Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  JEŽCI: Ježek v kočičím útulku (Bára Kolmanová)
 
8.6.
Majso - Maja - Madalí - moje kočičí rodina - část 4. (Kamila)
1.6.
Malý surfař (Pavel Steiner)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005

Majso - Maja - Madalí (listopad 2004)
(Moje kočičí rodina)

část 4.

To je naše Madalí (8 kB)

V bytě mám dvě míjející se kočky a Darunku.
Můra je napůl venkovní, ale Šintó je domácí - ven pouze když jsem doma.

Je mi jí líto, ale nedá se nic dělat.
A co čert nechtěl, tak Můra již tři dny nepřišla domů - to se ještě nikdy nestalo. Šinto lítala pořád na terasu a hledala Můru (i když ji neudělá nic dobrého) a mňoukala. Dobrá, pořídím Ti kamarádku. Již jsem si zvykla, že tu jsou kočky dvě...
Zase Internet - povaha sibiřek se mi zamlouvá. Domluvila jsem si schůzku s chovatelem na sobotu, že se jako juknu.
Muríšek si to v pátek přihasila domů.
No nic, tak to odřeknu, to každý pochopí - jenom tam sjedu a mrknu se...
V pokoji se prochází nádherné exempláře kocourů - zavřu oči a vidím Ašiho na silnici - ne - kočičky si prohlídni. Slušně se omluvíš a půjdeš...
Madalí pózuje u akvárka (12 kB)
A tak jsem si přivezla Madalí (chtěla jsem 7 měsíční, aby měla blízko k Šintoj) - nikdy, ale nikdy jsem nechtěla barevnou kočku - to je Maja. Získala si mě, jak tam blbla s kocourama a bylo vidět, že povahu má skvělou.
Dotáhla jsem ji domů a cestou přemýšlela, jak to zkloubíme - 3 kočky je již opravdu moc :-/.
Maju jsem vyklopila do pokojíčku a chodila se na ni koukat. Jemně zamňoukala, vyskočila na bednu a pomalu se připlazila a nechala se hladit. Po odchodu zalezla za křeslo. Tak se to opakovalo celý večer.
Darunce jsem ji ale ukázala - má na to právo - již je ze mě úplně tumpachová. Majsa se nechala očuchat a nic - Darunka ji přijala. Druhý den jsem do pokoje vpustila ostatní holky (Šinto za dveřmi větřila, Můra zase dokonale ignorovala, že by se něco změnilo).
Holky tam vtrhly, syčely, prskaly.
Pak k sobě došly a zjistily, že se znají, tak spolu odešly a vůbec nezjistily, že mám Majsu v náručí.
A další otočka.
Z rivalek se staly v tu ránu kamarádky - Můra po příchodu začala bouřlivě vítat Šinto a olizovala ji - děsný kámošky :-). Tak tohle jsem nečekala.
Pokojem se plížila jako agent Madalí, Šintó prskala a zaháněla ji, Můra si zabrala místo na televizi, aby když tak zasáhla taky. Vidina sehrané rodiny se mi rozplývala někam do 17 galaxie a představa, že tu budu mít takové divadlo - ježíš já si najdu útulek a budu tam bydlet.
Ale Madalí má tak skvělou povahu - že to nakonec uhrála. Co uhrála, celé to předělala :-). Pomalu se courala a včas zdrhala, večer mňoukala a volala mě. Ale Šinto, která je zvědavá a nakonec to nějak skousla, tak se rozhodla, že do postele tenhle vetřelec nesmí. Ta je jen její.
Kamarádky Madalí a Šintó (14 kB)
Ale Madalí je Madalí. Vsugerovala si, že do postele může jen tehdy, když bude kašlat (Šinto zrovna kašlala) a tak se to naučila :-))). Vlítla na postel dřív než Šintojka, zalítla pod peřinu, rozklepalo se jí tělíčko a Madalí kašlala a to doslova (trvalo mi měsíc, než jsem ji tuhle blbost odnaučila :-/), pak stejně vylezla a šla spát do křesla.
A Šinto? Ta si na to zvykla a po týdnu když přišla, tak nejdřív nakoukla pod peřinu, jestli tam Madalí je a pak teprve si zalehla u mé hlavy.
Teď ?
Madalí holky stmelila natolik, že i Můra se s nima honí bytem a blbne s nima (to nedělala ani jako malé kotě) - teda v rámci její nadřazenosti - je přece nejstarší a nejrozumnější. Madalí je první v kuchyni - chodí si ke mně lehat. Nechce se mazlit, stačí, když leží vedle mě. Nosí mi svou hračku, kterou neúnavně dokáže hodinu nosit.
V koupelně leží na pračce a čeká až vylezu z vody. Madalí přišla jako poslední.
Transparenty "vítáme kámošku" nevisely a kdyby to šlo, tak Šintó s Můrou sedí pod nápisy "vyžeňte cizince", ale ona to dokázala.
Když jde ven, tak zmizí a ukáže se tak za 1,5 hodiny, ale na zavolání dělá že neslyší :-/. Večer spí na peřině, nebo se natáhne vedle mne.
Madalí na sněhu (7 kB)
Návštěvy vidí ráda, ale absolutně nechápe, že to křeslo není jen její a vždycky se na něj navalí a odmítá jej opustit. Je to jediná kočka, kterou si může u mě každý vzít do náručí a pohladit.
Ve tři ráno mě Madalí volá, když mi dojde, že volá z jiného pokoje a "jdu ji rozhodně seřvat", tak uprostřed pokoje Šintojka zvrací. Když to uklidím, Madalí poděkuje zamroukáním a jde si zpátky lehnout na postel.
To je naše Madalí.
A osud ?
DOUFÁM, ŽE SE VYŘÁDÍ TEĎ NA NĚKOM JINÉM.
Já mám své holky již sehrané a víc se nás sem opravdu nevejde. Tak osude, koukej se přesunout někam dál a taky jim tak převrať život ! Ale já se na Tebe nezlobím, je mi hezky, když vidím, jak pořád od někud kouká ocas nebo tlapička... kšá... jdi o domácnost dál...

Kamila          

P.S.: Dumka už taky uveřejnila čtyři části mého povídání - 0. Moje zvířecí (kočičí) rodina, 1. Můra, 2. První kočka si tě najde - druhou si pořídíš sám a 3. Šintojka - Šiníšek - Šinedka - Šintó (srpen 2004).

Holky spolu již i večeří (17 kB)
 
 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Zuzanka hledá domov
Zuzanka je pěkná kočičí dáma drobnější postavy a uhlově černé srsti. Více podrobností (včetně Zuzančiny fotky) najdete v úterní Dumce. Zuzanka pobývá v Praze, jsme schopni a ochotni ji do rozumné vzdálenosti od Matky měst i dovézt. Pokud byste o ni měli zájem, ozvěte se prosím Evě Tobolkové na tel. 603 828 229, případně na email.
Amik (8 kB)
Pomozte, prosím !

Ráno v sobotu 14.května 2005 se v Kladně na Ostrovci ztratil kocourek, slyšící na jméno Amik. Jakékoliv informace volejte prosím na číslo 728 174 157, děkuji.
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci