Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  JEŠTĚRKY: Chvála krásy přírody - scink (Lumír O.Hanuš)
 
25.3.
Náš kocour důchodce a Zrzek (Jana Šnebergrová)
20.3.
O tom, jak malý Packa vylekal naše velké kočky (Marie Crossette, USA)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002 a 2003

Náš kocour důchodce a Zrzek

Kikinka - portrét (8 kB) Před časem jsem tu psala o kocourkovi Zrzkovi. Od té doby, co jsem ho tak dobře umístila u našeho kamaráda, se začaly dít věci. Nejen že je u nás víc ne doma, s tím jsem celkem počítala, ale co víc, pohnul i naším starým harcovníkem Čárlínkem.

Ten ač je kastrát, si příšerně nerad nechá brousit jakéhokoliv kocoura ve svém rajonu. A nejen kocoura. Je dokonce zapřísáhlý odpůrce i krásných koček :-). Co, to celkem i chápu. Proč by se mu tu měla nějaká kočička nakrucovat, když on u nemůže... A tak má rád svůj klid a dobré papání.
No a to mu teď přímo ukázkově všechno bourá ná společný uličník Zrzek.
Určitou dobu Čárlík bojoval, ale ani zdaleka ne tak, jak jsem předpokládala. Ten malý rošťák, který ho nenechal ani chvilku na pokoji, ho strašně změnil. Dřív byl hodně vzteklý a dost zlý kocour.
A teď? Prostě důstojnost sama :-). Mlaďase přehlíží, o misku s papáním se nepere, naše kočičí holčičky taky nehoní. Tak si myslím, že se rozhodl jít do důchodu :-) a všechny starosti o rajón a naše holčičky, přenechal mladému kocourovi.
A musím uznat, že Zrzeček se opravdu začal usilovně snažit. Právě včera předvedl urputný boj s cizím kocourem. Bylo to navečer a na zahradě se strhl děsný vřískot. Rozhlédla jsem se po oblíbených postech našich koček a zjistila, že jsou všechny doma.
Přemýšlící Čárlí (14 kB)
Jdu tedy k oknu a vidím zrzavou kouli jak žene ze zahrady vetřelce. Ještě drahnou dobu pak hlídal u dveří jestli se nevrátí :-).
Ale přeci mu náš Čárlík alespoň v něčem škodí. To co absolutně nechce jíst doma, mu na výsost chutná u Zrzečka :-). Přijde na návštěvu a s velkým gustem a apetitem zblajzne všechno co tam má od páníčka připravené. Včetně suchého, o které doma ani fouskem nezavadí :-/.
Ale nemyslete si, že mu to Zrzek zůstane dlužný. Přesně totéž dělá on u nás.
Náramně se bavíme jejich vzájemnými naschvály. Zvlátní je také to, že ani jeden z nich si doma nedovolí chodit po kuchyňské lince. Ale u toho druhého, to dělají přímo s rozkoší. Čím je větší mokro, tím víc. No ono je to asi tím, že na vyžírací návštěvy chodí převážně dopoledne a to není nikdo doma, kdo by je okřikl.
Dobře se pomějí a pak se ještě důkladně podepíšou.
No a co se týče našich holčiček, ty u si na malého uličníka taky pomalu zvykají. Kikinka se mu tedy raději vyhne, moc o jeho přízeň nestojí, zato Zrzeček je jí posedlý. Jak ji uvidí, u za ní žene :-).
Niki u své misky (15 kB)
Někdy si na něj počká a pak, když je na dosah, vrazí mu jednu výchovnou, to jako aby mu bylo jasné, že si to nemá dovolovat :-). Horší je to s Nikinkou. To je svou povahou velmi důstojná kočička a nějaké bláznivé nápady mladého kocourka, ji vyvádějí z míry. Když se objevil, věděla jsem, že si ho nemohu nechat právě kvůli holčičkám.
Ale co se dá dělat, kdy se mu právě u nás tolik líbí a rád tam chodí?...
Nikinka kvůli němu raději svůj příděl bašty snědla na střeše. Tam jedině měla klid, protože on ještě neuměl po stromě na střechu najít cestu. Horší to bylo pro mne, když jsem musela běhat s miskou za kočičkou, místo aby se klidně najedla doma jako dosud...
Zrzeček (12 kB)
Teď se ale přeci jen u zase krmí doma, protože je to už jedno. Kocour už umí dávno lítat po střechách a tak to vzdala. Ale počká si, až jsou ostatní nakrmení a pak teprve se přihlásí.
A teď musím popsat ještě jeden zážitek. Samozřejmě, že u nás na zahradách jsou také ježci. Jsou to moc milý tvorečkové a všichni je máme rádi. Jediný problém, jsou ty jejich zatracené blechy :-/.
No a kdo jiný si myslíte, že by je mohl od nich přinést? No jistě, Zrzeček. Naše kočky jsou pravidelně ošetřovány proti těm potvorám kousavejm. Vždy jednou za dva měsíce, se u nás provádí hromadná akce. Hlavně v létě, kdy je v zahradách větší výskyt ježečků, a tudíž větší šance, aby se nějaká ta bleška přestěhovala do jiného podnájmu...
Teď je sice ještě chladno a ježci jsou ještě zalezlí k zimnímu spánku, ale Zrzek přeci jednoho někde našel a zřejmě ho tak dlouho otravoval, že milý ježek ze svého pelíšku vylezl. Celkem pomalu a asi značně otráven, se jal hledat větší klid v sousední zahradě.
Pozorovala jsem jak ho Zrzeček doprovází a neustále je v jeho těsné blízkosti. Dokonce si na něj pacičkou i sáhl, co se nešobelo bez patřičného zavřískání, jak se asi píchnul. Ježek nakonec zmizel za kompostem a milý kocourek, smutný že ztratil zábavu, se loudal domů...
Napadlo mě hned, že moná poskytl ubytování, nějaké blešce, ale kocourek si to namířil ještě někam na couračku a já jsem na to potom zapomněla...
Večer se přišel pomazlit a skočil mi na klín. Chvilku jsem ho hladila a najednou jsem ucítila, že mi něco leze po ruce. Blecha! - a už jsem hnala pro spray.
Papajíčí Čárlínek (11 kB)
Chudák netušil co ho čeká. Ale ani já ne :-/. Moje kočky u jsou na tu hrůzu zvyklé, ale taky to byl děs, než pochopily že je nechci snad rovnou zabít. Ale co dělal Zrzeček, to jsem nezažila.
Já jsem ho jen jednou stříkla za krkem a jetě než jsem stačila stříknout další dávku, vyskočil všema čtyřma do výšky a vřeštěl tak straně, že ostatní kočky se seběhly celé naježené a s vyděšenýma očima, co se tu děje a koho tu snad přímo čtvrtí...
Já jsem to ale nevzdala, milého Zrzečka jsem opět přidržela a ještě jednu dávku vpravila do koichu. Odměnil se mi řádným zatnutím drápku rovnou do žíly. Strašně to bolí. No co, že jo, když já na něj něčím tak příerným jako je spray, tak on za odměnu na mne drápkem.
Nevím proč se toho ty kočky tak bojí. Asi jim vadí ten syčivý zvuk, možná jim to i hodně smrdí, nevím. Ale co hlavně, je to mokré a to je možná to nejhorší. Ale v tom případě je mi divné, že jim vůbec nevadí courat venku kdy prší.
Tak to je zatím o naší kočičí rodince vše, tak zas někdy přítě :-).

Jana Šnebergrová          


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v minulém roce (2002). Letos první příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v loňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Další povídání budou snad následovat letos.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Kočičky hledající nový domov
jsou Elsa, Rezík, Madlenka, Kašpar, Oskar, Šimon, Kirinka, Plešulka, Stařík. Všechny kočičky můžete najít na stránkách Sružení na ochranu zvířat v krajní nouzi, případně si o nich přečíst v Dumce - kočičky k umístění byly často odebrané pro týrání. Prosíme - pomozte ! Tel.: 603 225 948, 251 562 334
Petra Ondráčková          
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.
Pomoc pro zaplavené Černošice
První společnost za práva koček, která se v Černošicích stará o zhruba 50 opuštěných koček, postihla během půl roku už druhá povodeň. Organizace nutně potřebuje přenosky na transport zvířat pro další podobné případy, na ty však nemá prostředky. Pomůžete? Více informací najdete na http://sos.kocky-online.cz/
Za případnou pomoc děkuje Zuzana S. Fenclová
Ajda (4 kB)
Měcholupské harcovnice k umístění
V souvislosti s děním v měcholupském útulku se ujalo OS podbrdsko, malá organizace operující zejména na Praze západ, 18 dospělých koček. Přesto, že útulky jsou doslova zaplavené roztomilými koťátky, podařilo se pro osm z těchto dospěláků najít nový domov. Zbývajících deset čeká na laskavé majitele, kteří by jim dali šanci stát se domácími mazly. Nechybí vám doma kočičí přítel? Nabídku těchto kočiček, které se už moc a moc chtějí odstěhovat do stálého domova, najdete na Kočkách-online.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci