
Obracím se na Dumku s prosbou. Z dovolené jsem si přivezla do Prahy 6 nalezených koťata. 2 jsou snad umístěná, ale 4 kočičí holčičky mi stále zbývají! Jsou mourovatá, očkovaná, odčervená, čistotná a mazlivá ! Jsou zkrátka moc miloučká, ale mám tedy i s nimi doma 10 koček !! Děkuji D.Šípová, tel, 732601769 nebo 233552374.
Prosím všechny znalce o radu !!!
Před dvěma měsíci (nebo je to ještě dýl? Ani to nechci počítat.) od nás odešel Mr. Zrzavý. Pětiletý nekastrovaný kocour, který k nám přišel jako dvouměsíční kotě se sestrou Mínou. Byli na sebe neuvěřitelně zvyklí a nebyli sami. Když Zrzavý zmizel, Mína chodila jako tělo bez duše. Moc naříkala a ani po dvou měsících to nebyla ona. Tak jsme přinesli domů malého bezdomovce. Těžko odhadnout snad 2-3 měsíce starého. Je dost hubený. Ale velmi komunikativní a mazlivý. Ani čistota mu nedělá problémy. Ale Mína. Bydlíme v přízemí a kočky mají klip-klap okénko. Mína byla první noc před domem v "hlídací boudě pro kočky". Ráno jsem ji zavolala a ona přiběhla oknem. Vzala jsem ji do náruče, hladila a ona výhružně sičela na mrně. Nakonec mne kousla (to neudělala ani při nejbolestivějším zákroku) a utekla ven. Snažili jsme se je seznámit na dvoře, ale Mína se chová stále odmítavě. Doufala jsem, že pětiletá kočka příjme malinké kotě bez větších problémů, ale... Máte někdo zkušenosti??? Je naděje, že se to zlomí??? Co pro to máme udělat??? Děkuji za sebemenší radu, kterou posílejte Dumce. Děkuji Zdena Knotková
Jste z Moravy a uvažujete o pořízení kočičky?,
Pokud jste z Moravy, a uvažujete o pořízení kočičího kamaráda, zvažte návštěvu v útulku BOCA, který se nachází v Bukovanech u Kyjova. V útulku se aktuálně nachází spousta koťat - mourečci, rezíci, želvičky, trojbarevky - další kočičí bezdomovci jsou bohužel na cestě. Nabízená koťata jsou naučená na kočičí WC, hodí se do bytu i do domku se zahrádkou na bezpečném místě. Telefon, na kterém si můžete domluvit návštěvu v útulku, je 606 463 472 (pani Klimentová). Fotografie některých koťat, jež čekají na vlídné majitele, kteří jim dají lásku a péči.
Útulek BOCA také shání peníze na kastrace kolonie asi 15 bezprizorných koček (podrobnosti), takže kočkám můžete pomoci i v případě, že si aktuálně nemůžete vzít žádného kočičího mazlíka do péče.
I kočičky z Moravy hledají nové domovy!
Ačkoliv si soukromí pečovatelé z Moravy a Slezska, kteří se starají o nalezené kočičky, stěžují, že mezi místními je o číči zájem minimální a jezdí si pro ně převážně zájemci z Čech, doufáme, že krásné kočičky a koťata z Českého Těšína, Hodonína, Brna a Olomouce najdou nové bydlení. Nechcete se jich ujmout právě VY?
Zuzana S. Fenclova          
Koťata z Bratislavy umístěna!
Šestitýdenní kocourek i dvouměsíční koťata, pro která hledal domov Prvý bratislavský útulok pre zvieratá, již bydlí u nových majitelů. V krátké době se podařilo umístit osm z celkem deseti koťat, která byla ve skutečné tísni. Přesto - pokud jste z Bratislavy a toužíte po kočce, ozvěte se paní Havranové a domluvte si v útulku návštěvu. Kočičky se na vás těší!
Zprávy z Černošic
Postřelené kočky z depozita paní Kopáčové (První společnost za práva koček se sídlem v Černošicích), Zrzínek a Kačenka, jsou již fit a kromě nepatrného kulhání na nich není přestálé utrpení vůbec znát. Oba stále hledají bydlení v domku se zahrádkou na bezpečném místě.
Na operace obou kočiček, které stály 6 690 Kč, se podařilo shromáždit 5 700 Kč. Všem, kteří na léčení Zrzínka a Kačenky přispěli, moc děkujeme. Seznam dárců a další informace.
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci