Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Krmící míček - je i pro kočky (Jana Gelnarová)
 
7.12.
Moje rodina a moje kočky - 2. část (Markéta Matějková)
6.12.
Moje rodina a moje kočky - 1. část (Markéta Matějková)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005 a 2006

Moje rodina a moje kočky
2. část

V první části povídání jste si mohli přečíst o vystěhování koček (z důvodů reknstrukce) k mamince a o příchodu fenky Daisy a především kocoura Kadlíka do částečně zrekonstruované chalupy.

Riky - profesorskej brácha (11 kB)

Po nějaké době mi přišlo, že je Kadlíček trošku nešťastný. Hrozně rád sedával za oknem, ale poslední dobou přidal i táhlé mňoukání nebo jen seděl a koukal. Bylo mi ho líto a říkala jsem si, že je mu asi smutno, když Daisinka lítá venku a on je doma sám.
Miky - jsem halt fešák (9 kB)

Pomalu jsem začala připravovat terén pro Kadlíkovu budoucí společnost. Jakoby nic jsem občas prohodila něco v tom smyslu "podívej, Kadel je nějakej smutnej, asi je tu sám" nebo "určitě potřebuje společnost"...
A když už si manžel na tu myšlenku pomalu zvykl, začala jsem i hledat v internetových nabídkách na netu.
Riky - mazel (11 kB)
Zaujala mě nabídka OS Podbrdsko, kde v jednom domácím depositu byla k dispozici dvě koťátka - bráchové, bílý Miky s dvěma černýma flíčky mezi oušky a černým ocáskem a černobílý Riky. Bílý Mikýsek se mi moc líbil, takže jsme se s paní domluvili a s manželem se tam jednoho dne pro Mikýska vypravili. Ve finále jsme si přivezli oba dva, protože "přece tu samotného Rykíska nemůžeme nechat, bude se mu stýskat po bráchovi"… Manžel moc nadšený nebyl, ale skousl to, protože on sice nevypadá, ale má měkké a dobré srdce :-).
Miky - nebuď mě (12 kB)
Sžívání koček je kapitolou samo o sobě, ale nebylo to až tak zlé, protože prťata byla dvě a zase tolik našeho "starého" pardála neobtěžovala. Takže měl možnost si zvyknout poněkud nenásilně. Syčení jsme občas zaslechli, ale spíše sporadické, postupem doby se Karlík stále častěji přidával ke společným hrám a jančení nových chlupáčů.
Noví přírůstci byli zpočátku spíš sami pro sebe, ale stávali se mazlivější a mazlivější, hlavně Miky. Když jsme večer zasedli k televizi, ukokošil se mi na klín a nastavoval za patřičného bručení všecky části svého sněhově bílého kožíšku k pořádnému podrbání.
Riky - profesor (13 kB)
Riky byl nenápadnější a přemýšlivý, takže dostal přídomek profesor. Profesorsky papal, profesorsky hrabal na záchůdku, profesorsky si hrával a profesorsky sledoval dění okolo sebe. Sám od sebe na mazlení nikdy nepřišel, ale zmermomocnit se dal, ovšem jen na chvilku, pak už zase chtěl být samostatný profesor :-).
Během pár měsíců jsem otěhotněla.
Mateřské pudy začaly pracovat a protože ještě nebylo o koho se starat, odnášely to naše kožichy :-). Byla jsem zhruba ve třetím měsíci, když manžel, který před domem míchal maltu, přišel do kuchyně a v náručí nesl dvě malá klubíčka - jedno úplně černé a jedno želvovinové...
Vytřeštěně jsem na něj koukala a pak podvědomě očima spočítala naše kočičáky, zda-li nějaký nechybí. Nechyběl ani jeden, ale od toho dne u nás dva přebývali...
Manžel viděl, jak nějací kluci tahle koťata házeli do škarpy u silnice, aby se jich zbavili. Prý si je u rybníka hladili a koťata pak šla za nimi a zřejmě už netrefila domů… Pídili jsme se po majitelích, ale nedohledali jsme, zřejmě proto, že na vesnici je jasná rovnice: ztracená koťata = udaná koťata a méně starostí :-(.

Markéta Matějková          

Pokračování, které je o představených kočičích 'nováčcích' si přečtete příští týden.

 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci