Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  HMYZ: Náhodná setkání na květech (Lumír O.Hanuš)
 
6.8.
Novinky u kočičky Felinky (Irena Rajnyšová)
5.8.
Kočka pacientka (Jana Oščádalová)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002 a 2003

Novinky u kočičky Felinky

Televizní divačka (13 kB) Už jsem se dlouho neozvala, ale to víte mám hodně kočičích starostí s mými dvounožci a mými spolubydlícími. Naposledy jsem vám psala o Sazičce, no ale neuplynul ani rok a už mi přibyla na starost Mourinka :-).

Ale podrobnosti postupně, protože se toho za ten skoro rok stalo tolik, že ani nevím jestli si ta moje hlavička chlupatá na všechno vzpomene...
Zanedlouho po králíčkovi Zrzkovi nás opustil i Ťapík. Asi žalem, i když jsme se se Sázou snažily mu vynahradit kamaráda a také přispěla hrozná vedra. Tak jsou ušáčci zase spolu v králičím nebíčku.
Potom jsme odjeli se Sazičkou zase na naši vytouženou dovolenou na chatu, já tam již byla několikrát, ale Sáza tam jela poprvé, takže jsem ji musela zaučit. Já si hned vzpomněla jak vylézt po žebříku na půdu, jsem prostě šikulka, Sáza se to nebyla schopná naučit (no stejně si myslím, že je to méněcenná kočka - pchchch kočka bez ocásku).
Mourinka jako kotě (7 kB)
Lovit hmyzáky jí ale šlo, večer jsme razily ven do zeleniny a chytaly hlavně můry. Prostě se z nás stávali sněžný tygr a černý panter :-)). Radost nám kazily jen dvounožci, protože nám můry přinesené z venku vyhazovaly ven (a my je chtěli tak mučit) a večer nás zavřely, prý jako slušné holky nemáme courat po nocích :-/.
Den jsme většinou prolenošili. Týden utekl jako voda, a jelo se domů. To vám bylo práce, znovu vše očuchat a poprat se s dvounožci, kteří trvali na tom, že nás vykoupou. Tedy já pěkně držela pod sprchou, protože jsem chtěla aby můj kožíšek byl zase krásně bílý, zato Sáza ta ječela, ona je prostě taková divná, nemá ani úroveň jako já.
Mourinka provokuje Felču (12 kB)
Aby nám nebylo smutno, tak zanedlouho nás čekal nový přírůstek, nedá se říct kamarád, protože by bylo pod naší úroveň mít něco takového za kamaráda. Jmenuje se to pískomil, ale podle mě je to myš. Dvounožkyně co nás chodí někdy krmit (paničky sestra) dostala zrzavou pískomilku a té se narodily malá miminka, takže jednoho dostali i moji dvounožci, aby nás zase bylo víc.
Dostal jméno Marvin a musím vám říct, že na myš je to pěkně drzé. Je si jistý, že na něho nemůžeme, je v akváriu a buduje si tam bunkry plné chodbiček. My ho neustále sledujeme, je to zajímavý program, to víte ti anduláci už jsou okoukaní, strašíme ho vytahováním drápků ale on na nás klidně panáčkuje a dokonce (no považte) mi zkoušel přes mřížku očuchávat můj krásný nosík.
A potom prý přišla velká voda, tedy já ji neviděla, jen dvounožci to povídali, chodily hlídat, zda neodjedem raději na chatu. K nám se nastěhovali vetřelci - dvounožka krmička se svým dvounožcem. Milostivě jsem je tedy nechala v bytě, když tedy neměli kde být, ale stejně mám raději klid. Jenže toho se mi loni moc nedostávalo.
Sáza a Mourinka okupují ložnici (12 kB)
Jen co se voda vrátila zase tam kam měla být, tak jednoho krásného dne přišla panička domů s něčím malým mourovatým a příšerně drzým, prý to chodilo po povodních po městě (našli ten týden celkem tři, naštěstí ty dvě další ke mně nenastěhovaly). Tedy to mě naštvali, už zase mi dali na starost nějaké cizí dítě, které mě moc zlobilo.
Bylo to takové stříbrné, podobné kočičce na obalech dobrých konzerviček Whiskas, které máme se Sázou rádi. No tak jsem to vzala na milost. Naštěstí s tím nebylo tolik práce jako se Sázou, umělo to chodit na záchod a papá docela způsobně, to Sáza si vše z misky vyndá ven a my s Mourinkou, jak se to mrně jmenuje, abychom to uklízeli po ní.
Pak se začalo v našem bytečku schylovat ještě k něčemu horšímu, začali se tam objevovat velké krabice a pytle, což jsme považovali za ohromnou zábavu, mohli jsme skákat přes hromady knížek a dělali si trampolíny z oblečení, připadalo mi, že dvounožci snad zešíleli, a konečně s nimi bude zábava taková ta pravá kočičí, ale oni zatím připravovali zradu.
Siesta - Sáza s Mourkou (12 kB)
Najednou věcí v bytě začalo ubývat a jednoho dne nás sprostě chytili do přepravky a odvezli neznámo kam a vypustili v nějakém velkém cizím prostoru. Prý nový byt.
No ty dvě malé divošky Sáza s Mourinkou to nebraly tak vážně, začali tam šmejdit a honit se, ale já jsem s dvounožci nemluvila. Jak si tohle mohli dovolit, nezeptat se mně???? Teď už se mi tam líbí, když ty malé zlobí, tak já si mohu zalézt do vlastního pokoje, mám jich několik na výběr, můžeme být dokonce každá jinde.
Máme plno schovávaček, takže i já si někdy s holkama hraju na babu. Jen balkonek máme menší. Ale zato jsme měli přes zimu za oknem nový kočkovizní program - sýkorky které tam zobali lojové kuličky a my na ně mohli "štěkat" a přitom se hřát u topení.
Mourinka byla také nemocná, byla u doktora, kvůli kašli, zpočátku jí doktor se setřičkou obdivovali, že je jako z reklamy, ale pak jí měřili teplotu, to už se začala vztekat a když dostala injekci, skočila sestře na rameno a začala na sestřičku prskat a syčet. Tak si asi zkazila image :-)), to já se chovala u lékařů vždy jako hodná kočička, a když mě dvounožci pomlouvali, že doma zlobím, tak jim to nevěřili.
Skupinové foto (15 kB)
Mourka má prý astma, dostala pilulky a jedla je dobrovolně (!!!), je to trdlo, nemůžeme přece proti dvounožcům neprotestovat ne? Ale říkejte to těm malým holkám. Oni neposlechnou zkušenou kočku. O vánocích jsme dostali krásné dárečky a žili si spokojeně, jen nám zase v zimě ubyl jeden ptáček anduláček :-((. Ostatní dva jsou v pořádku a Marvin taky (ještě se mi ho nepodařilo ulovit, myšáka drzýho).
Panička (samozřejmě s mým svolením) dělala charitu opuštěným kočičkám, které zůstaly ve vyplaveném domku, nosila jim papání (to co nám nechutnalo, jak jinak) a když se zkamarádily, tak je odchytili a dali do útulku, není to sice jako u nás doma, ale měli tam alespoň teplíčko a papání. Koneckonců moje maminka s rodinou tam také byly a našli časem i nové bydlení.
No, bytová situace koček taky není moc dobrá, asi bych měla vstoupit do politiky a něco s tím udělat. Věk už bych na to měla, budou mi 3 roky (Sáze 2 a Mource teprve 1). Na jaře byla Mourinka také na operaci s bříškem (prý se tomu říká kastrace).
No já si to moc přála, představte si, že jí ruplo v hlavince a začala mě považovat snad za kocoura a chodila za mnou se zamilovaným výrazem. To mi lezla na nervy, Sáza se nad ní slitovala a jednou jí dělala kocoura, dvounožci se jim nasmáli, no Sazinka opravdu není dáma, je to prostě kočička vidlačka :-)).
Svačinka (10 kB)
Musím se vám také pochlubit jaké jsme zahradnice, hlavně Mourka má talent. Nejprve si vzala na starost veliký šáchor a že prý ho bude zalévat, co kdyby nám nerostl, kdyby na něho panička zapomínala. No než si toho panička všimla, tak šáchor začal žloutnout a bylo po něm. No nevím kde jsme udělaly chybu? Potom vzala za své sloní noha, měla tak pěkné dlouhé listy, dobře se za ně tahalo, no kytce se to asi nelíbilo.
Nakonec jsem si oblíbila fialky, celý rok to bylo takové zelené, ale v novém bytě, tomu začalo rašit něco barevného, protože nemám ráda moc změn, tak jsem to pěkně okousala. Nevím proč to paničce vadilo a fialky přede mnou zamkla, když jsem je chtěla jen upravit.
Minulý týden jsme si zase vzali pod patronát takové píchavé koule (prý se tomu říká kaktusy), dvounožci je neprozřetelně nechali v našem dosahu, naivně si mysleli, že nám budou vadit nějaké jehličky, hi hi, nás ale napadlo, že by z nás mohli být fakíři... :-)
To je tak všechno co jsem vám chtěla namňoukat, tenhle měsíc tedy budeme mít my holky narozeniny, doufám, že nám dvounožci připraví dortíčky pro kočičky (z paštiček, a ozdobené vitamínky, to je moc mňam), na dárky se také těšíme, ale ze všeho nejradši rády jíme :-)).
Také pojedeme na dovolenou, Mourinka na první, asi se z toho zblázním, loni jsem hlídala jen Sazinku, ale letos budu mít na starost dvě trdýlka. Ale sama už se zase těším na naše noční lovení.
Mějte se moc hezky a doufám, že vám zase naškrábu nějaký pěkný dopis

Vaše kočička Felinka a její kamarádky Sazinka a Mourinka          

 
 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v minulém roce (2002). Letos první příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v loňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Letos zatím poslala povídání jen paní Klára a jmenoval se Kočičí chutě (a nechutě).

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování (a letos první) týkající se vážení a měření najdete hned 17.července 2003, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

V Praze 6 na Hanspaulce se zběhla kočka
Stalo se to 21.7.2003. Je jí 8 let, váží kolem 3 kg. Je celá černá s malým bílým slintáčkem pod krkem, má hodně huňatý ocásek i celou srst. Je to kočka domácí, kteřá nechodí ven, takže nezná okolí a proto asi netrefí domů. Jmenuje se Jácinka, když chce tak na to i slyší. Má ráda olivy bez pecky, kukuřici a protože ostře sleduje televizní reklamy, tak taky Whiskas - ostatní kočičí krmivo pořádá s despektem, ale kyž je hlad... Kontaktní telefon 604 312 812. Děkuji!
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.
Koťata hledají nový domov
Nový domov pro koťata nalezená ve sklepě hledá paní Blažková z Jirkova u Chomutova. Jedná se o tři devítitýdenní mourovaná koťátka, kocourka a dvě kočičky. Koťata mají za sebou odčervení a jsou též vakcinovaná. Zájemci se mohou obrátit na tel. 732 201 686.
Flóra odpočívá (14 kB)
Hledá sa trvalý domov pre jednu úžasnú mačku
ýmto článkom by som chcela nájsť konečne trvalý domov pre jednu úžasnú mačku, ktorá sa ale asi nenarodila na šťastnej planéte - jmenuje sa Flóra.
Všechny informace o Flóře vyšly v úterý 10.6.2003 v Dumce.
Ak by sa u vás našlo miesto pre prítulnú a milú mourinku a ste si istí, že by ste jej dokázali poskytnúť už trvalý domov a hlavne lásku, moc by ste jej pomohli. Čaká na vás v Prahe na maile Sylvia_S@seznam.cz alebo na mobile 777 850 740. Sylvie

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci