Dumka (Kočky a koťata)

Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.

V PET si dnes přečtete: PSI: Psi z mých kočičích pochůzek (Ivana Jirková)

5.6.
Jak Zrzeček o svůj majetek v pytlíčku přišel (Jana Šnebergrová)

4.6.
Jak jsem k Wanilce přišla / Místo písku mřížka (M.Šmídová)

Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002 a 2003

Jak Zrzeček o svůj majetek v pytlíčku přišel

Zamyšlená Niki (14 kB)

Tak jak jsem nedávno psala, chystal se kocourek Zrzek na svůj den, kdy měl být zbaven svého jediného kocouřího majetku. Je fakt, že nám ho všem bylo líto, ale nedalo se nic dělat. Ovšem on jako by tušil, že se chystá něco velmi nekalého vůči němu, úspěšně kamarádu Pavlovi zdrhnul, u nás se řádně nacpal a bylo vymalováno.

Musela jsem ho tedy objednat znovu.

Pavla jsem předem varovala, aby couračku pořádně zajistil. Trošku mám pocit, že měl i radost, že to hned nedopadlo. Ale zpět k onomu dnu. Ačkoliv jsem to všechno s našima miláčkama prožila, stejně jsem byla opět nervózní a Pavla jsem stále vyhlížela. Jakmile jsem ho zahlédla, ihned jsem běžela zkontrolovat Zrzečkův stav.

Kocourek byl samozřejmě ještě v narkóze, tudíž podchlazený, (v tu chvíli jsem si vzpomněla na psaní pana Švehly o kastraci Packy a bylo mi do breku) ležel v přepravce a jen tak, bez jakékoliv deky :-/.
Co se děje venku pozoruje Čárlínek (7 kB)

Co se děje venku pozoruje Čárlínek (7 kB)

Ptám se Pavla proč ho nemá přikrytého a dozvím se, že když přišel se Zrzečkem do čekárny na veterinu, tak na něj tak příšerně vybafnul velký pes, až se trošku učurnul leknutím. No a Pavel byl nucen tu deku vyhodit, protože to bylo dost cítit. No jel sice se Zrzečkem autem, tak to nebylo tak hrozné, ale při pohledu na to bezvládné tělíčko a skleněné oči jsem byla celá nešťastná...

Samozřejmě jsem šla hned s Pavlem domů, abych dohlédla na další nakládání se Zrzečkem. Tušila jsem a celkem oprávněně, že nebude mít doma nic připraveno, ačkoliv jsem udělovala již předem rady, jak a co připravit.

A taky že ne.

Zrzečka nebylo v tu chvíli na co položit. Deka byla vyhozená a jinou neměl. Popadla jsem tedy alespoň molitanový tzv. podzadelník ze židle a kocourka na něj položila. Přikryla jsem ho Pavlovou sice pracovní, ale velmi pěknou prošívanou bundou. Tvářil se trošku rozpačitě, ale nic jiného stejně neměl.

Potom byl nucen ještě někam odejet a tak jsem pochopitelně převzala péči o "nemocného". Zrzeček vypadal, že bude ještě hodně dlouho spát a tak jsem se odebrala domů.

Za půl hodiny jsem se na něj šla podívat a ejhle, kocourek už jevil známky života. No nic moc, jen se pohnul a vydal pokus o mňouknutí, ale spal zase dál. Co ale bylo horší, že se dost počůral, čímž znehodnotil podzadelník, ale na štěstí ne bundu.
Způsobná Nikinka (13 kB)

Běžela jsem tady zase domů, popadla starou manželovu mikinu a honem zase zpátky. Milého Zrzečka jsem do ní zabalila a mokrou podložku vyhodila ven. Zůstala jsem u něj sedět a čekala až vstane.

Trvalo to ještě asi půl hodiny a kocourek začal jevit známky života. Sice chudák vypadal jako po opici, ale jinak to bylo dobré :-). Tak jsem si hned vzpomínala jak jsem si vše okolo kastrace zajistila a jak je to důležité.

Pravdou je, že jsem nechávala kastrovat tři kočičky a jednoho kocoura, tedy ne společně - postupně, ale přeci už jsem později měla jisté zkušenosti. Většinou jsem dávala do vany umělohmotnou vystlanou přepravku, ve které byla na dece tzv. podložka pod nemocné (dá se koupit ve zdravotnických potřebách), protože je savá a kočička se většinou samovolně počůrá.

Když se probudila, nemohla od nikud spadnout a nikam zalézt. Jakmile jsem uslyšela, že ve vaně šramotí, šla jsem pro ni a pokud byla schopná již normálního pohybu, tak jsem jí pustila, ale pokud se ještě hodně motala musela tam ještě počkat, až "vystřízliví".

Jednou jsem zkusila kočičku Nikinku pustit trošku dřív. Sice se snažila jít, ale do všeho vrážela...

Je tedy lepší počkat.
Zrzek pod stolem (9 kB)

Myslím si, že je rozhodně mnohem lepší, když se po kastraci kočička vyspí ještě na veterině a potom teprve jde domů k páníčkovi. Ale to asi záleží na každé veterinární ošetřovně zvlášť.

Nám se to stalo, jen když jsme nechali Nikince čistit zubní kámen. Po zákroku se vyspala a teprve když byla fit, tak nám sestra volala, abychom si pro ní přišli.

Pavlovi jsem vanu nemohla doporučit, má jen sprchový kout, ale zvládlo se to.

Dnes je Zrzek spokojený kočkan :-). Ale naše holčičky prohánět nepřestal. Je to sice jen z mladické nerozvážnosti :-), občas za to nějakou vyfasuje tlapkou, holčičky jsou už starší dámy a nebude je nějaký mlaďoch prohánět, ale je to moc roztomilé, pozorovat jejich hrátky :-))).

Tak teď prozatím jsou všechny kočičky v pořádku a užívají si velmi spokojeného života.

Mockrát už mne napadlo, jak hezký a vlastně šťastný život prožívají.

Máme je moc rádi.

Jana Šnebergrová

Paní Šmídová navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v minulém roce (2002). Letos první příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v loňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Letos zatím poslala povídání jen paní Klára a jmenoval se Kočičí chutě (a nechutě).

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Hledá se bílomourovatý kocour Vojtíšek Od pátku 23.5. postrádáme bílomourovatého kocourka Vojtíška, který se nevrátil z procházky. Kocourkovi jsou asi dva roky, je plašší, kastrovaný, drobnější postavy s "cvikem" na pravém oušku. Čelákovice, Praha východ.
Pomozte prosím! Kontakt: 607 538 486 - Marcela, 728 127 477 - Pavel, marci_p@email.cz. Můžete se podívat i na větší fotografii Vojtíška.
Hledáme nový domov pro kočičky a kocoury
2letá rezavá kočička s bílou náprsenkou
2letá tříbarevná kočka (májovka)
2letá mourinka
2letý rezavý kocour
10měsíční "van" kocour (bílý s několika rezavými skvrnkami)
10měsíční bílorezavý kocour
Tyto kočičky hledají nové bydlení proto, že jejich majitelka onemocněla rakovinou plic a uvěřila "zaručeným informacím" spoluvesničanů, že za to mohou právě kočky. Její dcera, která se teď o kočky stará, má na tento vrtoch svůj názor, nechce však matce v její nemoci odporovat. Kočky nechala naočkovat, kastrované nejsou.
Pokud byste chtěli těmto "adeptům na útulek" pomoci a dát některému z nich nový domov, kontaktujte paní Žalskou (dcera) na tel. 732 139 829.
Více informací najdete stránkách Libereckého mikroazylu pro kočky.

Hledám hodného páníčka či paničku pro tříbarevné koťátko (prostě celá Dumka - no ty barevné skvrny má přece jen trošku jinak...), má to ale jeden háček. Kočička je od pravé vesnické myšilovky (výborné - chytí i krysu nebo lasičku) po mamince bude mít určitě milou povahu a bude chytrá až vychytralá.
To je tak, když se kočičky na vesnici nenechávají kastrovat a pak to takhle vypadá. A já lituju úplně každý zvířátko a malý kotátko, však si to dovedete představit! Jenže vysvětlujte tohle lidem, kteří podle této šablony žijí už léta. Koťata se topí a to jsem vždycky vnímala jako tragédii. Dodnes si pamatuju ty pocity, které jsem měla jako malá holka. Hrůza. Veterinář pro kočku - to neexistuje!!!
Ale na toto téma jsem již četla několik článků v Dumce a tak přeju všem dobrým lidem, ať mají zdravý rozum a soucit s kočičkami. Protože kočky (aspoň ta naše, která nás má "na háku") jsou chytřejší, moudřejší než lidi.
K odběru bude za 6 - 8 týdnů, narodila se minulou středu. Chce-li někdo kočičku na vesnici nebo má-li odvahu z ní udělat "domácí číču", ať se mi ozve na Dumku.
Moc děkuji Renata z Pardubic

Čiku (4 kB) Čiku hledá nový domov Jmenuji se Čiku (přikládám foto), jsou mi necelé 3 roky. Spokojeně jsem žila u svých páníčků, ale teď jejich 1,5 ročnímu mrňousovi našly u paní doktorky alergii na číči a rybičky a nějaká další zvířátka. Rybičky se dají pryč snadno (o to bych se i postarala :-)), ale já bych se ráda dostala k někomu hodnému. Jsem čistotná, přítulná, kastrovaná, čistě bytová kočka (panička někdy tvrdí, že jsem trochu víc na "chlapy"). Dostala bych s sebou prý kompletní kočičí výbavu. Páníčkové mne bohužel nemohou dát někomu v okolí.
Ráda bych se dostala k nějakému kočkomilovi. Jinak budeme samozřejmě hledat nějaké bydlení i tady v okolí (mimo internet :-)).
Za Čiku děkuje Petr Weissar, weissar@kae.zcu.cz

Hledá se nový domov pro asi !!! dvacetiletou kočku, která žije na jednom brněnském sídlišti a hrozí jí utracení. Informace na tel.čísle: 547 212 303 po-pá 8:00 - 14:00 nebo E-MAIL: helaza@msn.com Sv. František O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

Jste čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
		Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky