Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  ŽELVY: Želvičky oslavily první rok (Marie Crossette, USA)
 
9.3.
O Černouškovi a dalších (Blanka K.)
2.3.
Pátá výroční zpráva o mé člověčici (kočka Penelopa)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005 a 2006

O Černouškovi a dalších

Kočičí domeček (12 kB)

V předloňském létě nás opustil Mauglí a loni v zimě Černoušek :-(.

S Mauglím jsme měli plno příhod. Přes všechny mimořádné situace, kterými prošel, byl to kocour spokojený, dosti sebevědomý a současně mazlivý.
Tuto poslední vlastnost měl po své mamince Černouškovi a zřejmě i tatínkovi Felixovi, vinohradském černo-bílém zkušeném kocourovi.
Černoušek (16 kB)
Černoušek byla ze Zrzuliných dětí (narozených v létě 1997) kočička nejmenší. Přes tuto skutečnost si uměla v životě poradit. Měla zřejmě od malička horší zrak a když jsme koťatům házeli z okna nějaké to přilepšení, skoro nikdy nic neulovila. Jedině - tvrdý sýr, protože o ten ostatní moc nestáli. Ona si ho oblíbila a velmi mrštně uměla kostičku, která po dopadu vyskočila, chytit. Dokonce si s ní pohrála a pak teprve jí snědla. Od těch dob sýr milovala a to i tavený. Nejoblíbenější byla Veselá kráva. Taky si báječně hrála s ping-pongovým míčkem. (Její syn Mauglíček pak byl tou mimořádnoou kočkou, která uměla - a i chtěla - aportovat.)
Stračula (9 kB)
Zrzuliny koťata se narodily ve sklepě jednoho domu, do kterého dodnes Zrzul chodívá a někdy i ostatní tam jdou na průzkum. To bylo v době, kdy neexistoval kočičí domek. Ten jsme postavili až později. Sklep kočkám umožnil přežít mrazy a i se schovat před nepřáteli.
Přístup do sklepa byl pro ně snadný, ale někdy pak nemohly ven. Popeláři např. otevřeli ráno dveře na dvůr, kočky vlezly dovnitř, popeláři dveře zavřeli a když pak nebylo otevřené sklepní okno, kočky byly v pasti. Pro mě to bylo velmi obtížné.
Jednoho dne jsme chystali večírek (asi pro 12 lidí - začátkem prosince na můj svátek) a najednou na dvoře byl jen Mazánek.
Smutně pomňoukával a hledal ostatní. Řekla jsem své matce a svému příteli - nemám nervy na přípravu, jdu je hledat. Naštěstí v domě, kam kočky chodívají (což tenkrát nebylo tak jednoznačné), bydlí jedna starší paní (má nalezeného pejska a tak dosti pochopení). Za její pomoci se mi podařilo do zamčeného domu vstoupit. Ovšem čas byl omezený její ochotou, čekat až kočky najdu. O zimě nemluvíc.
Černoušek a Stračula (21 kB)
Šla jsem do sklepa plného špíny, starých krámů, skřínek, vysazených dveří, rozbitého skla, zbytků kanape, injekčních stříkaček a podobných nástrah. Volám na kočky a ticho po pěšině.
Říkám si, to snad není možné, kde by mohly být, když ne tady. Budu zase obcházet celý vnitroblok - jako již poněkolikáté, žebronit u vrat jednotlivých domů a požadovat otevření garáží (např. Mazánek v takové jedné garáži byl zavřený 2 dny-říkali jsme mu pak asi týden automechanik), sklepů, vstup na půdy plné holubů, dělat prohlídky krabic nastavených u jednotlivých bytů (v jedné takové krabici jsem našla jedné spřízněné duši její kočku, když se ztratila) a další - pro nemajitele zvířat nesrozumitelné činy ?
Zrzul (16 kB)
Volám znovu a konečně se ozvalo slabé mňouknutí. Jelikož tzv. povídací kočka byl Černoušek - zaradovala jsem se a volám Černoušku pojď sem, mám pro tebe papání.
Černoušek se sice velmi hlasitě ozýval - MŇAU, MŇAU !!!, ale nepřicházel.
Musela jsem otevřít dveře na dvůr, jít ven a volat odtamtud (kočky poznají odkud jde vzduch a kde je tedy možnost úniku). Po dlouhé době pak rychle vystřelil ven, a nejen on. Špinavá Stračulka i Zrzulka se k němu přidaly. Dostaly pak i s Mazánkem k večeři oblíbené sardinky.
Já šla šťastná pokračovat v přípravách večírku, který se zdál velmi ohrožen. Jelikož tato situace se opakovala již poněkolikáté, dohnala mého přítele ke stavbě zmíněného kočičího domku. Řekl - nemám nervy na to jak si zoufáš.
Stavbu domku kočky sledovaly s velkým zájmem, otiskovaly tlapky do betonu na důkaz, že bude jejich. Po dokončení obsadila Stračulka horní patro, kam taky dovolila vstup Černouškovi. Mazánek chodil do přízemí. Dnes - v domku bydlí i kocouři Kocík se Sibíkem - dostali přidělené přízemí. Zrzul na stará kolena, když jsou velké mrazy, tak do domku taky konečně chodí, ale chce být nahoře. Jelikož místa tam přiděluje Stračul, její dcera, daří se jí místo nahoře získat.
Mazánek (5 kB)
Kočky občas do sklepa vlezou i dnes - na základě své neutuchající zvědavosti. Nevzniklo jen tak pro nic za nic anglické "Curiosity killed the cat".
A tak já, když někam odjíždím a krmení předám své sestřenici a jedné hodné sousedce, musím do sklepa udělat zásoby a dát mističky s vodou, aby případné vězení nebylo současně i hladomornou. Díky bohu za sucháče, které se nekazí a jsou docela kvalitní krmivo.

Blanka K.          
 
 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci