Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od října 2002 kromě pondělí a pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Jak se venčí pes (Pavel Steiner)
 
8.11.
Smoky & Dixie po česku aneb Čelich a Čert (Monika z Rudné)
1.11.
Zamyšlení na závěr - moje kočičí rodina - část 6. (Kamila)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005

Smoky & Dixie po česku
aneb Čelich a Čert z Rudné

Čelíšek ve věku 2 měsíců ještě u maminky - 2000 (8 kB) Dumku čtu od samého počátku, kdy vycházela ještě pod křídly Neviditelného psa.

S přestěhováním z ruchu velkoměsta do relativního klidu jednoho z pražských satelitů jsem obhájila i potřebu koexistence s chlupatou duší a týden po přestěhování jsme si s dcerou přivezly předvybraného kocourka - modrého kartouzáka (Chartreusse), kterému jsme s rodinnou radou podle oznámeného Céčkového vrhu připravili jméno Celestin.
V kočičím rodném listu má nakonec napsáno jméno Carlos Moravia Blue, ale pro nás je Čelichem, Čelíškem, Čeldou, Čeledínem nebo Čelichovníkem podle toho, co zrovna provádí :-).
Po několika týdnech soužití mi začalo být kocourka líto, že je přes den doma sám, protože všichni chodíme do práce a do školy. Nejjednodušším řešením se zdálo obstarat Čeldovi kamaráda...
Čert slušně čeká, až bude vypuštěn na zahradu - 2004 (12 kB)
To jsme se ale přepočítali, když jsme našemu kočičímu puberťákovi přinesli čerstvě odstaveného kamaráda (černobílého fešáka s rodným jménem Alexandr Veliký, u nás zvaný Čert), Čelich mu dával ze začátku dost najevo možná svoji čistokrevnou nadřazenost ale hlavně to, že on byl v domečku dřív a na nás se urazil :-/.
Po nějaké době se chlupáči sžili, ale stále se občas cvičně poperou :-/. To jim ale nebrání, aby svorně nestáli ráno přede dveřmi na terasu a nevnucovali se bok po boku po noční vycházce do domu a k čerstvě naplněným miskám :-).
Proč jsem své povídání nazvala Smoky a Dixie po česku snad napovídá pár fotografií. K napsání příspěvku se chystám už celých 5 let, co kocourky doma máme, ale vždy se našla 1000 a 1 věc, které měly přednost, ale nakonec jsem to přeci jen zvládla :-).
Na rozdíl od paní Crossette je u nás "služebně starší" šedivák Čelich a černobílý Čert přišel do rodiny jako druhý do party, ale pohled na fotky Smoky a Dixie mi naše chlupáče vždy hned připomene :-).
Kde jinde než na bílém ubruse by si mohl černý pelichající chlupáč hovět - 2005 (10 kB)
Nedávno jsem četla o kocourkovi Noe, který je našemu Čelichovi velice podobný a vybavuji si z počátků Dumky několik příspěvků pána, který pro obveselení svého stárnoucího a lenivějícího kocourka pořídil 2 modrá koťátka (tuším britskou kočičku a ruského kocourka, ale to už si nejsem jistá) a příhody, které společně zažívali byly úžasné. Už hodně dlouho ale neměl čas nějaký nový příspěvek poslat, domnívám se, že by na tom mohl být podobně jako já - úmysl nestačí :-).
(Poznámka FŠ: V archivu roku 2000 je dalších 6 starších povídání o Cirdovi a koťatech: Kočičí kamarádi, Ad kočičí kamarád, Jak koťata do rodiny přišla, Den druhý - kočičí den a třetí - normální, Kocour Cirrus a koťata Quincy s Peggy a z roku 1999 pak: Jak vychovat padoucha IV.)
Jak se postupně zalidňuje naše louka novými domky a spolubydlícími, přibývá i milovníků zvířat a množí se jak psí tak kočičí domácnosti. V našem nejbližším okolí je více těch kočičích a naštěstí pro všechny zúčastněné, jak kočičáci stárnou, jsou všichni postupně kastrováni a jejich toulky jsou tak spíše přírodovědně-průzkumného charakteru a lovem myšáků než výlety za erotikou :-).
Čelda na křesle tentokrát v důstojné poloze - 2005 (10 kB)
Na druhé straně je pravda, že čas od času jim příproda asi lehce připomene nenaplněné poslání a cvičně se někteří poperou nebo mají snahu některého z ostatních eunuchů či "eunušek" obtěžovat (zakousnou se druhému za krk a začnou přešlapovat), ale když dojde skutečně na věc, tak náhle neví, co dál - v tu chvíli to do té doby držícímu spoluhráči začne lézt na nervy a harašícího jedince důrazně vyprovodí...
V současnosti žijí u nás 2 kocouři, u sousedů kočka (té se u nás moc líbí :-), pravidelně kontroluje, co mají naši hoši v miskách a stejně jako malým dětem "u cizích chutná líp", ač doma rozhodně netrpí nouzí :-)), u dalších sousedů kocour s kočičkou a další kocour je ob souseda.
Další sousedi mají pejsky větší i menší a všichni kočičáci se samozřejmě producírují v bezpečné vzdálenosti za plotem - menší plemena, jak už to tak bývá, nesou existenci koček hůře, větší se s ní vyrovnávají důstojněji, ale jedlý kocourek zůstává jedlým kocourkem a kdyby ten plot jednou padnul, byla by to asi docela mela :-/.
Čelda cca ve 3 letech hovící si v posteli - 2003 (16 kB)
Pro dnešek snad již jen doplněk do tabulky měr a vah a příště snad nějaký z veselých příběhů z každodenního kočičího života:
Čelich: 7,5 kg, délka těla s ocáskem cca 100 cm, z toho ocásek 29 cm,
Čert: 5 kg, délka těla s ocáskem cca 90 cm, z toho ocásek 28 cm.
Všechny míry jsou dost orientační, kočičákům se procedura měření moc nelíbila :-(.

Monika z Rudné          

 
 
 


Paní Šmídová
navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Odkazy na dalších devět povídání vyšlo v předminulém roce (2002). Loňský jediný příspěvek (celkově desátý), poslal Jiří Doležal.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové. Celkem jich loni (2002) a předloni (2001) vyšlo v Dumce dvacet šet (26). Úplný seznam najdete v předloňském roce, specialně ale doporučuji třicáté páté povídání od Jitky - jmenuje se Dieta podle Kočky. Loni první povídání poslala paní Klára a jmenovalo se Kočičí chutě (a nechutě), druhé bylo od paní Evy B. a poslední předloňské (třetí) povídání od paní Renaty - Běžný jídelníček naší Čárlinky. Loni k palskům i stravě koček zabrousila ve svém povídání paní Růža Vaništová.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení (měření zatím není) najdete 13.ledna 2004, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

VÝSTAVA PRO KOČKU
V neděli 13. listopadu 2005 proběhne v prostorách Chvalské tvrze (Praha 9 - Horní Počernice) VÝSTAVA PRO KOČKU, podzimní umísťovací výstava opuštěných koček. Vybrat si mňoukajícího spolubydlícího mezi cca 150 zvířaty, nebo jenom přispět opuštěným číčám pohlazením či něčím dobrým na zub budete moci od 10 do 17 hodin.
Cílem výstavy je najít nový domov pro co největší počet koček a shromáždit krmení pro ta zvířata (hlavně nechtěná koťata), která se na podzim do péče útulků, ochranářských organizací i soukromých pečovatelů dostanou. Proto je také vstupenkou na výstavu konzerva krmení pro kočky. Podrobnější info o akci.
 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci