Dumka (Kočky a koťata)

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.

V PET si dnes přečtete: BROUCI: Není brouček jako brouček (Lumír O.Hanuš)

28.4.
Co u nás nového v dubnu (Ivana Jirková)

27.4.
Kočky a já - 3. část - Přišel k nám Oskárek (Markéta Matějková)

Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004

Co u nás nového v dubnu

Musím se pochlubit, Filípek se naučil spouštět motorek. Konečně i on si mi vleze na klín :-), stočí se do klubíčka, a vrní, a to dost hlasitě (není to tak dlouho, co se ozývalo jen takové nesmělé zakloktání :-/). Mám z toho opravdu radost.

Filípek je přesné potvrzení toho, že kočky po kastraci jsou mazlivější. U něj se to projevilo v podstatě ihned. Před tím nebyl zrovna moc mazlicí, když jsem ho zvedla do náruče, stoprocentně mě minimálně kousl, dnes se mi do té náruče cpe sám, nastavuje hlavičku k pohlazení, chodí za mnou jako pejsek :-).

Jinak ale zůstal stejný rošťák, jako byl, lítá jako ďáblík, provokuje Šimona i Markétku, věčně vymýšlí nějaké kulišárny, prostě je to zdravý a čilý kočičák, tak jak má kočka být.

Podobně je na tom Markétka. To je mazel nad mazly. Je to kočka vítací, každou návštěvu musí uvítat, každé nechat (k její radosti) na památku pár chloupků svého kožíšku. Navíc je strašlivě zvědavá :-).

Markéta - pozorovatelka všeho dění na okně (16 kB)

U sousedů vedle nás i nad námi, mají velice často na hlídání psa - shodou okolností oba Labradory - a naše Markétka, místo aby vyklidila pole (jako oba kocouři - především Šimon) si může ukroutit hlavu, aby ty psy alespoň zahlédla :-/.

Když se něco šustne na ulici, kdo první se nežene k oknu, aby mu něco neušlo? No jasně, Markétka! A to i tehdy, jedná-li se o rachejtle, bouřku, nebo třeba jen letící helikoptéru! U všeho musí být, všude strká hlavičku (i tlapky), u každé mé činnosti musí asistovat.

Jinak je to stejný ďáblík, jako Filip. Ti dva se hledali, až se našli, a z bytu mi dělají závodní dráhu :-). Chudák Šimon to pak odnáší, protože Markétka ve svém letu nemá čas ho obcházet, takže to bere rovnou přes něj :-).

Když Šimon zrovna chrupe, bývá to dost nečekané probuzení, takže se stává, že se pak po bytě honí tři, protože Šimon nabyl dojmu, že tu drzost musí ztrestat :-). Kterého z těch dvou polapí, ten dostane výchovný pohlavek :-). A Šimon má pořádnou packu, takže taková ťafka musí být docela citelná. Markétka to většinou bere, že asi bylo zač, ale Filip se rozhodne to Šimonovi vrátit, takže pak zas Filip honí Šimona, číhá na něj zpoza rohu, vyskočí jako čertík z krabičky a honička pokračuje.

Navíc si ten lotr vymyslel novou zábavu.

Počká si, až Šimon zasedne k jídlu, připlíží se a zezadu mu skočí na záda, nebo se na něj rozběhne a většinou se mu podaří Šimona od jídla odehnat. Pak si někde sedne a viditelně se chechtá :-). A tak se občas stává, že nic netušící Filip spokojeně kráčí, odněkud se vynoří mourovatá tlapka a milého Filipa skolí :-).

A celé divadlo začíná znovu.

Majkí se Šimonem napasovaní v oblíbené krabici od bot (13 kB)

Podobně jsou takové přátelské šarvátky mezi Šimonem a Markétkou, i když k té se Šimon přece jen chová spíš kavalírsky, vědom si toho, že je to dáma. Ale honičky mezi Markétou a Filipem bývají někdy zakončené pěkně ostrou šarvátkou, při které mají drápky a zoubky co dělat, a často se ozývá bolestné mňouknutí z jedné či druhé strany nebo Markétčino vrčení.

Filip nevrčí nikdy, ten jde rovnou do boje :-/. Takovéhle kočičí závody se u nás odehrávají dnes a denně, a já se srdečně bavím, jen mě mrzí, že nemám kameru, abych to natočila. Stálo by to za to.

Každému, kdo váhá, jestli si ke své mňoukalce pořídit další bych doporučila jednu takovou sérii honiček a lumpáren, myslím, že by šel rovnou pro další číču. A dobře by udělal! Ono, když je člověku někdy ouvej a já k tomu mám tisíc a jeden (hlavně ten jeden) důvod, ty kočky to vytuší a udělají všechno, čeho jsou schopné, aby mu ulevily.

A taková Markétka, když si ke mně vleze, a začne mě hladit packou po tváři, to by musel být člověk z kamene, aby neroztál, a smutky a bolesti jsou pryč :-).

Ještě musím napsat, jak jsem byla nedávno v noci krmit Lízu a Sášenku, a další případné strávníky. Objevila se mi teď nová kočička (nebo kocourek), drobná mourinka s bílou náprsenkou, čumáčkem, jednou přední a jednou zadní packou. Moc hezká, ale zatím plachá, takže se k ní přibližuju jen velmi opatrně. Ale ono se to časem zlomí a bude z ní stejný mazel jako z Lízy a Sašenky :-).

Navíc občas dochází mourovatý kocour - veliký a mazlivý, který sice nemá zájem o jídlo, ale o hlazení a mazlení ano :-). Doprovází mě pak až k domu, přičemž občas chodí přede mnou, dobře tedy ví, kde bydlím. Vyzkoušela jsem to a šla jinou stranou, než obvykle chodím, neomylně zamířil správným směrem. Řekla bych, že je to některý z mých bývalých strávníků, který má někde svůj pelíšek a mističku, občas dostává vycházky :-) a pak se vypraví za mnou.

O černém občasníkovi jsem už psala. Takže mám na ulici kočičích kamarádů dost.

Ale, abych se vrátila ke tomu nedávnému krmení. Když jsem přišla k Lízině a Sašenkově jídelně, zjistila jsem, že mističky (které tam byly mimochodem už skoro týden, aniž by mi je vyhodili) jsou odhozené stranou.

Trochu jsem se podivila, protože tohle čičky nedělají, ale hned mě údiv přešel. Na místě misek seděl veliký ježour. Měla jsem strach, aby si Sašenka na něj neskočil, navíc jsem nesla mléko a to nemá ježek dostat, rozhodla jsem se tedy ježka vypudit.

Strčila jsem do něj lžicí, v naději, že ho znechutím, a on odkráčí. Ani ho to nenapadlo, jen se stočil do ježaté koule. Opatrně jsem ho tedy nabrala do misky, ve které nosím kočičkám menáž, a odnášela jsem ho na trávu. Při tom se mi podařilo se palcem napíchnout na bodlinku :-(, až jsem milého ježka skoro upustila. Tak se mi ježek pomstil za způsobené příkoří :-/.

Byl to ale pořádný kousek, řekla bych tak kilo a půl. Do té misky se sotva vešel. V trávě se za chvilku rozbalil a odsupěl do křoví...

Ivana Jirková

Paní Šmídová navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední loňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Letos k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Zveme Vás na 5.Celostátní umísťovací výstavu opuštěných koček,
která se koná v neděli 2.5.2004 v paláci Lucerna Cílem výstavy je najít nový domov útulků z celé ČR i od soukromých nálezců, kteří jim poskytli dočasnou péči. Výstava je otevřená pro všechny opuštěné kočičky - více na www.kocici-utulek.cz. V tuto chvíli se ještě mohou hlásit ti, kteří by od nás potřebovali touto formou pomoci (účast na výstavě je zdarma) a také dobrovolníci, kteří by nám chtěli s přípravou výstavy pomoci.
Sdrečně Vás zve Petra Ondráčková, jednatel Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi, tel.: 603750487

Jste čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky