Dumka je kočka Dumka - kočičí stránky
Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně (od roku 2002 kromě pátku). Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi
    V PET si dnes přečtete:  PSI: Betynka zahradníkem (Pavel Doktor)
 
8.8.
Další stránka do kroniky venkovních koček I. (Jiří Doležal)
7.8.
Našel se kocourek u HK (Irena) / Něco o Samovi (Apolena) / Chování kastrovaných kocourů (Eva)
Letošní archiv Dumky, archiv 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002

 
Upozorňuji čtenáře Dumky, že v týdnu od 12. do 18. srpna 2002 Dumka z důvodů Ferdovy dovolené nevychází. Je možné, že si dovolenou prodloužím na 14. dní, takže Dumka zase vyjde buď 19. nebo 26. srpna 2002.
Pro čtenáře (hlavně ty novější) mám útěchu v podobě archivů z let 1998, 1999, 2000, 2001 a letošní - 2002. Pro Vás, kteří archivy už znáte mám návrh, ať Dumce pošlete nějaké vyprávění o Vašich koťatech, kočkách či kocourech:-). Můžete posílat i obrázky, ale Ty raději na dumka@seznam.cz - je tam schránka 20 MB, tak doufám, že se mi během týdne nepřeplní :-), jako by se to mohlo stát na Volným :-/. Na Vaše povídání se těší Ferda

Další stránka do kroniky venkovních koček I.

Hygiena (7 kB) Bylo to snad jenom 14 dní po narození prvních letošních koťat, když na Šedou přišly zase kočičí touhy. Myslel jsem naivně, že to není možné, když kojí, že je snad nemocná - strašně se prohýbala, jakoby měla křeče, břicho tahala až po zemi. O ochotného kocoura ale zřejmě nebyla nouze a kočka brzy opět začala chodit s bříškem a po dvou měsících se narodila další koťata. Co se stalo s těmi prvními? To nikdo neví. Až na jeden případ - ale to bych předbíhal...

Minule jsem se zmínil, že se tu občas objevoval velký cizí mourovatý kocour. Původně byl plachý a nechal se od rezavého kocourka zahnat, ale to se později obrátilo. Kocour začal být agresivní a rezavého pronásledoval za děsivých zvuků. Je zajímavé, že zlý kocour se k nám nepřichází nažrat, nanejvýš se napije mléka. Je asi někde jinde dobře zaopatřen. Přijde kdoví odkud čas od času zkontrolovat "svůj" rajon a pečlivě občurá všechny rohy. (Kupodivu, několikrát jsem si všiml, že to dělají i kočky - zvlášť když se v okolí objeví nějaký nový větší předmět.)
Jednoho dne rezavý kocourek zmizel a už se nikdy nevrátil. :-( Jestli se mu něco stalo nebo nevydržel šikanování a odstěhoval se? Nevím.
Obě koťata s maminkou (11 kB)
Na druhé straně, přineslo to jednu pozitivní změnu. Pro jednoho z černých kocourků byl rezavý jeho Mistr, který ho učil, že nemá lidem důvěřovat, a v důsledku toho se kocourek nedal ani pohladit. Po zmizení rezavého se to rychle změnilo - z černého kocourka se stala zrovna taková "třecí kočka", jako jeho bratříček. A zvlášť pilně mě (ale někdy i jiné lidi) začal doprovázet. Předtím byla na doprovázení zavedená rezavá kočka.
Nutno podotknout, že na rozdíl od kocourků, kteří se nepříjemně pletou pod nohy, věděla v jaké vzdálenosti má ukázněně běžet. Po kousku cesty se odpojila a když jsem se vracel, tak zase na stejném místě čekala, někdy i s mňoukáním vyrazila z křoví, a pokračovala na zpáteční cestě. Tohle černý kocourek odkoukal a když to začal dělat sám, tak byla kočka viditelně překvapená a zřejmě hluboce uražena a s doprovázením byl konec. Ostatně od té doby, co mají kočky koťata, tak se chovají velmi rezervovaně, nanejvýš se z povinnosti trochu otřou, žádné mazlení! (A žádné zběsilé pobíhání a bezdůvodné šplhání na stromy!)
Co to tam je (9 kB)
Pak to začalo vypadat s kočkami zle. Přijela firma a ucpala díry, vedoucí do podzemí dilatační spáry, naštěstí zatím jen částečně zacementovaným drátěným pletivem. Nájemníci z vedlejšího domu si prý stěžovali na blechy a zápach ve sklepě.
Tedy já nezastávám názor, že by kočky musely za každou cenu bydlet u našeho domu. Naopak mě někdy přepadne noční můra, co by se stalo, kdyby se nějaké dítě, nebo dokonce těhotná žena, což je tisíckrát horší, nakazily od koček nebo jejich trusu. Nezbývá než doufat, že jsou kočky snad zdravé, když jsou dobře krmeny... Na druhé straně - zazdít zvíře zaživa, to je přece hrůza!
Dělníci tvrdili, že prý byly den předtím kočky odchyceny a odvezeny. Na důkaz zřejmé nepravdivosti se tři z koček objevily a snažily se, marně, dostat domů. Dole se však nic nehýbalo, ani se neozývalo mňoukání, takže tam snad žádná dospělá kočka nebyla? (ale obě kočky v té době už měly koťata, kde jinde asi, než v díře?). Až pozdě v noci mi přišlo nápadné, že se kocourek pořád dívá pod pletivo. Byla tam rezavá kočka, asi se bála zamňoukat :-(. Nezbylo než vzít krumpáč (no, to bylo skoro zbytečné, práce byla velmi chatrná), kočku osvobodit a díry uvést do původního stavu.
Asi za tři týdny přijela firma znovu, díry definitivně zabetonovat a zalít asfaltem. To už na mně zvonili někteří nájemníci a probíhala výměna názorů:
"...my vám to stejně zase rozkopeme..."
"...děláme jen svou práci..."
"...kdo vás vlastně vůbec objednal, že o tom nikdo neví?..."
U misky (14 kB)
Využil jsem času k prohlídce sousedního sklepa, nenašel jsem tam nic podezřelého, až na jednu maličkost, která bude ještě v dalším vyprávění důležitá, a když jsem se vrátil, tak už byli všichni pryč a nevím, jak to vlastně dopadlo. Od té doby se zatím žádné pokračování nekonalo.
Zlý mourovatý kocour asi zpočátku považoval černé kocourky ještě za koťata, ale postupně se i oni stali předmětem jeho útoků. Naši kocourci už jsou větší než kočky, ale na kocoury to není nic moc a hlavně se vůbec nedovedou prát, a tak byli po krátké honičce za strašného vřískotu vždy dopadeni a biti jako žito. Nevím, jestli při tom ječí útočník nebo pronásledovaný. Potom je vidět několik vteřin jen takové rozmazané kolo, jak kocouři víří v kotrmelcích. I šedá kočka je začala pohlavkovat, pravda mnohem jemněji, ale kocourci se jí taky trochu bojí. A mám dojem, že je kočky netrpí v díře, když jsou tam koťata.
Napřed se ztratil jeden, evidentně nevydržel pronásledování, a zdálo se, že už ho nikdy neuvidím.
Kotě a jeho teta (7 kB)
Tady bych připomněl, že kocourci se dají těžko rozeznat. Jeden, říkejme třeba A (já vím, je to ošklivé, áčko a béčko, já jim tak samozřejmě neříkám, to jen pro stručné rozlišení v tomto článku), je nepatrně větší, ale to by museli stát vedle sebe. Občas se jim na těle udělá pár bílých (šedých?) chlupů, jeden měl dokonce náznak bílé skvrny na prsou. Ale tyto znaky vždycky za pár dní zmizí. Naprosto spolehlivě se dají rozeznat jen podle chování: kocourek A, když se otírá o nohy, tak si otírá hlavu o boty, případně kouše do palce nohy v sandálech, kocourek B naopak se dívá nahoru a chvílemi vyskakuje jako pes.
Tedy první zmizel kocourek B. Asi za měsíc jsem ho potkal hodně daleko, hned ke mně běžel a začal mě doprovázet, ale zastavil se asi na půl cesty, u paní, co krmí kočky, a nechtěl dál. Potom se asi dvakrát nechal přilákat až "domů", ale necítil se tu v bezpečí. Kromě toho, když jsem pohladil některou z koček, tak se urazil a už na sebe nenechal sáhnout. Občas ho potkám, občas na mně i čeká, ale domů už se asi nevrátí.
Kocourek A se taky na pár dní ztratil, ale zatím se vždy, alespoň občas, vrací. A často je bit - mourovatý kocour je neobyčejně rafinovaný, někdy se tváří jako nic a pak zaútočí, někdy se skrývá a vyrazí ze zálohy. Tak nevím, jak dlouho u nás ještě vydrží.

Jiří Doležal          

P.S.: V rychlosti jsem nafotil pár snímků, bohužel jenom tím ubohým aparátem, co mám - musel jsem většinou použít malinké výřezy a ani tam nejsou všechny kočky, o kterých je řeč....
Dokončení v úterý.


Paní Šmídová navrhla, že by bylo docela zajímavé, kdyby čtenáři Dumky napsali příspěvky o tom, jak jejich miláčkové byli dlouho mimo domov a jaká je nejdelší doba, za kterou se jejich kočičky zase vrátily. Raději však příběhy s dobrým koncem, jako byl ten o Františkovi, který tenhle nápad inspiroval...

Nejnovější výzkum koček vyprovokovala :-) Marie Crossette, když ve dvou pokračováních (1 a 2) popsala skoky svých koček. Druhé povídání připojila paní Ivana Jirková, třetí Apolena, čtvrtým příspěvkem je Zamyšlení nad skoky koček od Jiřího Doležala, pátým přispěla M.Šmídová, šestým Gabriela, sedmým Veronika Gybasová, osmým Lenka Prokešová, devátým Michal a desátým Vlasta. Můžete se připojit také - ať již povídáním, výzkumným bádáním doplněným tabulkami výkonů či fotografiemi o skoku dalekém a vysokém Vašich koček.

Zkušenosti s tradičními i netradičními pamlsky jak si je oblíbili Vaši chlupatí miláčci můžete posílat Dumce. První příspěvek na toto téma si přečtete v povídání Maxi Marysko, druhý od Dagmar Milatové, třetí od Magdy, čtvrtý od Ivany Jirkové, pátý od Heleny Heissigerové, šestý od Veroniky Gybasové, sedmý od Apoleny, osmý od Marie Crossette, devátý od Tomáše Luhana, desáty od Lindy BX, jedenáctý od Evy Vinšové, dvanáctý od Evy Polincové, třináctý od Rajnyšových, čtrnáctý (smutný - upozorňuje na úskalí pamlsků) od Mirky Červenkové, patnáctý od Heleny Minaříkové, doplnění Ivany Jirkové, šestnáctý od Hany Molhancové, sedmnáctý od Jana Grilla, osmnáctý od M.Šmídové, devatenáctý od Jany Oščádalové, dvacátý od Daniely Swartové, dvacátý první od paní PiKíS, dvacátý druhý od paní Marie M., dvacátý třetí od Ivany Jirkové (jak Micka a Šimon pomáhali s pečením cukroví o vánocích), dvacátý čtvrtý od Giuliany Pasini, dvacátý pátý od Pavly, dvacátý šestý od kočky Penelopy, dvacátý sedmý o pamlscích venkovních koček od Jiřího Doležala, dvacátý osmý od Lenky Prokešové, dvacátý devátý o Mikešovi - Kasičce od Evy, třicáté je doplnění od Marie Crossette, třicáté první o Mikešovi od Michala, třicáté druhé o Filípkovi od paní Vlasty, třicáté třetí je zase delší dodatek od Ivany Jirkové, třicáté čtvrté doplňuje předchozí příspěvek od Daniely Swartové, třicáté páté od Jitky se jmenuje Dieta podle Kočky - doporučuji!!!, třicáté šesté o kocourovy Kassa od Evy a další budou následovat.

Kdo v tabulce měr a vah koček nemá ještě svého miláčka, musí Dumce jeho míry poslat - měr i vah bylo HODNĚ, ale momentálně to vypadá tak, že jsou všechny dostupné kočky a kocouři změřeni a do tabulky zapsáni :-). Poslední pokračování týkající se vážení a měření najdete hned 16.dubna 2002, jakož i archiv měření a vážení, který je v přehlednější podobě na konci tabulky.

Nalezený krasevec (4 kB) - větší
Kocourek z Kratonoh u Hradce Králové
Našel se 2.8.2002 a je to moc hezký, dlouhosrstý, velice přítulný, KASTROVANÝ, vyhladovělý kocourek. Až na hladovění v posledních asi 2 týdnech je ve výborném zdravotním stavu, bez parazitů, v současné době má zajištěnu veterinární péči a dohled.
Je mladý (viz obrázek) – asi 3 roky, zvyklý na granule a na lidskou společnost, pravděpodobně žil v bytě. V současné době našel kocour krátkodobý útulek na tel. č. 049/5210809 nebo 049/5262180 nebo 049/5834675. Pro kocourka hledáme nový (nebo starý) domov. Irena
Hledá se nový domov
pro dvě koťata asi 2-3 měsíční - oba kocourci, bílí s černohnědým hřbetem a flíčky na tlamičce. Někdo totiž vyhodil na dvůr krabici s dvěma koťaty :-(((... Informace na: zhelena@seznam.cz  nebo tel: 05/41214258
Našla se černá kočka
V úterý 9.7. se našla v lokalitě Novodvorská (Praha) ČERNÁ KOČIČKA. Běhala pouze po třech nohách, protože jednu měla složitě zamotanou do obojku, čímž si roztrhla podpaží. Kočička je mladá, milá a přítulná, byla očividně zvyklá v bytě (čistotná). Po delším pobytu venku není v dobrém stavu (otevřená rána v podpaží, lysiny), prosíme majitele, kterým se ztratila, aby se ozvali na tel. 0603/363315, připadně na email podbrdsko@kocky-online.cz. Na serveru Kočky-online by už měly být její fotografie...
16 koček z Měcholup hledá nové bydlení - zn. spěchá!
Měcholupský útulek přechází pod správu magistrátu, ošetřovatelky se bojí, že obtížně umístitelná (stará, handicapovaná) zvířata čeká utracení. Pomozte najít domov pro 16 očkovaných, odčervených a kastrovaných koček! Fotografie a popisky koček přináší server Kočky-online, v rubrice SOS.
Asyl pro kocoura
Hledáme hodného člověka pro asi ročního přítulného, roztomilého bílozrzavého kocourka, jehož majitelka zemřela a on se ocitl bez domova :-(. Informace na tel.čísle : 05/41214258 nebo na e-mailové adrese: zhelena@seznam.cz
Hledá se Pufík z Ostravy-Muglinova,
která se ztratil 20.dubna 2002. Prosím všechny, kdo našeho Pufíka viděli nebo by ho poznali, ať zavolají třeba o půlnoci do Ostravy-Muglinova na tel. 069/6243813 nebo na mobil 0602/568135. Jestliže se Pufík vrátí, určitě dám vědět stejnou cestou, jakou jsem vám napsala tento příběh. Za pomoc děkují Alena a Denisa Fialovy
Prosba o pomoc s umístěním Lízinky
Kdo by si chtěl a mohl vzít Lízinku (ideálně někam, kde bude mít potřebný výběh), o které Dumka psala naposled ve čtvrtek 24.1.2002 nechť napíše Dumce, která to pak předá paní Jirkové. Děkuji
Virtuální adopce
je forma pomoci kočičkám, které nelze bezprostředně předat novým majitelům, protože jsou v dlouhodobém léčení a nebo je dokonce nelze umístit vůbec (mají chronická onemocnění nebo jsou plaché).
Proto tedy nabízíme k virtuální adopci Lízinku a Andulku, u kterých se předpokládá dlouhodobý pobyt v útulku. Ten, kdo kočičku takto adoptuje se na ní může přijít podívat, přinést jí krmivo nebo přispět na veterinární péči. Každý den péče o kočičku přijde zhruba na 30,- Kč - krmivo a léky, na kterých je zvlášť Andulka životně závislá. O Lízinku a Andulku (viz Dumka z 25.března 2002) pečuje Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi.
Sv. František
O paní z Nadace sv. Františka z Assisi psala v Dumce paní M. Marysko a po roce také paní Marie Crossette. Jak lze případně Nadaci přispět se dozvíte zde.

 

 
    Jste     čtenář(ka) Dumky od spuštění počítadla dne 9.5.2000.
Počet přístupů na stránku zjišťuje WEBovský počítadlo
  Kočky a koťata Odkazy na Dumku a PET pro jiné WWW stránky Zvířátka a domácí mazlíčci